Užívání obecního statku podle
§ 70. obecního zřízení pro Království
České a § 63. pro Moravu bylo vždy zdrojem
četných sporů a rozbrojů v obcích.
Zemský výbor moravský praví ve svém
návrhu na odstranění obecních statků,
že není na Moravě téměř
obce, kde by ten neb onen druh obecního statku nebyl již
býval předmětem sporů, po případě
obce, kterou by spory ty nečekaly; a mnohé z těchto
sporů vlekly se, po případě se vlekou
celou řadu let. Dr. Jakub Škarda již roku 1868
píše: "Není bohužel naděje,
že by různicím o obecní statek zákonem
učinila se přítrž, aspoň nestane
se tak v čase nejblíže příštím.
A přece věc ta velmi pílí a takřka
den co den páše se zde neb onde zjevné bezpráví
té neb oné straně dle toho, jak strana ta
neb ona je bedlivější neb obratnějšího
si zjedná obhájce." Proto reforma užívání
obecního statku byla několikráte v zemských
výborech i v zemědělské radě
projednávána, ale žádoucí reforma
se nestala. Snad dá k brzké zákonné
reformě podnět návrh posl. Pika a soudruhů,
podaný Národnímu shromáždění
(tisk 165) a resoluce posl. Prokůpka a Pika žádající
brzkou definitivní zákonnou úpravu poměrů
obecního statku.
V návrhu poslance Pika týkajícím se
specielně lesů patřících k
obecnímu statku a v resoluci podané týmže
poslancem při projednávání prozatímního
zákona na ochranu lesů vytýká
se, že rustikalisté po dobu války z obecních
lesů brali více dříví pasekového
a probíraného než před válkou.
To ovšem by bylo nepřípustno, neboť užívání
obecního statku má se díti v rozsahu, jenž
odpovídá starému obyčeji a jest vyloučeno,
aby hranice užitků stanovená obyčejem
před rokem "1864 byla po tomto roce posunuta ve prospěch
užívatelů" (Říha 123). Ani
vzrůst potřeby domu a statku nemůže
býti důvodem k posunutí takovému.
Mimo to uvádí resoluce, že rustikalisté
brali a berou více, než potřebují a
přebytečné dříví prodávají.
Také to by se dálo neprávem, neboť podmínky
zákonem stanovené vylučují, aby se
stal obecní statek rustikalistům zdrojem peněžních
příjmů. Též braní užitků
napřed je vyloučeno, ježto odporuje starému
obyčeji. Braní hrabanky jako steliva bylo sice za
války připuštěno, ale jenom pokud by
tím les ve svém zdaru nebyl ohrožen. Vůbec
však "vybírání dříví
z obecního lesa smí se díti pouze tak, aby
to odpovídalo zákonnému a řádnému
(racionálnímu) hospodářství
lesnímu i obecnímu. Jiný způsob užívání
obecního lesa jest § 70. odstraněn" (Říha
str. 120).
Je sice pravda, že každý občan může
podati dohlédací stížnost do správy
a užívání obecního statku a že
je povinností orgánů autonomní zprávy,
aby se o důvodnosti stížnosti takové
přesvědčily a v zájmu zachování
obecního majetku zakročily, ale zpravidla se vyřízení
takových stížností vleče velice
dlouho a mimo to je na závadu brzkému a definitivnímu
zakročení též velký počet
instancí (samospr. úřady, 1. osadní,
2. obecní, 3. okresní, 4. zemský výbor).
Resoluce posl. Pika si též stěžuje, že
správy obcí a okresní výbory neposkytují
ochrany proti pustošení obecních lesů,
ježto o nich podle privilegovaného volebního
řádu rozhodují buď rustikalisté
sami anebo jejich stavovští stoupenci.
Proti pustošení lesů obecních má
nyní vláda podklad v prozatímním zákonu
na ochranu lesů, přijatém v Národním
shromáždění, jímž se stanoví
pro všecky lesy buď pevný hospodářský
plán anebo, kde tohoto plánu není, vybírání
pouze v mezích ročního přírůstku.
Bylo by však záhodno, aby ministerstvo zemědělství
dalo svými orgány zjistiti stav obecních
lesů a jmenovitě zda-li v nich bylo v posledních
létech káceno více, než činí
roční přírůstek. Dále
by mělo býti orgány ministerstva vnitra stanoveno,
pokud bylo rustikalisty bráno z obecních lesů
dříví napřed. V těchto případech
mělo by býti pro tu dobu, buď dokud nebude
změněn zákon o obecním statku anebo
na tento rok (1919), zapovězeno další kácení
v obecních lesích. Zemský správní
výbor by mohl býti požádán, aby
prováděl přísně dozor nad zachováním
kmenového statku obecního.
Zemědělský výbor navrhuje: Národní
shromáždění se usnáší:
Vláda se vyzývá, aby
I. předložila Národnímu shromáždění
podle resolucí posl. Pika a Prokůpka podaných
při projednávání zákona o změně
obecního zřízení co nejdříve
zákon o definitivní úpravě obecního
statku.
II. Dále aby cestou nařizovací byl:
1. Majetek obecního statku dán pod kontrolu ministerstva
vnitra a zemědělství, jež by zjistila
jeho inventář a pečovala o to, aby nebral
neoprávněným užíváním
žádné újmy a zvláště
aby lesy obecního statku nižádným způsobem
nebyly pustošeny.
2. Aby v obecních lesích kde bylo v posledních
létech káceno více než co činí
roční přírůstek, takže
lesy jsou zpustošeny, bylo zakázáno pro tento
(1919) rok jakékoli kácení a probírání.
3. Aby rustikalistům, kteří brali roku 1918
dříví z obecního lesa napřed,
bylo zakázáno bráti je v roce 1919 znova.
4. Zemskému správnímu výboru se ukládá,
aby přísně bděl nad zachováním
kmenového statku obecního a pečoval o rychlé
vyřizování dohlédacích stížností
do správy a užívání obecního
statku.