Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Jest obecným přesvědčením, že náprava měny jest jednou z otázek; jejíž řešení nestrpí dále odkladu. Dosavadní měna rakousko-uherská byla i před válkou již fakticky jen měnou papírovou, poněvadž tak zvané placení hotovými, t. j. zákonná povinnost cedulové banky k vyměňování bankovek za zlato v stanoveném poměru 1 kg zlata = 3280 K byla suspendována. Avšak v dobách míru hodnota měny tím netrpěla, poněvadž platnými předpisy stanov banky Rakousko-uherské (dvoupětinová kovová úhrada, zdanitelnost bankovek, pokud převyšovaly nehraženou sumu 600 mil. K) libovolné rozmnožování papírových peněz bylo nemožno a banka obratnou politikou devisovou čelila úspěšně jakémukoliv vzniku jich disažia. Poměry tyto se změnily po vypuknutí války, kdy jedním z nových činů vlády Stürgkhovy bylo odstranění obmezujících předpisů co do výše výdaje bankovek a úhrady kovové Banka Rakousko-uherská stala se tím poslušnou služkou státu pro jeho obrovské potřeby válečné. Bankovky nepřicházely dále do oběhu na základě soukromohospodářských obchodů banky, nýbrž prostě na základě výpůjček státu a lombardu válečných výpůjček. Tím ztratily všechnu pružnost, dle které se dosud přizpůsobovaly svým množstvím potřebám hospodářským, čili pozbyly vlastní regulace svého oběhu a množství jich dlouhým trváním války vzestupně rostlo. Kdežto v dobách mírových nejvyšší číslice obíhajících bankovek činila asi dvě a půl miliardy, stouplo množství jejich až do poslední doby asi na 37 miliard, tedy na výši asi patnácteronásobnou. Naproti tomu zlatá úhrada banky až na celkem nepatrnou částku zmizela. Tento převýdaj bankovek mohl tím méně zůstati bez účinku na jich hodnotu, když naopak všechny ostatní hospodářské statky a reální hodnoty následkem dlouholeté války vždy více byly vyčerpávány a při neproduktivním rázu celého hospodářství válečného nebyly dostatečně obnovovány. Následek toho nemohl býti jiný, než hluboké poklesnutí hodnoty peněz papírových, docházející výrazu ve vysokém disažiu v jich kursu v neutrálních státech (v poslední době kurs koruny v Curychu asi 0.23 fr. proti paritě 1.05 fr.), ale i ve všeobecném stoupnutí cen všeho ostatního zboží, třeba ovšem všeobecná drahota nebyla způsobena jen touto příčinou jedinou.

Dnešní hluboce znehodnocená měna jest těžkým zlem, o jehož osudných následcích netřeba se šířiti. Svízelné postavení vrstev na pevné mzdy a platy odkázaných, nesnáze zásobovací, obtíže dovozu surovin z ciziny, nedostatek podnikatelského počinu, nemožnost bezpečné kalkulace nákladů výrobních, všeobecná nejistota a horečka spekulační jsou zjevy, které vážně ohrožují samu hospodářskou existenci našeho státu. Ale tyto poměry se den ode dne zhoršují, poněvadž jsme dosud nerozlučně spoutáni měnově s ostatními státy bývalé říše, a banka Rakousko-uherská stále ještě chrlí nové a nové spousty bankovek, které dosavadní měnu denně znehodnocují. Proto již s touhou očekáván jest rozhodný krok, kterým by těmto neudržitelným poměrům byla přítrž učiněna a náprava podniknuta. Dnes konečně vláda přichází ve směru tom s určitými návrhy. Jest jen litovati, že se tak nestalo již dříve. Ale ovšem mimořádné technické obtíže, jež provedení věci vyžaduje, i předpoklad pevného ohraničení státního území, jehož teprve nyní celkem bylo docíleno, průtah onen dostatečně omlouvají.

Předložený návrh zákona, jímž zmocněn má býti ministr financí k rozhodnému kroku směřujícímu k úpravě našich poměrů valutních, byl původně jen zcela stručným, a byl teprve k přání finančního výboru rozšířen o důležitá ustanovení, která měla býti vyhražena prováděcímu nařízení, která však nyní pojata byla do zákona samého. Takto doplněný zákon sestává podstatně ze tří částí.

Především má docíleno býti odpoutání naší budoucí měny od dosavadního společenství s ostatními státy bývalé říše. Tím postavena býti má na samostatný základ a zamezeno další její zhoršování do budoucnosti. To státi se má zvláštním označením dosavadních bankovek, čili jich okolkováním, pokud v kritické době v území našeho státu obíhají. Tím má býti zároveň zjištěno jich množství, jehož odhad se dnes páčí asi na 10-12 miliard. Bankovky 1- a 2-korunové pro technické obtíže a celkem méně významný jich počet mají z tohoto opatření prozatím býti vyloučeny. Okolkování státi se má v krátké lhůtě u peněžních ústavů, které k tomu účelu mají býti opatřeny přechodně charakterem veřejnosti a nadány zvláštními právy. Po uplynutí stanovené lhůty pozbudou dosavadní neokolkované bankovky nuceného oběhu, stanou se tedy u nás měnou cizí. Za okolkování má vybírán býti jednoprocentní poplatek.

Druhý oddíl návrhu týká se vlastní nápravy měny. Při okolkování bankovek má býti totiž část jich - zpravidla to má býti polovice - zadržena a za ni vydány majitelům 1 procentem zúročitelné, nepřevoditelné, nezastavitelné a nezabavitelné dluhopisy. Má to tedy býti jakýsi druh nucené výpůjčky. Účelem tohoto opatření jest, aby přebytečné bankovky vzaty byly z oběhu. Zároveň má býti zakázáno Rakousko-uherské bance další rozmnožování žírových účtů a mohou býti účty dosavadní převzaty do správy státní. Důsledkem toho, že i u peněžních ústavů polovina bankovek bude zadržena jest, že má ústavům těm při vyplácení vkladů poskytnuto býti přechodné moratorium až do polovice těchto vkladů.

Konečně třetí oddíl návrhu týká se příprav k budoucí dani z majetku. Má býti totiž učiněn soupis všeho movitého majetku ke dni 1. března t. r. Především válečných výpůjček a pokladničních poukázek Rakouskouherské banky. Pak všech pohledávek neknihovních, vkladů u peněžních ústavů, podílů atd., jakož i všech cenných papírů, jež mají býti rovněž okolkovány, začež se má vybírati půlprocentní poplatek. Dále i soupis drahých kovů, cizích valut, dobytka, strojů, surovin, polotovarů, zásob zboží, přepychových a uměleckých předmětů. Konečně i soupis pojistek. Neuposlechnutí těchto předpisů má míti za následek zákaz výplaty vkladů a kuponů, nepřevodnost a nezastavitelnost cenných papírů neoznačených, propadnutí všech zatajených hodnot ve prospěch státu Od přednostů domácností může žádána býti přísaha pod sankcí trestního zákona, stanoví se pro každého svědecká a znalecká povinnost, zrušuje se slib mlčelivosti a zachovávání obchodního tajemství, zavádí se občanská povinnost pracovní, tresty peněžní i na svobodě. Zároveň se umožňuje amnestie pro minulost co do daně výdělkové, rentové a daně z příjmu. Konečně má býti Národním shromážděním zvolena šestičlenná komise za účelem kontroly opatření zákonem tímto učiněných, jejíž jednací řád má schváliti vláda.

Stanovisko finančního výboru k návrhu vlády takto doplněnému dlužno posuzovati s toho hledisky, že finanční výbor neměl ani příležitosti, ani možnosti na hlavní zásady, dle kterých celá tato dalekosáhlá akce jest myšlena, vykonávati nějakého podstatného vlivu. Iniciativa ve směru tom, základní směrnice i celý postup přísluší výhradně ministru financí a finančnímu výboru předložena byla vlastně již hotová věc, na které zásadně těžko bylo co měniti, aby celý soustavně vybudovaný plán nebyl porušen a snad zmařen.

Podstatnými změnami celého tohoto plánu byl by se octl finanční výbor snad v zásadním rozporu s ministerstvem financí a tím i s celou vládou. Ale při zvláštní politické konstelaci nynější, kdy vláda jest vlastně jakýmsi výborem Národního shromáždění, nastal by tím vlastně i rozpor mezi finančním výborem a parlamentem, což jest nemyslitelno. Proto finanční výbor ve svých podrobných poradách obmezil se jen na kritiku vládního návrhu, aniž by však činil vlastních podstatných návrhů změňovacích.

S první částí vládního programu co do separace naší měny a její osamostatnění okolkováním bezvýjimečně finanční výbor souhlasí. Jen co do oprávnění vybírati za to poplatek ve výši 1 % projeveny pochybnosti, není-li to opatření vlastně fiskální.

Vážnější námitky činěny v druhé části návrhu na proměnu poloviny všech bankovek na nízko zúročitelnou nucenou výpůjčku. Zásadně namítáno, že tím nastane náhlé zmenšení platidel o celou polovinu, čímž mohou býti vyvolány přechodné poruchy, že znehodnocená měna tím bude uměle zvýšena z čehož zisk budou míti také ti, kdo papírové peníze a jiné hodnoty již v pokleslé hodnotě obdrželi, že nucená výpůjčka pouze 1 % zúročitelná a nepřevoditelná jest odiosním opatřením, které může vyvolati roztrpčení, stejně jako dočasné zadržení polovice vkladů v peněžních ústavech. Navrhováno,aby nucená výpůjčka nahražena byla dobrovolnou 4 % zúročitelnou a jen v té výši, pokud odlehčení inflace toho nezbytně jest třeba. Naproti tomu však projevováno opět mínění, že úbytek bankovek bude působiti blahodárně, že peněžní oběh poměrně lehce se mu přizpůsobí v uvážení k dnešnímu ohromnému převýdaji bankovek v poměru k dobám mírovým, že listů výpůjčných bude lze použíti k placení majetkové dávky a že obstávka poloviny vkladu bude jen jakýmsi přechodným moratoriem. Většina finančního výboru přiklonila se na konec k návrhům programu vládního.

Také třetí část, týkající se chystané daně majetkové, setkala se ve výboru se základním souhlasem. Ovšem také tu poplatek půlprocentní za soupis vkladů a cenných papírů považován namnoze za příliš značný, neboť převyšuje již povahu poplatkovou a stává se skutečnou daní potud neodůvodněnou, že jiný majetek, zejména nemovitý jím postižen nebude. Také ustanovení, týkající se následků nesprávného soupisu movitého jmění i prostředky, jakými má jemu býti čeleno (přísaha, svědecká povinnost, zbavení slibu mlčelivosti a obchodního tajemství a j.) vzbudily jisté obavy. Uznávalo se sice všeobecně, že jest zamýšlená daň majetková pro hospodářskou a finanční budoucnost státu takovou nezbytností, že použití zcela mimořádných opatření k tomu účelu, aby docíleno bylo úspěšného výsledku, jest ospravedlněno. Nicméně projeveny pochybnosti, zdali prostředky tak hluboko do života soukromého i obchodního zasahující a tak vexatrního rázu nezadají podnět k všeobecnému znepokojení právě oněch vrstev a tříd obyvatelstva, které pro budoucí produktivnost a zdatnost hospodářskou budou míti ve státě důležitý význam.

Tato obava jest tím odůvodněnější, že vlastní daň majetková předmětem osnovy není a ani její výše ani míra vzestupnosti sazeb se vůbec nenaznačuje. Zavedení její vyhraženo jest patrně dalšímu postupu finančií správy stejně jako způsob, jakým postižen býti má majetek nemovitý, na základě jakých metod odhadních, zdali jen peněžně neb také naturálně atd.

Patrně se tímto zákonem jedná jen o první krok k řešení celé valutní otázky, s níž ovšem daň majetková nerozlučně jest spjata. Proto kritické posouzení celé této akce bude vlastně teprve tehdy možno, až i ostatní další program vlády co do daně majetkové bude jasný a známý.

Výbor finanční nepokládal tudíž z důvodů svrchu řečených za možné prováděti nějaké meritorní změny navržených opatření. Obmezil se jen ve smyslu dohody předsednictev klubů na formální doplnění zákona důležitými ustanoveními, jež původně měly býti obsaženy pouze v prováděcím nařízení, na pojetí do zákona ustanovení o amnestii, arci jen zcela všeobecně formulovaného a na zřízení zvláštní kontrolní komise sestávající z členů Národního shromáždění. Jinak nucen jest finanční výbor zodpovědnost za dalekosáhlá opatření této akce zůstaviti správě finanční a vysloviti pouze přáni, aby úmysly zajisté nejlepší, které ji při tom vedly, došly svého plného splnění, a přispěly příštímu finančnímu i hospodářskému zdaru naší mladé republiky.

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Bankovky Rakousko-uherské banky obíhající v území Československé republiky buďtež opatřeny kolkem rovnajícím se jednomu procentu jejich nominelní hodnoty. Ministr financí se zmocňuje, aby tento kolkový vyplatek vybrati dal, v uvážení hodných případech jej slevil. aby některé druhy bankovek z tohoto okolkování vyloučil, část bankovek předložených k okolkování, které pro oběh pravděpodobně nutny nejsou, nejvýše však 50%, z oběhu stáhl a tyto zpět nevydané bankovky prohlásil za státní zúročitelnou zápůjčku se strany věřitele nevypověditelnou, se strany státu kdykoli splatnou. Zápůjčky této nesmí býti použito k výdajům státním. Zápůjčka jest mezi živými nepřevoditelná, nezastavitelná a nezabavitelná a bude možno platiti jí budoucí dávku z majetku. Úrok stanoví se jedním procentem.

Po skončení okolkování bankovek mají jen bankovky kolkované kolkem Československé republiky nucený oběh v území Československého státu. Ministr financí se zmocňuje, aby některým druhům nekolkovaných bankovek až na další ponechal nucený oběh.

Ministr financí se zmocňuje, aby zakázal Rakousko-uherské bance další rozmnožování žírových účtů a aby zjištěné účty do státní správy převzal.

Veškeré v území Československé republiky se nalézající válečné půjčky rakouské a uherské, jakož i pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky buďtež sepsány a označeny a ministr financí se zmocňuje, aby vybíral u válečných půjček evidenční poplatek 40 haléřů za kus, u pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky půlprocentní poplatek z jmenovité hodnoty.

Veškeré peněžní vklady (na vkladní knížky, poukázky, běžné účty, bezúročná deposita, žírové účty a p.) u peněžních a jiných ústavů a bankovních domů, dále podíly členské a závodní u společenstev, družstev, spolků a p., neknihovní pohledávky buďtež přihlášeny a budiž vybírán ministrem financí z obnosu, na jaký vklad 1. března 1919 po připsání úroku do 31. prosince 1918 zněl, půlprocentní poplatek evidenční. Soupis tento budiž proveden pod sankcí, že vklady, podíly a pohledávky neknihovní, které nebudou do tří měsíců řádně a na pravého majitele přihlášeny, propadají ve prospěch státu. Vklady, podíly, neknihovní pohledávky nepřihlášené nesmějí býti vůbec vypláceny, výplata řádně přihlášených může býti obmezena ministrem financí až do výše 50%.

Cenné papíry cizozemské a domácí jakéhokoli druhu (obligace, dluhopisy, akcie, priority a p.) mimo papíry v § 4 uvedené buďtež sepsány a označeny. U všech papírů může ministr financí vybírati evidenční poplatek půlprocentní z jmenovité hodnoty. Ministr financí se zmocňuje, aby zakázal převod a zástavu cenných papírů neoznačených, dočasně zakázal výplatu kuponů, neb vázal ji na splnění podmínek a to jak u papírů domácích, tak cizozemských. Za cizozemské pokládají se všechny cenné papíry, jichž kapitál nebo úrok jest splatný mimo území Československé republiky.

Ministr financí se zmocňuje, aby provedl soupis zlata a stříbra, mincovaného i nezpracovaného, zlatých i stříbrných mincí domácích i cizích oběžných, obchodních i z oběhu vzatých, dále cizozemských papírových peněz. Ministr financí může naříditi, aby každý přednosta domácnosti pod přísahou složenou za následků určených na křivou přísahu trestním zákonem podrobně přiznal tento druh jmění svého a příslušníků své domácnosti, nebo prohlásil, že jmění tohoto druhu vůbec nemá.

Ministr financí se zmocňuje, aby nařídil soupis veškerého dobytka, hospodářských strojů, s budovami nespojených strojů, různých vozidel, surovin, polotovarů a zásob zboží, přiznání veškerých obnosů, kteréž od 1. srpna 1914 až do 28. února 1919 včetně vydány byly za účelem opatření si drahokamů, perel, skvostů, vzácných koberců a tkanin, hudebních nástrojů, uměleckých ozdobných a jiných předmětů přepychových, jakož i sbírek (včetně jednotlivých předmětů z nich). Při soupisu může býti nařízeno, aby přiznávající přesně udal, kdy a od koho předměty koupil.

Ministr financí se zmocňuje, aby pro vedl soupis pojistek životních na kapitál a důchod, nařídil okolkování všech pojistek a provedl soupis pojistek na zásoby zboží uloženého neb dopravovaného. Poplatek evidenční určuje se na 1 K za kus.

Všechny podniky k veřejnému účtování povinné a všechny osoby právnické mají povinnost sestaviti k 1. březnu 1919 likvidační bilanci dle pravidel, jež určí ministr financí zvláštním výnosem.

Okolkování bankovek a soupisy majetku, jak uvedeny jsou v ustanoveních předcházejících, provádějí se za účelem uložení dávky z majetku. Každý majitel takového majetku jest povinen podati přiznání dle vzorce, který bude vydán nařízením. Majetek příslušníků domácnosti přizná přednosta domácnosti současně s majetkem vlastním.

Osoby, které v území republiky Československé bydlí, nebo nejméně jeden rok se zdržují, jsou povinny přiznati všechen majetek, tedy i onen, který leží mimo území Československé republiky. Ostatní osoby jsou povinny přiznati jen jmění, které mají na území Československého státu.

Kdo přiznání nepodá nebo učiní v něm falešná nebo neúplná udání, nebo kdo nesprávně udá osoby k podání přiznaní povinné, trestá se vězením, od 1 dne do 6 měsíců. Stejnému trestu podléhá ten, kdo k zatajení nebo zavlečení jmění soupisu podrobeného napomáhá nebo svádí. O přiznání platí obdobná ustanovení § 5 cís. nařízení ze dne 16. března 1917, z. ř. č. 124.

Ministr financí se zmocňuje, aby uložil těm, kdož přiznání činí, aby je stvrdili přísahou pod následky trestního zákona. Nesložená nebo odepřená přísaha pokládá se za doznání nesprávnosti nebo neúplnosti přiznání.

Přiznání může býti vynuceno pokutou pořádkovou až do výše 5000 K, která může býti dle potřeby od úřadu daně vyměřujícího opětně uložena. O rekursu rozhoduje zemský finanční úřad s konečnou platností.

Veškeré zjišťování jmění děje se dle stavu ze dne 1. března 1919. Každý občan usedlý v Československé republice má při zjišťování jmění svědeckou a znaleckou povinnost a zbavuje se při svém svědectví mlčelivostí, pokud zákonem uložena není, povinnosti zachovati obchodní tajemství, a neplatí pro něho jako svědka ustanovení § 153 tr. ř., nemůže však ani sám ani osoby v § 152 tr. ř. uvedené býti stíhán trestně, disciplinárně nebo důchodkově, vyjde-li z jeho svědecké výpovědi, že buď on sám nebo osoby v § 152 tr. ř. jmenované dopustili se nějakého trestního činu.

Ministr financí se zmocňuje, aby za účelem urychleného provedení těchto opatření zavedl občanskou pracovní povinnost pro úřady veřejné a osoby i ústavy soukromé, nadal je právy a povinnostmi úředních osob a ústavů a poskytl jim právo rekvisice potřebných předmětů a nutných úkonů k dosažení těchto úkolů, aby provedl potřebná dočasná obmezení po stránce osobní i hospodářské, aby stanovil výjimky ze zákona o nedělním klidu a ze zákona o osmihodinné době pracovní, aby ku provedení jednotlivých svých nařízení stanovil tresty na penězích a svobodě, aby s těmito tresty mohla býti spojena ztráta živnostenského oprávnění a propadnutí předmětů řádně nepřihlášených ve prospěch Československého státu.

Ministr financí se zmocňuje, aby nařízením ustanovil, za jakých podmínek může odpadnouti dodatečná daň nebo trestní stíhání ohledně dosavadních nesprávných neb neúplných udání při vyměřování všeobecné nebo zvláštní daně výdělkové, daně z příjmů, daně důchodkové a vojenské taxy.

Národní shromáždění zvolí ze svého středu šestičlennou komisi pro kontrolu opatření zákonem tímto učiněných. Jednací řád komise schvaluje vláda.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru financí.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.