Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 573.

Návrh

členů Národního shromáždění V. Votruby, prof. Dra Lukavského a soudr., aby bylo upraveno právní i hmotné postavení četnictva.

Jest jisto, že četnictvo musí býti zreformováno od základů. Pouhé odstranění některých nejkřiklavějších nedostatků, zůstane-li kořen zla nedotčen, nevede k cíli,

Četnictvo je ve svém jádru dobré a. bude-li zbaveno toho rakušáckého systému, který z něho učinil pouhý stroj, vyplní jistě úkol, který ho v moderním státě čeká. Četnický dorost musí pak býti hned na počátku v jiném, lepším duchu vychován.

l. Základní reformou je, aby bylo odstraněno veškeré důstojnictvo z četnického sboru. Podle dosud platného zákona záleží služba četnická v udržování veřejného pořádku a bezpečnosti v zemi. V tomto směru je četník podřízen politickým úřadům, okresním hejtmanstvím zemským politickým úřadům a konečně ministerstvu zeměbrany místo - správněji - ministerstvu vnitra. Ve vojenském, administrativním, oekonomickém a kontrolním směru podléhá však četník vojenským představeným - velitelům oddílů, zemským velitelstvím a konečně opět ministerstvu zeměbrany.

Veliteli oddílů jsou pravidelně rytmistři, někdy též praporníci. Jednotlivým oddílům je pak podřízeno mužstvo několika okresních hejtmanství, pravidelně tří až čtyř. Oddílů je v Čechách 29, na Moravě 12, ve Slezsku 4. Systemisovaný stav důstojníků a mužstva je v Čechách: 5 štábních důstojníků, 35 subalt. a 13 účetních, 2.794 mužův.

Na Moravě: 2 štábní důstojníci, 16 subalt. 7 účetních, 1314 mužů.

Ve Slezsku: 2 štábní důstojníci, 6 subalt. a 3 účetní, 527 mužů.

Ve skutečnosti je počet důstojníků štábních dnes až třikrát překročen. Všech důstojníků je více než 100, kterýžto počet připojením Slovenska by se zvýšil asi o 1/3.

Náklad na důstojníky činí více než milion korun ročně. Odstraní-li se důstojníci, tu získané částky možno pak použíti k tomu, aby byly uhrazeny náklady, spojené s úpravou platů četnictvu.

Četník má dosud dva druhy představených. Civilní, kteří mu rozkazují ve službě bezpečnostní, a vojenské, kteří mu poroučejí ve všem ostatním.

Tento systém dvojích představených je tou největší brzdou četnické služby a překážkou v udržování bezpečnosti a klidu v zemi.

Důstojníci, jako velitelé oddílů jsou nejen zbyteční, nýbrž přímo škodliví, pro četnickou službu. Zbyteční jsou proto, že pro kontrolní a vojenskou agendu stačí úplně okresní strážmistři. De facto ji také již nyní konají. Administrativní práci koná přidělený kancelářský nebo okresní strážmistr a důstojník pravidelně jen podpisuje.

Kontrolní služba provádí se inspekcí četnických stanic. Při takové návštěvě stanice má důstojník kontrolovat vnější službu i kancelářskou agendu a zároveň vyučovat mužstvo stanice. Aby tuto kontrolu mohl aspoň na papíře provést, musí proto velitel stanice vésti celou řadu obtížných a zbytečných záznamů, evidencí, které mu zabírají tolik času, že se ke skutečné službě ani řádně nedostane.

Výsledkem takových inspekčních cest pak je, že se vydají nové direktivy, nová nařízení, aby se po čase zase zrušily nebo upadly v zapomenutí.

Při tom je četník na veliteli oddílu úplně závislý. On jej kvalifikuje, navrhuje do hodnostní školy, za velitele stanice a t. d., zkrátka rozhoduje absolutně o jeho existenci tak, že je mu četník vydán na milost a nemilost. Nelze proto se diviti, ze veškero jednání četníka směřuje jen k tomu, aby důstojníku osobně vyhověl. Není oboru ve státní správě, kde by bylo tolik formulářů, ustanovení a kde by se tolik papírů zbytečně popsalo, jako právě při četnictvu, a to nikoli snad v zájmu služby bezpečnostní, nýbrž právě v administrativní a vojenské agendě, doméně to důstojnické.

Určené tiskopisy dodává četnictvu německá knihtiskárna Guskova v Kroměříži, která pro tuto psací zuřivost dělá značné obchody. (Tiskárna tato je jinak výtečně zařízena a bylo by s prospěchem, kdyby ji vláda pro své účely zakoupila.)

Při zemských velitelstvích je mnoho účetních důstojníků zaměstnáno. To je následkem strašně komplikovaných ustanovení o požitcích četnictva. Budou-li tyto požitky zjednodušeny a upraveny a jako ostatním státním zaměstnancům berní správou vypláceny, pak jsou ovšem také tito důstojníci zbytečni.

Odstraní-li se důstojníci oddílů a důstojníci účetní, pak jsou ovšem také zemští velitelé i s jejich štáby naprosto zbytečni. Propuštění důstojníci mohou býti opět do armády přijati anebo dáni do výslužby.

Odstraní-li se důstojníci z četnického sboru, zbaví se četnictvo ohromného břemene, které nyní úplně jeho činnost ochromuje a bude se pak moci své službě plně věnovati.

II. Touto reformou přestane dvojitá podřízenost a četnictvo bude míti pouze jediného představeného, totiž politické úřady.

Velitelé stanic budou tedy podléhati přímo okresnímu hejtmanovi, jehož referentem v četnických věcech bude okresní strážmistr. Tento strážmistr bude provádět nutnou kontrolu a říditi další výcvik přiděleného četnictva jménem okresního hejtmana.

Podobně bude tomu též ve vyšších politických úřadech.

III. Velitelům jednotlivých stanic bude při výkonu bezpečnostní služby větší samostatnosti poskytnuto.

IV. Aby mohlo četnictvo svou těžkou a nejvýš odpovědnou službu ve prospěch občanů vykonávat tak, jak toho moderní doba vyžaduje, jest potřeba při přijímání nových četníků vyššího předběžného vzdělání požadovati a odborné četnické školy na moderní základ postaviti.

V. Povaha četnické školy toho vyžaduje, aby byl četník vůči občanstvu neodvislý. Proto musí býti především dobře placen. Poněvadž pak jeho dosavadní požitky jsou naprosto nedostatečné, jest nutno provésti radikální úpravu platu.

VI. Jest samozřejmo, že též svobodné vykonávání občanských práv musí býti četnictvu v plném rozsahu zaručeno.

VII. Aby příslušné úřady byly zbaveny břemene zdlouhavého řízení pří nepatrných přestupcích a aby také občané postižení nemuseli se dostavovati do okresního města, často několik hodin cesty vzdáleného, doporučuje se, aby velitelé četnických stanic byli oprávněni k jakémusi druhu mandátního řízení při nejmenších přestupcích. Aby tedy směli sami příčinu přistižené osoby pro tyto přestupky pokutovati a pokutu ihned vybírati.

VIII. Konečně pro pěstění pospolitosti, hájení stavovských zájmů a podporu druhů v povolání je zapotřebí zříditi povinný četnický spolek, sdružující v sobě veškeré četnictvo. Tento spolek budiž vládou uznán závazným pro četnictvo a jeho zvolení zástupci buďtež uznáni za právoplatné zástupce četnictva při veškerých jednáních s vládou.

Vláda nechť dá co nejdříve přiberouc zástupce organisovaného četnictva vypracovati návrh nového četnického zákona a návrh zákona o úpravě platu četnictvu a předloží je Národnímu shromáždění, aby byly schváleny.

Ministerstvo vnitra nechť pak podle tohoto nového četnického zákona za spolupůsobnosti organ. četnictva vydá příslušnou instrukci a organisační řád.

Při tom budiž vzat zřetel k těmto zásadám:

Četnictvo tvoří zvláštní sbor a slouží k udržení pořádku a bezpečnosti osoby a majetku v zemi.

K jiným podřízeným službám nesmí se ho užívati.

Vojenským velitelstvím nebo úřadům četnictvo v žádném směru nepodléhá. Pro četníky mezi sebou platí vojenský mrav, subordinace a disciplina. Vůči civilním představeným platí ustanovení o služební poslušnosti jako pro státní zaměstnance.

Svobodné četnictvo při výkonné službě na četnických stanicích je kasernováno. Četnictvo je služebně podřízeno politickým úřadům a jest povinno jejich rozkazům, bezpečností služby se týkajícím, se podrobiti, neporušují-li tyto rozkazy platných zákonů.

Všeobecně přísluší četníkům právo stížnosti do udělených služebních rozkazů. Stížnost nemá však účinku odkládacího.

Definitivní četník má charakter státního úředníka.

Ožení-li se, má to oznámiti do 14 dní svému představenému. Jinak není zapotřebí povolení úřadu, aby se mohl četník oženiti.

Četníka kvalifikují nadřízené politické úřady. Výsledek kvalifikace oznámí se četníkovi, který má právo do kvalifikačních listin nahlédnouti a opis si poříditi. Byl-li kvalifikován hůře než "dobře", má právo stížnosti ke komisi, složené z četnictva, za předsednictví přednosty politického úřadu nebo jeho zástupce. Členy komise volí místně příslušná organisace četnictva na jeden rok.

Četník má nárok na každoroční dovolenou. Který slouží méně než 10 let na 14 dní, kdo slouží nejméně 10 let na tři týdny.

Četníky jmenuje, povyšuje, přesazuje a dává do výslužby ministerstvo vnitra.

Podmínkou přijetí do četnické služby je vysvědčení, že byla absolvována s dobrým prospěchem měšťanská nebo nižší střední škola.

Hranice stáří stanoví se mezi 22 až 26 roky.

Těmto vysvědčením staví se na roveň dobrým prospěchem vykonaná zkouška inteligentní. Koná se před komisí, složenou z učitelů četnické hodnostní školy, a béře se zřetel na skutečnou inteligenci žadatelovu, aniž se přísně váže na vyučovací předměty uvedených škol.

Přijatý četník prodělá tříměsíční praktický a teoretický výcvik v přípravné škole četnické.

Po výcviku je přidělen některé četnické stanici "na zkoušku".

Osvědčí-li se, jmenuje jej ministerstvo vnitra po celkové jednoroční službě na návrh okresního hejtmanství definitivním. Proto vyžádá si okresní hejtman dobrozdání od příslušného velitele stanice.

Je-li toto dobrozdání nepříznivé, oznámí se praktikantovi, který má právo odvolati se ke komisi, utvořené při okresním hejtmanství. Komise tato je složena z četníků, zvolených místně příslušnou organisací četnickou vždy na jeden rok, a předsedá jí přednosta politického úřadu nebo jeho zástupce.

Je-li členem komise velitel stanice stěžovatelovy, nastupuje na jeho místo náhradník. Komise rozhoduje po slyšení obou sporných stran definitivně většinou hlasů.

Nevyhoví-li praktikant po dalším roce prakse, bude propuštěn.

Po dvou letech od udělení definitiva má každý četník nárok na přijetí do hodnostní četnické školy, která trvá čtyři až pět měsíců.

Přípravná a hodnostní škola jest jen jedna, a to buď v Praze nebo v Brně, a řídí ji vyšší konceptní úředník, podléhající přímo ministerstvu vnitra.

Na těchto školách béře se zřetel na vyučování občanské nauce a trestním zákonům. Učiteli zákonů jsou právníci, učiteli jiných předmětů odborní učitelé veřejných škol. Učiteli praktické služby četnické jsou četníci, delší dobu ve výkonné službě činní.

Škola končí se zkouškou. Kdo ji vykoná s dobrým prospěchem, má nárok žádati o uprázdněné místo velitele stanice. Kdo zkoušky nevykoná, může býti do školy opět po roce přijat.

Okresním hejtmanům neb jejich zástupcům jsou přiděleni jako četničtí referenti okresní strážmistři. Okresním strážmistrem může býti ustanoven jen ten, kdo byl aspoň tři léta velitelem četnické stanice.

Krajským hejtmanům nebo jejich zástupcům jsou jako referenti přiděleni krajští strážmistři.

Tímto strážmistrem může se státi jen ten, kdo byl aspoň dvě léta okresním strážmistrem.

Pro disciplinární řízení, jakož i pro pořádkové a disciplinární tresty platí tatáž ustanovení jako pro státní úředníky s tím rozdílem, že definitivní četník může býti propuštěn jen po soudním rozsudku.

Požitky.

Požitky a poměry postupové u četnictva stanoveny buďtež tak, jako u státního úřednictva čtyř nejnižších tříd, se zřetelem na služební roky.

Výslužba.

Po ukončené třicetileté službě patří četníku celá výslužba. Jinak mu patří po 10 letech 40% a za každý další rok 4%.

Do platu se započítá celý příspěvek na byt, a to v té výši, ve které ho četník v posledním roce požíval.

Jinak platí pro to, aby četník byl dán do výslužby, tatáž ustanovení jako pro úředníky státní.

Vdovská pense.

Vdovy po četnících, četnických strážmistrech a staničních strážmistrech obdrží 800 K ročně, po okresních strážmistrech 1000 K ročně, po krajských strážmistrech 1200 K ročně, po ministerských strážmistrech 1400 K ročně. Jinak platí pro ně tatáž ustanovení jako pro vdovy po úřednících státních.

Vychovávací příspěvek pro děti činí pro manželské i nemanželské děti jednu pětinu vdovské pense pro každé jednotlivé dítě, žije-li ještě matka, až do ukončeného 24 roku. Nežije-li již matka, pro každé dítě 2% vdovské pense.

Pro odbytné, úmrtní kvartál a příplatky na pensi platí tatáž ustanovení jako pro úředníky státní.

Podepsaní navrhují:

Vláda se vyzývá, by podle uvedených zásad předložila Národnímu shromáždění svůj návrh na úpravu právních i hmotných poměrů četnictva.

Návrh tento budiž přikázán výboru státně-zřízeneckému.

V Praze dne 27. února 1919.

V. Votruba, Dr. Lukavský,

Ing. Bečka, Dr. Herben, J. S. Machar, Dr. Fáček, Dr. Malinský, Dr. Fajfrlík, Mattuš, Bohumil Fischer, Dr. Budínský, J. Nohel, Heinrich, Dr. Vrat. Černý, Dr. Vaněk, Dr. Jar. Brabec, V. Rebš, Dr. Preiss, Dr. Schieszl, Viková-Kunětická, Dr. Weyr, Dr. Jar. Stránský.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP