Úroky staré stříbrné renty,
splatné 1. ledna 1919 za uplynulé II. pololetí
1918 z vinkulovanych dluhopisů, nebyly vůbec nikde
vyplaceny ani u zem. finančních pokladen ani u berních
úřadů. Totéž se stalo s úroky
papírové renty, splatnými 1. února
1919, a korunové renty, splatnými 1. března
1919. Příčinu tohoto zadržení
úroků nedovedl si nikdo vysvětliti, a to
tím více když kupony z volných obligací
se bez závady vyplácejí.
Z tohoto opatření ministerského vznikly pro
správy nadačního, chudinského a jiného
ještě jmění veliké nesnáze;
vždyť nebylo nikde ani prohlášeno, a proto
nebylo možno, aby příslušné úřady
v té věci nějaké opatření
učinily. Tím se také stalo, že mnozí,
zvláště duchovní, nedostali posud za
druhé půlletí roku 1918 velmi značné
části svých příjmů,
jež jim byly do fasse započteny. Správy fondů
nemohou zaplatiti také svým zřízencům
a nad to ještě musili správcové chudinských
ústavů zastaviti výplatu chudým podílníkům.
Jest s podivením, jak ministerstvo financí mohlo
se odhodlati k takovému opatření, a to bez
důvodného ohlášení a tolik osob
v nynější svízelné době
vyživovací o spravedlivý příjem
zkrátiti.
Z té příčiny táží
se podepsaní.
Jest ochoten pan ministr financí bez prodlení se
o to postarati, aby posud z r. 1918 a 1919 zadržená
výplata úroků z vinkulovaných starších
dluhopisů bývalého státu rakouského
byla ihned uvolněna, tak, aby zadržený plat
mohl býti zase v pořádku vyplacen?