Dosud platný říšský vodní
zákon i zemské vodní zákony pro Čechy,
Moravu a Slezsko nevyhovují dnešním požadavkům
v mnohých směrech a jest třeba nápravy
změnami a doplněním materiálních
ustanovení těchto zákonů i změnou
řízení, kteréž sluší
zjednodušiti a zkrátiti, tak aby dosavadní
časté, nákladné a dlouhotrvající
vodní spory byly podle možnosti obmezeny a zkráceny,
čehož bude tím snáze dosaženo,
čím více bude zároveň postaráno
o důkladné znalecké a odborné projednání
věci v první instanci, zejména při
šetřeních kommissionálních.
Racionelní využitkování vody pro plavbu,
účely zemědělské, průmyslové,
a elektrisaci, úprava toků vodních, stavby
meliorační, udržování těchto
staveb v dobrém stavu a j., nabývají tak
velkého významu veřejného a národohospodářského,
že je nutno příslušné zákony
upraviti a doplniti.
Dosavadní vodní zákony neobsahují
ustanovení o vodách spodních a jejich používání.
Používání vody pro nutné zavlažování
pozemků jest nyní spojeno se značnými
potížemi a často bývá vůbec
znemožněno.
Rovněž jest nutno, aby využití vodních
sil pro elektrisaci bylo novým vodním zákonem
zajištěno a upraveno.
Nutným jeví se ustanovení, komu náleží
využíti vodní síly, vyplývající
z vodních spadů, získaných úpravou
toků.
Ustanovení o tvoření, organisaci a pravomoci
vodních družstev nevyhovuje již nynějším
poměrům a jest v zájmu veřejném,
aby o tom, zda určité plochy mají býti
zmeliorovány, nerozhodovali pouze dočasní
majetníci pozemků (kvalifikovaná většina),
nýbrž zvláštní odborná,
úřady k tomu povolaná komise. Jestliže
pozemky budou touto komisí určeny k melioraci a
zapsány do tak zvaného melioračního
katastru, budiž umožněno, aby majetníci
těchto pozemků i proti své vůli byli
členy závazných melioračních
družstev.
Provedené vodní stavby a meliorační
podniky, mají-li vyhovovati svému účelu,
musí býti udržovány stále v řádném
stavu a jest nutno, aby i tato naléhavá potřeba
byla v novém zákoně upravena. Aby bylo zajištěno
racionální užívání a rozdělení
vody a udržování vodních staveb nejen
se stanoviska soukromoprávního, ale i veřejného,
jest nutno, aby všechna služba vodohospodářská
byla zmodernisována a pokud možná decentralisována
a přizpůsobena potřebám obyvatelstva.
Věcné změny zemských vodních
zákonů, kteréž by měly býti
nahrazeny jednotným zákonem pro celý stát,
nechť se tedy vztahují zejména na úpravu
právních poměrů k vodám spodním,
na usnadněné používání
vody pro zemědělské účely,
zejména pro zavlažování a odvodňování
pozemků a elektrisaci, na povinné zřizování
melioračních družstev v případech,
kdy meliorační komise zapíše ty které
pozemky do melioračního katastru, na povinnost udržovati
vodní stavby a úpravy v řádném
stavu, na ochranu práva rybolovu, těžby písku,
ledu atd.
Mimo to buďtež interessenti na užívání
vody na větších tocích vodních
(zejména regulovaných), pokud užívání
to přesahuje meze obecně dovoleného užívání
a zakládá se zejména na povolení úředním,
povinni státi se členy závazných
vodohospodářských společenstev, která
by hájila společných zájmů
účastníků, bděla nad udržováním
vodních staveb a úprav, jež se těchto
společných zájmů týkají,
podle zákonů a nařízení.
Vodohospodářská společenstva nechť
podléhají dozoru příslušných
úřadů vodních.
Pokud jde o řízení ve věcech vodoprávních,
jest dosud z pravidla první instancí okresní
politický úřad, který však pro
přílišné zatížení
jinými pracemi a pro nedostatečné vypravení
odborné často ani nemohl věci ty náležitě
obstarati.
Bude tedy zajsté výhodno, aby vyřizování
těchto věcí v první instanci bylo
přeneseno na správní úřady
okresnímu politickému úřadu přímo
nadřízené ("krajské" nebo
"župní" a pod.), na jejichž zřízení
se při zamýšlené reorganisaci veřejné
správy pomýšlí. Při tom se ovšem
předpokládá, že budou vodní úřady
- zejména pak ty, v jejichž úředním
obvodu jest úprava věcí vodních zvláště
důležita - vypraveny odborně, zejména
i technicky tak, aby zaručovaly náležité
vyřizování vodních věcí,
zasahujících do tolika různých poměrů.
V důsledku uvedených okolností doporučuje
se, aby pro určité oblasti (kraje) zřízeny
byly vodohospodářské (vodní) úřady
s těmito odděleními:
a) Oddělení vodoprávní pro
rozhodování a vyřizování všech
věcí, stanovených zákonem vodním,
pokud následující odstavce jinak neustanovují.
Tato oddělení vodní povedou zejména
i vodní knihy a katastr vodních sil a budou vůbec
vykonávati všecky funkce, dosud okresním politickým
úřadům podle vodních zákonů
náležející;
b) Oddělení kulturně-technické,
jemuž náleží zejména vypracovati
projekty pro podniky podle zákonů melioračních
(vyjímaje hrazení bystřin), pak projekty
pro rekultivaci pozemků a pro hospodářské
vodovody a hospodářské stokování
(nebo přezkoušeti projekty všech těchto
druhů, jestliže byly vypracovány soukromými
techniky), dozor nad prováděním těchto
projektů a udržováním provedených
podniků v řádném stavu a vésti
meliorační katastr. Dosud obstarávána
jest služba kulturně-technická v Čechách
technickou kanceláří zemědělské
rady, na Moravě a ve Slezsku kulturně technickým
oddělením zemských stavebních úřadů.
Tyto zemské kulturně technické úřady
měly by býti spojeny se státními technickými
úřady pro agrární operace a pověřeny
organisací a vybudováním kulturně-technických
oddělení při úřadech vodních.
Veškerá služba kulturně technická
podřízena budiž ministerstvu zemědělskému.
Oddělení kulturně-technické budiž
zváno k účasti na vodoprávních
řízeních všeho druhu - jinak by řízení
tato byla zmatečna - a zástupce jeho jest oprávněn
zúčastniti se těchto řízení
jako znalec, aby hájil zájmů zemědělských.
Oddělení toto stálo by v úzkém
styku s ostatními zemědělsko-technickými
úřady (agrární operace, hrazení
bystřin, evidence katastru, lesní inspekce atd.).
Důležitým úkolem kulturně-technických
oddělení bude, aby v určitých menších
oblastech (politických okresích) umístily
stálé v praksi osvědčené lukaře
(meliorační mistry), jejichž úkolem
bude pečovati o řádné provádění
a udržování melioračních staveb,
pečovati o zvelebení lukařství, využití
kalných vod ku povodňování a činiti
potřebná šetření, zřizovati
meliorační družstva a činiti vhodné
návrhy nadřízenému úřadu.
c) Oddělení organisační, účetní
a revisní, jež by mělo organisovati vodohospodářská
společenstva (na upravených tocích), družstva
meliorační (nebo i zcelovací) a dozírati
na finanční a účetní správu
těchto povinných a trvalých organisací.
Úřad vodní měl by býti podepřen
poradními a dozorčími sbory, a to komisí
vodohospodářskou a komisí meliorační.
Úkolem komise vodohospodářské bylo
by dávati podněty k organisaci společenstev
vodních, účelnému využití
vody, činiti návrhy na úpravu toků
a vodních staveb vůbec, bdíti nad udržováním
vodních staveb a aby vody nebyly znečišťovány
a otravovány.
Úkolem komise meliorační má býti
především, aby rozhodovala o pozemcích,
které mají býti zapsány do melioračního
katastru a tvořiti tak podklad pro závazná
družstva meliorační.
Dosud rozhodovala o tom, zda určitá plocha pozemků
má býti meliorována, vodním zákonem
stanovená většina majetníků půdy
v poměru k velikosti plochy (na př. při zavodňování
dvoutřetinová většina), takže namnoze
nemohlo býti k nutným a výnosným melioracím
přikročeno, poněvadž nebylo dosti porozumění
pro společný postup.
Za těchto poměrů nebylo lze o systematické
úpravě ani mluviti. Nezřídka sousední,
naprosto mokré pozemky bylo nutno z projektu vyloučiti,
poněvadž si to jejich majetníci nepřáli
a družstvo nechtělo se dáti na obtížnou
cestu úředního projednávání.
Dalším úkolem melioračních komisí
mělo by býti, aby v dohodě s oddělením
kulturně-technickým stanovily postup melioračních
staveb v jejich oblasti, při čemž měly
by přihlížeti zvláště ku
potřebě a výnosnosti projektovaných
podniků.
Meliorační komise byly by dále poradním
orgánem vodního úřadu ve všech
věcech melioračních a zvláště
bylo by jejich úkolem pečovati o zvelebení
lukařství a všemožné využití
vodstva k tomuto účelu.
Jest samozřejmo, že velikost obvodů úřadů
vodních a komisí vodohospodářských
a melioračních bude možno stanoviti až
po vyřešení úpravy veřejné
správy, kdy bude teprve možno stanoviti v jakém
rozsah u a s jakou působností mají zůstati
v činnosti nynější zemské úřady
kulturně technické.
Nesporno jest, že systematické a účelné
úpravy větších toků vodních,
stavby vodocestné, velké údolní přehrady
a pod. musí býti v jednotlivých zemích
a tím také v celém státě řešeny
jednotně, systematicky, podle určitých, napřed
vytčených zásad a bude tedy nutno k tomuto
účelu pro větší obvody (země,
nebo několik krajů) zříditi komise
pro vodní věci, s přičleněním
oddělení vodotechnického, kterýžto
úřad podléhati má přímo
ministerstvu veřejných prací.
Jinak jest to s melioracemi, pokud nesouvisí s úpravou
velkých toků vodních: při těchto
melioracích mluví vše ve prospěch co
největší decentralisace. Úřady
kulturně technické mají působiti ve
stálém a úzkém styku s majetníky
půdy a s družstvy melioračními.
Totéž se týče i zcelování
pozemků, které možno s úspěchem
konati jenom za součinnosti úřadů
kulturně-technických.
Připomenouti dlužno, že jinak než meliorace
dlužno posuzovati hrazení bystřin, při
kterých převládají práce lesnicko-technické
a proto je nutno tyto práce i nadále vykonávati
odborníky lesnicko-technickými a doporučuje
se proto úřady pro hrazení bystřin
spojiti se zemskými lesními inspekcemi a kde třeba,
zříditi expositury.
Velmi důležitá jest otázka kompetence
mezi ministerstvy zemědělství a veřejných
prací, jejichž oboru působnosti se vodní
věci především týkají.
Převážná většina věcí,
které náleží posuzovati podle nyní
platných zemských zákonů vodních
dotýká se sice přímo zájmů
zemědělských, ale také přímo
i jiných zájmů, a že jest tedy téměř
nemožno, nemá-li se zabíhati do přílišných
podrobností a způsobovati možnost stálých
kompetenčních sporů, řešiti uvedenou
otázku jinak, než způsobem, který jest
celkem i v říšském zákoně
o vodních cestách z r. 1901 (§ 13) naznačen,
a jehož i jinak v dosavadním styku mezi jednotlivými
ministerstvy jest fakticky dosud pravidelně a s úspěchem
používáno, totiž, aby obě ministerstva,
i ministerstvo zemědělství i ministerstvo
veřejných prací vyřizovala naznačené
věci dohodou, která nejen jest v tomto případě
povahou věci odůvodněna, ale též
jedině zaručuje všem účastníkům,
že bude všestranně dbáno všech jejich
oprávněných zájmů. Při
tom ve všech uvedených věcech, pokud při
nich jde o podniky podle melioračních zákonů,
o hospodářské vodovody a stokování,
o rybníky a meliorační družstva (podle
dosavadních vodních zemských zákonů),
nechť vychází rozhodnutí od ministerstva
zemědělství v dohodě s ministerstvem
veřejných prací a v ostatních případech
od ministerstva veřejných prací v dohodě
s ministerstvem zemědělství.
Nutným požadavkem jest, aby ke všem komissionálním
řízením, která se týkají
kanalisací, regulace a splavnění větších
toků, vodovodů, údolních přehrad,
využití vodních sil a pod., přibráni
byli vždy také techničtí znalci ministerstva
zemědělství, a aby jinak bylo řízení
zmatečné.
Do kompetence ministerstva zemědělství měly
by zásadně náležeti tyto věci:
Veškeré meliorace (odvodňování
a zavodňování) i s úpravou všech
pozemků, přiléhajících k upravenému
toku (meliorační kostry). Úpravy vodních
toků a stavby nádrží, které jsou
podmíněny melioracemi nebo slouží k
ochraně půdy.
Stavby rybníků, zemědělských
vodovodů a stokování (použití
vod splaškových). Zornění půdy,
zalesňování a rekultivace. Hrazení
bystřin.
Vodní úřady a vodohospodářské
komise, pokud jejich řízení náleží
do kompetence ministerstva zemědělství: komise
meliorační, úřady kulturně-technické,
meliorační a zemědělská družstva,
zcelování pozemku a j.
Podniky, týkající se stokování
a vodovodů v městech, mají nesmírný
význam i pro venkov, a to jednak pro zužitkování
vod splaškových, jednak aby postaráno bylo
o všestranné zásobování pitnou
vodou, jejíž vydatnost mohou snadněji vyšetřiti
lokální odborníci, než úřady
centrální; proto se doporučuje, aby tyto
projekty pracovány byly jenom v dohodě s ministerstvem
zemědělství.
Výbor pro vodní hospodářství
souhlasí plně s navrhovateli a jejich návrh
rozšiřuje i na systematickou úpravu veškerého
vodního hospodářství a služby
vodotechnické, aby věci tak velikého veřejného
významu v celé republice Československé
jednotně a účelně mohly býti
řešeny, a aby v době nynější,
kdy provádění vodních staveb jest
ztíženo, učiněny byly alespoň
co největší přípravy pro doby
pozdější. Přípravy tyto jsou
nutny zvláště na Slovensku, kde nejpotřebnější
meliorační projekty nutno teprve vypracovati. Než
i v ostatních zemích našeho státu je
mnoho zbahnělých území, jež marně
dosud čekají na zaměření a
zhotovení projektů odvodňovacích (na
př. jižní Čechy), přesto, že
dosti kulturních techniků privátních
je v Čechách a na Moravě bez zaměstnání.
Z uvedených důvodů navrhuje výbor
pro vodní hospodářství:
Národní shromáždění račiž
se usnésti:
Ministerstvům vnitra, zemědělství,
veřejných prací a financí se ukládá:
1. by vypracovala a předložila
a) osnovu jednotného zákona vodního pro celý
stát, jež by vyhovovala shora uvedeným požadavkům,
a
b) osnovu zákona rybářského;
2. aby ještě před zákonnou úpravou
vodního práva neprodleně zahájila
jednání se zeměmi o převzetí
zemských techniků a potřebného počtu
lukařů do služeb státních k dosažení
v předu uvedených úkolů a vybudování
kulturně-technických oddělení při
úřadech vodních;
aby zřídila pro větší oblasti
co nejdříve meliorační a zcelovací
komise.
Úkolem těchto komisí budiž, aby větší
plochy souvislých pozemků, pokud vyžadují
odvodnění nebo zavodnění, ochrany
od vodních přívalů anebo zcelování,
zapsaly do melioračního nebo do zcelovacího
katastru, při čemž hleděno budiž
na zájem veřejný a výnosnost podniku,
a nikoli na vůli dočasných majetníků.
Plochy, do příslušných katastrů
zapsané, buďtež co nejdříve postupně
zaměřeny pro vypracování projektů
a budoucí zřízení melioračních
nebo zcelovacích družstev pro příslušnou
oblast.
Jde-li zároveň o zcelování pozemků,
buďtež oba projekty vypracovány vzájemnou
dohodou zároveň.
Komise meliorační a zcelovací složeny
buďtež ze zástupců ministerstva zemědělství,
politického úřadu, příslušné
hlavní zemědělské korporace, zástupců
okresní zemědělské organisace, ze
zástupců úřadu kulturně-technického
a úřadu pro zemědělské operace,
konečně ze zástupců místní
obce s hlasem poradním.