Nálezy, které vydaly podle § 493. tr. ř.
do dne 28. října 1918 soudy bývalé
říše rakouské mimo území
Československé republiky, nemají pro toto
území platnosti. Vyňaty jsou pouze nálezy,
které odůvodňují zákaz, rozšiřovati
tiskopis, který tvoří skutkovou podstatu
trestného činu proti mravopočestnosti neb
přečinů podle §§ 302. a 305. tr.
z.
Rovněž pozbývají pro území
republiky platnosti takové nálezy, vydané
soudy v území republiky, jestliže obsah tiskopisu
tvořil skutkovou podstatu zločinů velezrády
neb rušení veřejného pokoje a řádů,
spáchaných na bývalém státě
rakouském neb rakousko-uherském, jeho vladaři,
vládě a orgánech vládních,
neb skutkovou podstatu zločinu urážky veličenstva
a členů císařské rodiny a přečinů
podle článku III., IV. a V. zákona ze dne
17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z roku 1863, pokud
byly spáchány na ústavě říše
rakousko-uherské, na sborech zastupitelských, na
úřadech státních a branné moci
bývalého státu rakouského.
Soud, který nález podle § 493. tr. ř.
vydal, po případě soud ustanovený
v § 3. tohoto zákona může k návrhu
státního zástupce neb súčastněné
osoby tento nález zrušiti anebo, jde-li o zákaz
vydaný soudem jiným než československým,
může jej prohlásiti za neplatný pro
území republiky, jestliže obsah tiskopisu netvoří
již pro změnu veřejných poměrů
skutkovou podstatu trestného činu, nebo jestliže
není již veřejného zájmu na tom,
aby zákaz, rozšiřovati tiskopis, byl zachován
v platnosti.
Usnesení takové učiní soud v sedění
neveřejném, vyslechna státního zástupce.
Bylo-li návrhu vyhověno, buď usnesení
vyhlášeno úředními novinami.
Byl-li nález, o jehož odstranění jde,
vydán soudem mimo území republiky, je příslušný:
zemský jako trestní soud, po případě
okresní soud pro přestupky v Praze, jde-li o nález
vydaný vídeňským soudem stejného
řádu, a zemský jako trestní soud,
po případě okresní soud trestní
v Brně pro ostatní případy.
Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy je
vyhlášen. Výkonem jeho je pověřen
ministr spravedlnosti.
Páni členové Národního shromáždění
dr. Meissner, Prokeš, dr. Franke a soudruzi podali návrh
(č. tisku 28), ve kterém mimo jiné žádají,
aby bylo vydáno nařízení, že
se zrušují veškeré zákazy tiskopisů,
vyslovené do dne 28. října 1918, vyjímaje
ony, jez týkají se tiskopisů, které
byly zakázány pro trestné činy proti
mravopočestnosti.
Ministerstvo spravedlnosti má za to, že nelze zákazy,
soudem podle § 493. tr. ř. vynesené, zrušiti
pouhým nařízením, nýbrž
ze jest k tomu třeba zákona.
Také žádané ustanovení, aby ze
zrušení zákazů vyloučeny byly
jen tiskopisy nemravného obsahu, zasahovalo by podle mínění
ministerstva spravedlnosti jednak příliš daleko,
jednak obsahovalo by nebezpečí, že budou uvolněny
i takové tiskopisy, které obsahem svým i
našemu státu jsou nebezpečny.
Pojem mravopočestnosti jest různý nejen podle
subjektivního mínění jednotlivcova,
nýbrž i všeobecně podle doby a podle místa
a dlužno měřítko měniti i podle
povahy čtenářů, pro něž
je tiskopis určen. Mnohý tiskopis rakouskou vládou
za nemravný prohlášený a zakázaný,
nelze již pokládati za nemravný. Naproti tomu
najdou se tiskopisy, které i pro naší republiku
jsou svým obsahem nebezpečný, ač jejich
obsah není ve vlastním slova smyslu nemravný
(trestní činy podle §§ 302, 305. tr. z.
a jiné).
Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, ze nutno
rozeznávati mezi nálezy, které vydaly soudy,
jež jsou nyní československé, a soudy,
které mají sídlo mimo území
republiky. Nálezy soudů cizích třeba
v zásadě prohlásiti pro naše státní
území za neplatné. Jedině nutno vyjmouti
z důvodu svrchu rečeného případy,
kde jde o činy proti mravopočestnosti a o přečiny
podle §§ 302. a 305. tr. z., neboť jinak bylo by
lze závadné tiskopisy sem dopravovati nebo jejich
obsah zde otiskovati. To by zejména prospělo pornografické
literatuře, proti které stát musí
se vší přísností vystoupiti.
Při nálezech, vydaných soudy našimi,
dlužno zase rozeznávati, jde-li o kategorii činů,
které převratem státním pozbyly své
trestné povahy, a o činy, u nichž dosud trestnost
jejich trvá aneb u kterých trestnost povšechným
ustanovením nelze vyloučiti.
Nálezy, týkající se prvé kategorie,
nutno ovšem zrušiti ihned. Pro druhou skupinu, do ní
pojímá osnova i ony nálezy cizích
soudů, které neprohlašuje za neplatné,
zavádí osnova jakousi obnovu trestního řízení
proto, aby byl zákaz odstraněn.
Nové je proti tak zvanému objektivnímu řízení
ustanovení, že zde otázku, vyžaduje-li
veřejný zájem, aby zákaz tiskopisů
trval, řeší nejen státní zástupce,
který vedle súčastněných osob
činí příslušný návrh,
nýbrž i příslušný soud,
který o návrhu tom rozhoduje. Doporučuje
se to proto, že návrh takový podle osnovy možno
podati i co do takových tiskopisů, jejichž
zákaz byl vysloven teprve po dni 28. října
1918, a nebylo by dobře, aby státní zástupce
sám podle toho, jak mu to vhod, řešil otázku
veřejného zájmu.
Možnost zákaz odstraniti i při tiskopisech,
zakázaných teprve po dni 28. října
1918, dlužno podle mínění ministerstva
spravedlnosti vítati proto, že i v budoucnosti mohou
naskytnouti se případy, že se poměry
změnily tak, že odvolání zákazu
se jeví býti nutným.
Po stránce formální se navrhuj e, aby tento
návrh zákona byl předložen právnímu
výboru s příkazem, aby o něm
podal zprávu do týdne.