V listopadu r. 1918 zakročil jste přísně,
ale s naprostým souhlasem veškeré slušné
veřejnosti proti revolverovému tisku pražskému,
této hlíze na čistém těle české
publicistiky, a zastavil jste vydávání několika
týdenníků, tyjících z nejsprostších
sensací, z klepů a ze surových pudů
davových. Netrvalo dlouho a tyto časopisy začaly
vycházeti znova, s tituly jenom nepatrně změněnými,
týmž nákladem a s týmiž vydavateli
i redaktory, ba jeden z nich okázale otiskuje si svoje
dřívější záhlaví
na první straně listu, prohlašuje, že
je zákonem chráněno. Přes dva měsíce
přihlíží veřejnost tomuto neuvěřitelnému
zjevu, že lze v naší republice porušovati
výslovné zákazy, a ptá se, kdeže
jest autorita vlády a především autorita
Vaše, pane ministře vnitra? Ptáme se Vás
i my podepsaní, vyžadujíce si Vaší
odpovědi, vycházejí-li tyto Vámi zakázané
listy nanovo s Vašim vědomím a souhlasem, či
zda jste podnikl proti tomuto zřejmému porušování
vládní autority, čeho třeba, a ne-li,
jste-li ochoten zabrániti znova, a to trvale nešvaru,
jejž pokoutní tisk pražský způsobuje.