Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Je pravda, že v Olomouci umístěné oddíly byly nedostatkem veškerých zásob a přídělu tuku, bramborů, masa, zeleniny, vajec atd. nuceny sáhnouti k svépomoci nákupem u producentů na venkově a na trzích. Aby tyto věci mohly nakoupiti, bylo nutno ceny diktované prostě zaplatiti, a to tím spíše, že do 15. ledna nebyly, pokud se vepřového masa týče, maximální ceny stanoveny. Máslo se na trhu vůbec neobjevilo, tržní cena nebyla stanovena. Cena sádla (syrové slaniny) stanovena na K 30.-, bramborů K 34.-, vejce po 76 hal., zeleniny 1 kg podle druhu 25 hal. až K 1.-, drůbež K 12.- až 15.-, vykrmená o 10% více za 1 kg. Za maximální ceny nic se nedostalo a nelze dostati.

V měsíci lednu nakupovaly oddíly takto: čs. pěší pluk čís. 54 pro štábní oddělení a 1. náhradní setninu:

Polní dělostřel. pluk čís. 112 - pro důstojnickou stravovnu - vejce po 80 haléřích, máslo po K 32.- 1 kg.

Polní dělostřel. pluk čís. 12 - 1 vepře mrtvé váhy 169 kg, po K 23.- kg, 333 kg bramborů, po 30 haléřích 1 kg.

Maso i tuk na běžnou dávku účelně spotřebováno. Nákup proveden na žádost stravovací komise.

Vozatajské skladiště v Olšanech: 160 kg brambor za cenu maximální (24 a 6 haléřů).

Letecká setnina: 1350 kg brambor, po 40 haléřích 1 kg, 170 kg zeleniny, po K 1.- 1 kg, z důvodů, že v posádkovém hospodářství nebylo lze jich dostati.

Zeměbranecká nemocnice: Živý vepřový dobytek nebyl koupen,

vepřové maso, po K 26.- 1 kg pro nemocnici,

25 kg vepřového masa, po K 26.- 1 kg,

50 vajec, po K 1.-, pro důstojnickou stravovnu.

Záložní nemocnice čís. 2 na Novém Světě:

téměř vše na venkově

369 kg vepřového masa, po K 28.- 1 kg mrtvé váhy,

vepře v živé váze 262 kg, po K 19.- 1 kg, 472 vajec, po K 1.- až 80 haléřích.

Důvody volného nákupu: maso pro těžce choré podle zvláštních lékařských nařízen i, též máslo i vejce.

Posádková nemocnice čís. 6:

420 vajec po 95 hal., 1136 vajec po K 1.20, protože jich bylo velmi nutně potřebí.

Posádkové hospodářství:

vesměs z Bělkovic od řezníka Sauera.

Příkaz, jenž byl nákupním a prodejním družstvem moravských řezníků a uzenářů ustanoven jako zástupce pro porážku dobytka a dodávky masa.

Z jednotlivých nákupů vysvítá, že byla běžná cena překročena tam, kde jevil se okamžitý nedostatek jak u posádkového hospodářství, tak i u vojenské zásobárny.

K nákupu vepřového dobytka přikročilo posádkové hospodářství ještě s větším úsilím po došlém telegramu intendance zemského vojenského velitelství v Brně j. čís. 4936, podle něhož na příděl tuku nebylo lze podle oznámení zemské úřadovny tukové v Praze až na další počítati; bylo proto nutno potřebu tuku jinak organisovati, totiž zpracovati lůj a kupovati vepřový dobytek.

Nutno tu podotknouti, že zemská úřadovna tuková přiděluje sotva 50% požadovaného množství tuků.

Podotýká se zároveň, že hovězí dobytek přidělený brněnskou tržebnou, byl špatné jakosti, takže získaným lojem z porážky tohoto dobytka nebylo možno ani malou část potřebu tuků krýti. Dodávka bramborů obilní ústřednou od 5. do 25. ledna úplně selhala, teprve koncem měsíce byly asi 3 vagony dodány.

Dále jest také zřejmo, že nejvíce volného nákupu prováděly nemocnice, a to z té příčiny, že v posádkovém hospodářství nebylo žádaného a pro nemocnice potřebného množství důležitých požívatin na skladě, tak zvláště vepřového masa, másla, sádla, slaniny, bramborů, vajec a jiných.

Vojenská správa povinna jest starati se o náležitou výživu vojska, zejména pokud se nalézá v ošetřování v nemocnicích, a musí tudíž v okolnostech, kdy dosavadní opatření ke krytí této potřeby nestačí, sáhnouti k svépomoci. Jest pochopitelno, že by vojenské správě bylo nepoměrně milejší, aby zásobování obstarávala způsobem méně složitým, méně nákladným a nejistým, než jak bylo naznačeno. Budou-li odstraněny poměry, jež jednak dávají producentům i prodavačům životních potřeb možnost diktovati nadměrné ceny, jednak ukládají konsumentům nutnost takové ceny platiti, odpadnou příčiny stesku, jež byly podnětem dotazu, na nějž takto bylo odpověděno.

Přes to vše nařídil jsem příslušným úřadům vojenským, aby k volnému nákupu sahaly jedině v největší nouzi; dokud však zásobování vojska a zásobování vůbec nepřijde do normálních kolejí, nebude možno regulovati tyto věci administrativními rozkazy.Ani vojenská správa není silnější, nežli vis major trudných poměrů vyživovacích celého státu.