Již před válkou byl pronájem pozemků
drážních pokládán za akt humanity
a za výhodu, poskytovanou vedle neodvolatelných
příjmových požitků. Přes
to však nebyly pozemky rozdíleny spravedlivě
jen mezi nepotřebnější zaměstnance,
chovatele zvířeny, nýbrž nájemci
byli i zaměstnanci dobře situovaní, nepotřební,
kteří dobytka nechovali a sklizen prodávali.
V době války se stav tento ještě zhoršil.
Pozemky zabrali v největší výměře
příslušníci vyšších
skupin zaměstnaneckých na úkor lidí
nejpotřebnějších. Na př. v Uherském
Hradišti vedle 2 - 3 profilů neplodných náspů,
jež má dělník, má svobodný
přednosta stanice, rada st. drah, míru dobrých
pozemků. Ke sklizni zemáků z najatého
pozemku požadoval i přijal úřední
příděl zemáků, ačkoliv
někteří jiní zaměstnanci nedostali
nic. Takových případů je mnoho.
Proto táží se podepsaní p. ministra
železnic:
Jsou p. ministru případy tyto známy?
Jest p. ministr ochoten naříditi, aby již pro
letošní rok provedeno bylo nové rozdělení
pozemků pro pronájem, při čemž
po dohodě se zástupci organisací hledělo
by se především na nejpotřebnější
zaměstnance nižších kategorií,
otce četných rodin, chovatele zvířeny,
a to především na takové, kteří
vlastních pozemků ve větší míře
nemají?