Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 608.

Dotaz

poslance Josefa Šamalíka a soudruhů na pana ministra zásobování

o zrušení všech ústředen, odstranění rekvisic a uvolnění zemědělské výroby a obchodu se všemi životními potřebami.

Válečné poměry vynutily si ve válčícím rakouském státě různá opatření, která za doby míru zdála se býti nemožná.

Byla to hlavně potřeba výživy, jak vojska, tak obyvatelstva, která chráněna býti musela ziskuchtivé spekulace a bezohledného vydřidušství, jež na jedné straně hromadilo velké zásoby lacino skoupené, na druhé způsobovalo bídu a hlad velkým zdražováním všech potravin.

V bývalém Rakousku zřízeny byly ústředny, které měly se státi zprostředkovatelem mezi výrobci a spotřebovateli. Tyto státní ústavy staly se však výnosnými sinekurami pro ty, kdož v ústřednách hospodařili, avšak pro obyvatelstvo, ať výrobní či spotřební, staly se přímou záhubou. Zejména rolnický stav, který byl snížen na stav státních nevolníků utrpěl vinou ústředen po stránce výrobní takové škody, že dlouhá léta bude trvati, než uvede pěstění plodin, dobytka a pod. na onen stupeň, na němž stálo naše hospodářství před válkou.

Rolnický lid byl přinucen úředními nařízeními podle ustanovení pole osévati, úrodu sklízeti a mlátiti.

Celá sklizen všech zemědělských produktů byla rolnictvu zabavena a rekvisičním způsobem vyvlastněna. Rolník nesměl a nesmí ze své sklizně volně použíti vůbec nic, takže v tomto směru octl se celý stav rolnický v úplné porobě roboty a nevolnictví státu a ústředen.

Ceny výrobků stanoveny v naprostém nepoměru nákladů výrobních a rolnictvo nuceno odváděti výrobky své za tyto ceny, ačkoliv ceny téhož zboží, dodávaného od ústředen lidu spotřebnímu, byly zase nepoměrně vysoké. Velké množství plodin, hlavně obilí a bramborů bylo zničeno pochybeným zásobovacím systémem. Premiemi odměňovány velkostatky za syrové a mokré obilí které z větší části se zkazilo.

Lid spotřebný dostával za vysoké ceny místo čisté obilní mouky směs černých surogátů, které ani dobytku nemohly býti dány.

Podobná činnost kvetla i v ostatních ústřednách, které způsobily jednak nedostatek všech životních potřeb, jednak nesmírné zdražení jejich.

Veškero obyvatelstvo bez rozdílu stavů a povolání volá po zrušení ústředen, zejména s potravinami, a žádá úplné uvolnění obchodu s životními potřebami. Zejména rolnictvo, které právě stojí před započetím jarní setby, rozhodně žádá zcela jasného rozhodnutí vládního o tom, zda ústředny a rekvisiční systém budou na dále ponechány, anebo bude-li obchod s potravinami a se všemi životními potřebami uvolněn?

Rolnictvo žádá úplné svobody a volnosti výrobní, aby mohlo podle svých zkušeností racionálně v hospodářství postupovati, těžbu z půdy a chov dobytka zvyšovati a tím nejen výživu celého národa, ale i trvání československé republiky zabezpečovati.

Toto jasné rozhodnutí vládní jest proto žádoucí, aby velká roztrpčenost rolnického lidu, která může na provedení jarního osevu míti velmi neblahé následky, byla zahlazena.

Proto podepsaní se táží:

Jste, pane ministře, ochoten zrušit, všechny ústředny, jež jsou Vám podřízeny zejména zrušiti státní obilní monopol a povoliti volný prodej obilí a všech ostatních životních potřeb za ceny, nákladům výrobním odpovídající, s pomocí zemědělských družstev, korporací a oprávněných solidních obchodníků?

V Praze dne 12. března 1919.

Josef Šamalík,

Valoušek, Dr. Mazanec, A. Kaderka, inž. Pospíšil, Dr. Novotný, Dr. Kmeťko, Bezděk B., Šrámek, Fr. Navrátil, Hlinka, Jan Rýpar, Dr. Dolanský, Ševčík, Dr. Stojan, Zavoral, Dr. Kordač, Fr. Mlčoch, V. Sedláček, A. Čuřík, Kadlčák, Čapka, Šolle.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP