Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 578.

Návrh

členů Národního shromáždění Konečného, prof. dra Fr. Krejčího a soudr., aby byla přestěhována studijní knihovna z Olomouce do Brna a aby bylo změněno její jméno v knihovnu "universitní".

Rozhodnutím o zřízení české university v Brně stala se žhavou otázka, přestěhovati studijní knihovnu z Olomouce do Brna Knihovna ta vznikla jako knihovna moravské university a veliké rukopisné i knižní bohatství zrušených klášterů na Moravě stalo se jejím úhelným kamenem. Není na Moravě jiné knihovny, která by mohla býti základem universitní knihovny moravské, nežli právě studijní knihovna v Olomouci.

l. Knihovna ta bývala knihovnou zrušené university moravské.

2. Knihovna ta obsahuje materiál, který jest nezbytný filosofické fakultě nové university a který ani za veliké částky nemůže býti zakoupen. Studijní knihovna olomoucká má 934 rukopisů, velikou část z nich starých, vzácných a nenahraditelných. Kdo přímo nemohl se přesvědčiti o ceně tohoto rukopisného bohatství, tomu lze částečně tak učiniti aspoň z těchto studií o rukopisech olomoucké studijní knihovny:

W. Wattenbach: Handschriften der k. k. Universitätsbibliothek Olmütz, - Archiv f. ältere Geschichte X.

A. Goldmann: Ueber die Handschriften der Olmützer Studienbibliothek. - Zentralblatt f. Bibliothekswesen V.

V. Tille: Seznam českých rukopisů c. k. studijní knihovny v Olomouci. - Věstník České akademie IV.

B. Vybíral: České husovské rukopisy. c. k. studijní knihovny v Olomouci. - Časopis musejního spolku olomouckého r. 1914.

Olomoucká knihovna má dále veliké bohatství starých tisků české a zvláště moravské provenience. Z těchto tisků je 1670 z doby před r. 1501, t. ř. 1670 prvotisků. O vysoké ceně jen prvotisků lze se poučiti z objemné knihy dr. Ant. Schuberta:

Die Wiegendrucke der k. k. Studienbibliothek zu Olmütz vor 1501, která vyšla r. 1901.

Konečně studijní knihovna olomoucká jest jediný moravský ústav, vybavený na Moravě právem povinných výtisků, chová tudíž za několik desítiletí veškeru literární produkci moravskou v úplnosti, v jaké s ní nemůže závoditi žádný jiný ústav celé republiky.

Odníti knihovnu takového významu budoucí universitě moravské pokládali bychom za hřích na zdárném rozvoji filosofické fakulty nové university. Námitka, že náklad, s přenesením knihovny spojený, není v úměrném poměru s její vědeckou cenou pro novou universitu moravskou v Brně, jest neudržitelna a vyšla patrně od někoho, kdo o moderním stěhování velikých knihoven nemá tušení.

Aby profesoři a posluchači filosofie budoucí university naší nebyli při otevřeni fakulty bez nezbytného starého rukopisného a knižního materiálu a neoctli se v postavení, v jakém jest většina nově založených universit amerických, které po celém světě materiál rukopisný i staré tisky sbírají, jest nezbytno vykonati bezodkladně přípravy, aby byla přestěhována studijní knihovna z Olomouce do Brna.

Podepsaní proto navrhují:

1. Slavná sněmovno, račiž se usnésti, aby studijní knihovna z Olomouce přestěhovala se do Brna.

2. Aby její název byl změněn v název "universitní knihovna", jak odpovídá i její minulosti.

Po stránce formální návrh budiž přikázán školskému výboru.

V Praze dne 27. února 1919.

Al. Konečný, prof. Dr. Fr. Krejčí,

St. K. Neumann, Hrouda, Dr. Veverka, Skorkovský, Landová-Štychová, Kopeček, Dr. A. Uhlíř, Dr. Emil Franke, Slavíček, Holejšovský, Sladký, J. Svozil, Dr. Klouda, Freiman, Emil Špatný, Fr. Zeminová, Dr. Th. Bartošek, Pelikán, Jan Hrizbyl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP