Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Šekové řízení poštovní spořitelny, jak je zavedla poštovní spořitelna vídeňská, se během času v obchodním světě úplně vžilo.

Stalo se zvykem, peníze nezasílati poukázkami a peněžními dopisy, nýbrž složenkami na šekové účty, které měla každá větší firma, každá administrace novin, každý obchodník i každý zámožnější soukromník.

Majetníci šekových kont vyrovnávali mezi sebou dluhy a požadavky bez hotových peněz pouze přepisy s konta na konto. Šekovým řízením odklidily se náklady, vzešlé se zasíláním peněz, zjednodušila se manipulace a práce účetní, která z větší části přenesena byla na poštovní spořitelnu.

Čím více užívalo se šekového řízení (clearingového), tím méně bylo třeba bankovek. Když nastal státní převrat 28. října 1918 a byly přerušeny veškeré styky s vídeňskými centrálními úřady nastala jistá porucha tím, že obecenstvo přestalo na složenky vídeňské poštovní spořitelny peníze vkládati a hlavně přestalo placení daní pro stát československý. Tím octly se finance státní a poštovní úřady ve velikých nesnázích, poněvadž pro nedostatek hotových peněz nemohly vypláceti potřebné částky.

Aby tomu mohlo býti aspoň poněkud čeleno, byla nucena poštovní správa vypůjčiti si větší částku u různých bank na vysoká procenta. To byl jeden důvod, aby byla neodkladně zřízena poštovní spořitelna v Praze. Ale ještě jiné závažné důvody mluví pro to, aby činnost poštovní spořitelny vídeňské nebyla u nás trpěna a zřízen byl vlastní ústav v nejkratší době.

Vklady pro vídeňskou pošt. spořitelnu velmi poklesly, za to výplaty velmi stouply, ježto čeští majetníci kont vypovídají i s úroky svá konta. Vídeňská poštovní spořitelna vydává na vypověděné částky jen platební poukázky, naše poštovní úřady je vyplácejí, tedy peníze potřebné musí dodati poštovní správa československého státu. Ježto požadavky českých majetníků kont u vídeňské poštovní spořitelny činí aspoň dvě miliardy, je nebezpečí, že naše poštovní správa, která vyplácí takto dluh poštovní spořitelny vídeňské, octne se v hrozivé situaci, nabude-li vypovídáni kont velikého rozsahu. Tím stane se vídeňská poštovní spořitelna dlužnicí československé poštovní správy, ale není záruky, zda bude moci svými válečnými půjčkami v nichž má své jmění uloženo, dluh zaplatiti.

Zvláště nyní prováděné okolkování peněz v našem státě vyžaduje nezbytně, by nejdéle do 9. března t. r. šekový poštovní úřad uzákoněn byl a veškerá činnost vídeňské poštovní spořitelny v československém státě zakázána, by se tím zabránilo přílivu bezcenných peněz německého Rakouska do našeho státu. Vídeňská poštovní spořitelna přinášela státu ročně značný zisk tak ku př. roku 1917 činil tento zisk 28,465.308 K, kterýžto z velké časti plynul z peněz českých vkladatelů a majetníků šekových kont. Jelikož vídeňská poštovní spořitelna dosud v našem státě, hlavně v tak zvaném německém uzavřeném území, provádí svou činnost, ztrácí náš stát denně značnou částku. Brzké uzákonění šekového poštovního úřadu a zákaz veškeré činnosti vídeňské poštovní spořitelny v naší republice, jest nejen po stránce finanční důležito, ale i po stránce politické, protože tímto zákazem jasně připomenuta bude německému obyvatelstvu jeho příslušnost k státu československému. Snažila se tudíž státní správa co nejrychleji vzhledem na tyto poměry zříditi vlastní poštovní spořitelnu v Praze, což bylo spojeno s velkými potížemi pro nedostatek vyškoleného personálu, strojů psacích i addičních i místností. Přes to poštovní spořitelna v Praze zahájila 20. listopadu svou činnost a ihned poměrně v krátké době objevily se toho důsledky. Poštovní správa nejen že zaplatila v krátké době všechny své u banky vypůjčené částky a vyplatila všechny pro nedostatek peněz zadržené poukázky, nýbrž zaplavila zdejší banky přebytkem peněz.

Výsledek vysvítá z těchto cifer: Celkový obrat účtů svěřených peněz šekového poštovního úřadu od 29. listopadu do 10. ledna činí 1.202,848.773 K 84 h, neboť vkladů jest 859,414.234 K 54 h, výplat 343,434.539 K 30 h. Ústav český lišiti se bude od vídeňského tím, že odpadne řízení úsporné, které jednak vyžadovalo veliké práce poštovních úřadů, bez tak již prací přetížených, jednak nevykazovalo téměř žádného zisku i přenechává se záložnám českým, a to tím spíše, ježto téměř na každé vsi zřízena jest Reifeisenka.

Poněvadž nový český ústav zabývati se bude výhradně řízením šekovým, navrhuje se název jeho "úřad šekový". Ústav ten veden bude v duchu demokratickém, neboť přibere sbor nejméně ze 16ti zástupců, které bude jmenovati ministr pošt z kruhů odborníků a interessentů všech zájmových skupin v dohodě s ministrem financí, obchodu a zemědělství pro každé šestiletí.

Poštovní a finanční výbor zabýval se pečlivě tímto vládním návrhem a po obapolné dohodě o některých změnách vládního návrhu dovoluje si tento vládní návrh slavnému Národnímu shromáždění vřele doporučiti, aby jej přijalo.

Pro území státu československého zřizuje se poštovní úřad šekový, který jest podřízen ministru pošt a telegrafů a náleží do oboru správy poštovní. Poštovní úřad šekový je ústavem státním a má sídlo v Praze Nejdéle 1. ledna 1921 bude zřízen pobočný úřad také v Brně a podle potřeby i v místech jiných nařízením.

Úkolem šekového úřadu jest přijímat i s pomocí poštovních úřadů vklady pro osoby a firmy, které jsou majetnicemi šekového konta, a podle šeků prováděti přepisy z konta na konto, jakož i hotové výplaty.

Pohledávky majitelů kont se zúročí.

Poštovní úřad šekový obstarává věci, tímto zákonem mu svěřené, užívá poštovních úřadů ku provádění vkladů a výplat, pokud jich neobstarává sám, a zastupuje státní správu vůči osobám třetím. Státní správa ručí za peníze svěřené poštovním úřadům, jakož i úřadu šekovému. Úřad šekový bude míti k ruce poradní sbor. Poradní sbor jest oprávněn podávati návrhy a dobrá zdání ve věcech jemu zvláště vyhrazených.

Poradní sbor skládá se nejméně ze 16 členů, které bude jmenovati ministr pošt z odborníků a interesentů všech zájmových skupin v dohodě s ministerstvem financí, obchodu a zemědělství pro každé šestiletí. Předsedou poradního sboru jest ministr pošt a telegrafů, který vymezí přesný obor jeho působnosti nařízením; jmenovitě bude poradní sbor dotazován, jde-li:

1. o rozšíření nebo zúžení činnosti vzhledem k působnosti, zákonem vymezené;

2. o stanovení výše kmenových vkladů;

3. o vybírání poplatků od majetníků kont;

4. o výši míry úrokové;

5. o způsoby úkládací.

Poštovní úřad šekový zřídí tomu, kdo o to požádá a složí kmenový vklad v hotovosti, konto šekové (clearingové); má však právo žádost za zřízení konta bez udání důvodů zamítnouti, po případě majetníka konta kdykoli vyloučiti z řízení šekového. Kmenový vklad zůstane u šekového úřadu uložen tak dlouho, pokud ho majetník konta nevypoví. Nejdéle do měsíce po výpovědi, která může býti dána písemně kdykoliv, šekový úřad kmenový vklad vrátí.

Výše kmenového vkladu určena bude nařízením.

Poštovní úřad šekový postará se, aby vklady byly vhodným způsobem zúročeny, musí však toho dbáti, aby vždy byla po ruce dostatečná část peněz v hotovosti k úhradě běžných potřeb.

Vklady se zužitkují:

l. koupí cenných papírů,

2. vklady na běžný účet u bank (vklady kontokorrentní),

3. půjčkami na cenné papíry,

4. eskomptem kuponů cenných papírů a směnek splatných v hranicích státu československého, pokud směnky jsou již eskomptovány některým peněžním ústavem.

5. Prodejem cenných papírů majetníkům kont.

Půjčky podle bodu 3. povolují se nejdéle na 3 měsíce; eskomptní lhůta podle bodu 4. nesmí být delší tří měsíců. Které cenné papíry možno kupovati, na které cenné papíry možno půjčovati a do jaké výše, u kterých ústavů mají býti hotovosti ukládány a jaké další obchody mají býti zaváděny, o tom rozhodne ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí vyslechna poradní sbor.

Z výnosu uložených peněz hradí se nejprve úroky majetníkům kont, jakož i výlohy zařizovací a správní. Nedostačí-li výnos ke zúročení vkladů, ani k úhradě řečených nákladů, uhradí se schodek z peněz státních jako záloha poštovní správy. Zálohy tyto budou bez úroků spláceny z přebytků, na konci roku vykazovaných. Čistého výnosu po úhradě těchto záloh použije se k tomu, aby založen byl reservní fond. Z reservního fondu budou hrazeny případné ztráty. Budou mu proto přikazovány roční přebytky, pokud nedosáhne výše 5% vkladů na konci roku. Jakmile však reservní fond dostoupí této výše, odevzdá se veškeren čistý výnos poštovní správě.

Vklady v řízení šekovém zúročí se nejvýše 2 1/2 %. Ministr pošt a telegrafů může však po dohodě s ministrem financí po slyšení poradního sboru rozhodnouti, aby vklady - zvláště kmenové - buď vůbec nebyly zúročeny, nebo byly zúročeny jen částečně, nebo, aby míra úroková byla nižší než 2 1/2 %.

Ustanovení § 1480 ob. zák. obč. o promlčení nevztahuje se na úroky ze vkladů v řízení šekovém.

Ze šeků dodaných v řízení šekovém (clearingovém) vybírá se ve prospěch státu pouze jediný poplatek, a to kolkovné částkou 4 h za kus. Prohlášení jakéhokoli druhu na šecích, plné moci, vzájemné stvrzenky a výpisy z kont jsou prosty poplatků kolkových i jiných. Také peníze svěřené poštovním úřadům šekovým nepodléhají žádným poplatkům.

Poplatky, které poštovní úřady šekové vybírají od majetníků kont mimo výrobní cenu dodaných tiskopisu, stanoví ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí a ministrem obchodu po slyšení poradního sboru nařízením.

Poštovní úřady šekové skládají účty ze své činnosti a podléhají v tom směru kontrole nejvyššího státního úřadu účetního. Ministr pošt a telegrafů podá po účetní závěrce roční zákonodárnému sboru zevrubnou zprávu o činnosti a stavu poštovních úřadů šekových. První taková zpráva budiž podána za r. 1919. Tyto výroční zprávy, jakož i vyhlášky všeho druhu budou uveřejňovány v úřední části "Pražských Novin".

Poštovní úřady šekové nepodléhají daním. Veškeré dopisy, týkající se věcí služby šekového řízení, jsou ve vzájemném styku poštovních úřadů šekových s poštovními úřady a vkladateli, po případě jejich zákonnými zástupci, od poštovného osvobozeny.

Dosavadní poštovní spořitelna v Praze, zřízená nařízením z 20. listopadu 1918, přetvořuje se v šekový úřad, tímto zákonem zřízený, a platí pro ni ustanovení tohoto zákona.

Dobu, kdy poštovní úřady šekové za. hájí svou činnost, stanoví ministr pošt a telegrafů zvláštním nařízením.

Provésti tento zákon jest svěřeno ministru pošt a telegrafů spolu s ministrem financí a ministrem obchodu.

l. Vláda se vyzývá, aby v nejbližší době zřídila při poštovních úřadech šekových též oddělení úsporné, a to pro celou oblast státu československého.

2. Vláda se vyzývá, aby jakmile obtíže se zřízením poštovního šekového úřadu budou překonány, zavedla možnost platů poštovnímu úřadu šekovému bez předtištěných složních listů u všech poštovních úřadů.