Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ústavní výbor navrhuje, aby Národní shromáždění schválilo zákon v tomto znění:

K veřejnému vyhlášení nově vydávaných právních ustanovení v československém státě jest určena »Sbírka zákonů a nařízení státu československého.«

Do sbírky zákonů a nařízení se zařaďují:

a) zákony,

b) státní smlouvy,

c) nařízení, vydávaná ústředními úřady státními, pokud obsahují obecně závazná pravidla právní nebo pokud takovéto jejich vyhlášení zákon nařizuje.

d) nařízení zemských úřadů za stejných podmínek.

Zařadění do sbírky nevylučuje jinakého ještě vyhlášení (v úředních listech, veřejnými vývěskami a pod.), které se snad ze zvláštních důvodů doporučuje.

Vedle českého znění, které jest původní, vychází sbírka zákonů a nařízení také v úředním překladu slovenském a německém.

Sbírka zákonů a nařízení vydává se v postupně číslovaných častkách, z nichž každá obsahuje v čele označení dne, kdy bylo rozesláno české její znění; tento den platí za den vyhlášení.

Jednotlivé vyhlášky ve sbírce se opatřují běžnými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.

Pokud v zákoně nebo nařízení není nic jiného stanoveno, počíná se jeho účinnost 30 dnů po vyhlášení (§ 3. odst. 2.) a vztahuje se na celé území státu československého.

Redakce Sbírky zákonů a nařízení přísluší ministerstvu vnitra, které opatřuje samo zařadění veškerých vyhlášek, pro sbírku určených, a přijímá k tomu konci jejich text od zúčastněných ostatních ministerstev. Jemu náleží také vydati podrobnější ustanovení o dodávání sbírky úřadům státním a jinakým, o podmínkách odběru, jakož i o tom, kde Sbírka zákonů a nařízení má býti vyložena k veřejnému nahlédnutí.

Zásilky »Sbírky zákonů a nařízení státu československého« jsou prosty poštovného.

Obce jsou povinny opatřiti si za cenu, ministerstvem stanovenou, aspoň jeden výtisk sbírky.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne 2. listopadu 1918, čís. 1. sb. z. a nař. st. českoslov.

Provésti tento zákon náleží ministerstvu vnitra.

Nutnost zákona vyplývá z důvodů k vládnímu návrhu připojených, na které odkazujeme. Ústavní výbor provedl jen některé změny jazykové (v §§ 4. a 5.) a dvě změny povahy theoretické, nahradiv v § 1. slovo »nařízení« slovem »ustanovení«, které vyjadřuje tentýž pojem jako slovo »norma«, kdežto slovo »nařízení« má význam užší, podobný něm. »Verordnung« nebo franc. »ordonnance«. V § 6. nahražena slova »Zákon tento vstupuje v platnost«, rčením »nabude účinnosti«, které správněji vystihuje věc; neboť zákon je platný, jakmile byl usnesen, sankcionován a vyhlášen, kdežto účinnosti nabýti může později.