Návrh vychází z úvahy, že stát
československý vstoupil v řadu států
souverenních a že proto pěstovati mu bude se
státy ostatními styky mezinárodní.
Proto jest třeba starati se o řádnou výchovu
dorostu pro službu zahraniční. Jde o to, má-li
a v které době zřízeno býti
zvláštní učiliště pro tuto
výchovu jaká má býti jeho organisace,
studijní a zkušební řád atd.,
či zdali aspoň pro prvou dobu snad stačí
soustavné kursy na universitě, po případě
jaká účast při tom připadati
má nynějšímu Českému učení
pro vědy politické.
Zahraniční výbor po předběžném
referátu podepsaného zpravodaje podrobil otázku
tuto bedlivé úvaze a usnesl se po jeho návrhu
především uspořádati ústní
anketu odborníků, ve které by oni byli slyšeni
o těchto otázkách:
1. Jest záhodno, aby pro výchovu dorostu pro službu
zahraniční ve státě československém
zřízeno bylo zvláštní učiliště?
2. Na jakém základě by ústav takový
měl spočívati? Měl by to býti
ústav veřejný, (státní) či
soukromý? Jak má býti pečováno
o finanční jeho zabezpečení?
3. Jak by měl býti ústav takový organisován,
jaký by měl míti plán studijní
a řád zkušební, jaké docenty?
4. Zda-li by snad pro dobu přechodnou aneb vůbec
stačily k tomu účelu odborné soustavné
kursy při fakultách universitních a při
kterých? Jak by takové kursy měly býti
uspořádány, čeho by se měly
týkati, kdo by je měl konati a jaké předběžné
vzdělání mělo by být vyžadováno
pro jejich frekventanty?
5. Zdali a v jakém směru by mohlo k těmto
účelům býti použito nynější
instituce českého učení pro vědy
politické ev. jaké přeměny své
organisace by instituce tato k tomu cíli vyžadovala?
Za experty byli dožádáni pánové
prof. dři. Dvorský, Gruber, Hobza, Kybal, Pekař
a inž. Špaček a konsulové Radimský
a Sedláček. Z nich všichni pozvání
ochotně vyhověli až na pány prof. Dra.
Dvorského, jenž mezitím odjel do Paříže,
a prof. dra. Grubra, jenž požádán byl,
aby dodatečně odpověděl na dotazník
písemně. Ústní anketa konala se dne
15. ledna t. r. a byl o ní sepsán stenografický
protokol.
Výsledek ankety ukázal, že ani u odborníků
v zásadních otázkách o které
jde, není stejného názoru. Kdežto jedni
zastávali mínění, že pro budoucnost
bude nutno zříditi samostatnou školu pro službu
diplomatickou a konsulární, jež v jedno mají
býti sloučeny, ze to má býti ústav
veřejný se studiem tříletým
s oddělením všeobecným (jazykovým,
historickým a zeměpisným), právním
a národohospodářským, přimlouvali
se naproti tomu jiní zejména se zřetelem
na poměrně malý počet návštěvníků
za to, aby k výchově dorostu diplomatického
použito bylo nově vybudovaného Učení
pro vědy politické, jež by podrobeno bylo státnímu
dozoru a mělo státní subvenci. Jednotnosti
názoru naproti tomu dosaženo bylo v tom, že jakožto
neodkladné provisorium zavedeny býti mají
v době co nejbližší soustavné kursy
na fakultách právnické a filosofické,
které by prozatím byly jakousi náhradou soustavného
odborného vzdělání pro službu
zahraniční.
Zahraniční výbor zabýval se výsledkem
provedené ankety a dospěl po návrhu referentově
k mínění, že konečné rozřešení
otázky, jak má organisována býti budoucí
výchova úřednického dorostu pro zahraniční
službu, zdali zejména proto zřízeno
býti má samostatné učiliště
a jakého rázu, či zdali lze spokojiti se
s nynější institucí Českého
učení pro vědy politické, má
odloženo býti až do příchodu zahraničního
ministra Dra. Beneše, do jehož působnosti věc
náleží a jehož mínění
nemá býti předbíháno.
Naproti tomu sdílen byl všeobecně názor,
že nutná potřeba vyžaduje nějakého
řešení prozatímního, a toto má
záležeti v tom, že pokud možno již
v letním a zimním semestru 1919-1920 pořádány
by býti měly zvláštní kursy jednak
na fakultě právo- a státovědecké,
jednak na fakultě filosofické české
university v Praze, které by přístupny byly
právníkům letošního 4. ročn.,
jakož i právníkům již absolvovaným,
a které by měly za účel poskytnouti
základních vědomostí pro službu
konsulární a diplomatickou.
Kursy tyto by měly míti za předmět:
1. na fakultě právo- a státovědecké:
právo mezinárodní (v letním a zimním
semestru týdně po 3 hodinách), srovnávací
právo ústavní států západních
a východních (v zimním semestru týdně
po 2 hodinách), mezinárodní politiku obchodní
(v letním semestru týdně 3 hodiny), politiku
dopravní a sociální (v zimním semestru
týdně po 3 hod.),
2. na fakultě filosofické: novější
dějiny všeobecné (v zimním semestru
týdně 3 hodiny), hospodářský
zeměpis a národopis (v zimním semestru týdně
po 2 hodinách) a praktické kursy jazyka francouzského,
anglického, srbochorvatského ev. i italského,
polského a ruského (v obou semestrech).
Mimo to se doporučuje,aby byla praktická seminární
cvičení v oboru politiky mezinárodní
pořádána s úředníky
zahraničního úřadu.
Navštěvovatelům kursů by se bylo vykázati
kolloquijními vysvědčeními, jež
vedle tří státních zkoušek s
prospěchem vykonaných by byla podmínkou pro
přijetí do služby zahraniční.
Konečně by bylo žádoucno, aby poskytováním
stipendií byla posluchačům vysokých
škol umožněna návštěva i cizích
učilišť pro diplomatickou výchovu určených,
zejména pařížské École
libre des sciences politiques.
Zahraniční výbor předkládá
tato svá usnesení, jež mají býti
prozatímním opatřením pro výchovu
dorostu pro zahraniční službu, Národnímu
shromáždění, aby je schválilo
s návrhem:
aby ministerstvo zahraniční po dohodě
s ministerstvem školství a národní osvěty,
po případě i financí opatřilo
vše, čeho ke konání navržených
kursů bude potřebí.