Odstavec 1. § 5 zákona z 21. března 1918, č.
108 ř. z. mění se takto:
O tom, má-li odsouzení býti odčiněno,
rozhoduje sborový soud, který rozhodl v I. stolici,
nebo v jehož obvodě jest okresní soud, který
rozhodl v I. stolici, jde-li však o příslušníka
československé republiky, který byl odsouzen
některým soudem v cizině, rozhoduje sborový
soud, v jehož obvodě jest domovská obec odsouzencova;
nebylo-li by jí možno bez zvláštního
šetření zjistiti, rozhoduje sborový
soud I. stolice, v jehož obvodu leží poslední
známé bydliště odsouzencovo. Neměl-li
ho v republice československé a byl-li žadatel
odsouzen ve Vídni, rozhoduje zemský jako trestní
soud v Praze, jinak zemský trestní soud v Brně.
První odstavec § 411 tr. ř. se mění
takto:
Prominouti nebo zmírniti trest přísluší,
pokud zákon jinak neustanovuje, presidentu republiky.
K témuž paragrafu se přidává
tento odstavec:
Byl-li příslušník Československého
státu odsouzen před 28. říjnem 1918
některým soudem bývalé říše
Rakouskouherské, ležícím však mimo
obvod československé republiky, nutno podati žádost
za milost u soudu stejného druhu, jaký rozhodl v
I. stolici, v jehož obvodě jest domovská obec
odsouzencova; nebylo-li by možno bez zvláštního
šetření ji zjistiti, podá se žádost
ke sborovému soudu I. stolice, v jehož obvodu leží
poslední známé bydliště odsouzencovo;
neměl-li ho v republice československé, podá
se, byl-li žadatel odsouzen ve Vídni, k zemskému
jako trestnímu soudu v Praze, jinak zemskému trestnímu
soudu v Brně.
Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr spravedlnosti.
Zákon z 31. března 1918 č. 108 ř.
z. nepřihlížel k rozsudkům, kterými
příslušník našeho státu
byl anebo bude odsouzen soudem v cizině. I v takovémto
případě se pojímá rozsudek
do seznamu trestů našeho příslušníka
zde v tuzemsku. Navrhovaný zákon upravuje otázku,
u kterého soudu má náš příslušník
podati žádost, aby odčiněno bylo odsouzení,
která by ovšem měla účinky jen
pro oblast našeho státu.
Změna, respektive doplněk, § 411 tr. ř.
staly se nutnými státním převratem
z 28. října 1918 a vztahují se jen na příslušníky
československého, státu, kteří
byli odsouzeni před 28. říjnem 1918 mimo
obvod našeho nového státu některým
soudem bývalé říše Rakousko-uherské.
Ve formálním směru se navrhuje, aby byla
osnova přikázána výboru právnímu,
aby o ní podal zprávu do 14 dnů.