Osamostatněním našeho Československého
státu a převratem poměrů, který
po celé Evropě i za mořem nastal, postaven
byl náš obchod naráz před úkoly
nové, úkoly obtížné: zahájiti
a vybudovati přímé obchodní styky
ve velkém a pod vlastní vlajkou s veškerým
světem, zvláště se státy s námi
spřátelenými. Naše české
země měly arciť také za bývalých
poměrů lví podíl na vnitřním
i vnějším obchodu Rakouska a Uher a mnozí
naši jednotlivci dopracovali se úspěchů
vynikajících; nyní však jde o to vybudovati
náš velkoobchod soustavně a připraviti
proň pokud možná nejširší
kruhy našeho obchodnictva a průmyslnictva. Vedle jiných
důležitých činitelů, na nichž
záleží úspěch hospodářského
podnikání, musí tu hlavně škola
přispěti svou hřivnou ke zdaru díla.
Bývaly doby, kdy se tvrdilo, že obchodu nepomůže
škola, školské vzdělání;
nejlepší obchodník je prý ten, který
začne od piky, tedy jakýsi obchodník samorostlý,
jen školou života odchovaný. U praktického
obchodu rozhoduje prý spíše sklon povahy jednotlivcovy
a povahy národní, je třeba rodinných
a národních tradic, a vše to nedá se
nahraditi výchovou školskou, ba spíše
prý tím hůře, čím kdo
déle prodlí ve škole, v ovzduší
nepraktických teorií, v ovzduší ploché,
školské uniformity. Ale dnes jest toto stanovisko
překonáno; i národové, kteří
mají veliké tradice obchodní, jejichž
národní charakter je ryze praktický, obchodnický
a vypočítavý, u nichž i přirozená
poloha téměř vnucuje jejich zemím
ráz obchodní, totiž Angličané,
nemluvě ani o Němcích, věnují
obchodnímu školství největší
pozornost.
Dalo-li se snad tvrditi za bývalých našich
poměrů, že nám zatím stačí
obchodní školy střední, dnes se vše
změnilo. Celý svět poskočí
v obchodních stycích mílovými kroky
vpřed, vzájemná odlehlost světových
končin bude ještě více ustupovati do
pozadí než dosud, nastanou ve světovém
obchodě doby velkých koncepcí a širokých
obzorů. Pro ně nepostačí již
středoškolská metoda obchodní výchovy,
lež musí spíše svojí vytrvalostí
a nácvikem, až téměř v mechanism
přecházejícím, zvláště
v oborech praktických, vypěstovati v žactvu
smysl pro pořádek a vzbuditi v něm zájem
pro život obchodní, představám mladistvého
jejich věku namnoze dosti odlehlý. Výchova
pro obchod velkého slohu, širokých linií
musí se nésti volnějším směrem,
musí jíti do hloubky, musí přes vědeckou
úroveň teorie vychovávati pro praksi k životu
a pro život. K tomu je především třeba,
aby posluchačstvo bylo vyspělejší, starší,
mělo jakousi volnost doplňovati své vzdělání
četbou, badáním a názorem podle sklonu
svých vloh a povah, což vše končí
se požadavkem studia vysokoškolského.
Neníť stězej práce na vysoké
škole obchodní jen v přednáškách,
z jejichž šedé teorie mívají praktikové
jakési obavy, někdy i poněkud odůvodněné,
nýbrž přenáší se do drobné
práce v praktických kursech, v seminářích
a knihovnách a doplňuje se stálým
stykem s praksí, s životem. Toto vedlejší
ústrojí má na všech moderních
vysokých školách téměř
větší význam než samy teoretické
přednášky, a musila by se proto náležitému
vybavení seminářú, knihovny, čítárny
a ostatních informačních pomůcek a
ústavů, v nichž by i styk s praksí soustavně
a účelně byl pěstován, věnovati
péče největší.
K zřízení české vysoké
školy nutí nás však i soutěž
na poli školském. Nemůžeme zůstati
nečinní a samovolně se opožďovati
za ostatními národy, zakládají-li
se ve všech státech téměř o překot
vysoké obchodní školy: i v Uhersku měli
dvě vysoké školy obchodní mimo čtyřletou
vysokou školu ke vzdělání učitelů
pro vyšší obchodní školy a mimo konsulární
akademii, a také ve Vídni byl již připraven
návrh, aby tamní exportní akademie, jež
je jakýmsi typem polovičatým, byla přeměněna
ve vysokou školu obchodní; pak bude snad zároveň
poněkud jednostranný její směr přizpůsoben
širším hlediskům a méně
vhodný název její upraven. Naše liknavost
v tomto směru byla by tím neomluvitelnější,
ana nám připadla úloha, abychom byli vůdci
druhým Slovanům v hospodářských
oborech, a naše vysoká obchodní škola
bude míti právě svými vztahy k ostatním
slovanským zemím svůj vlastní osobitý
ráz, svůj vlastní raison ďętre.
Jakýsi prvý krok k zřízení
vysoké školy obchodní v Praze byl v podstatě
učiněn již před 11 lety. Vynesením
bývalého rakouského ministerstva vyučování
ze dne 24. května 1907, č. 135 ř. z., zavedeno
bylo totiž na české vysoké škole
technické od počátku školního
roku 1907/1908 dvouleté studium obchodní pro přípravu
kandidátů učitelství oboru obchodního
pro vyšší školy obchodní. Ale učení
toto vypraveno bylo velmi chudě: ustanoven pro ně
jediný profesor obchodních věd, kdežto
všechny ostatní přednášky konají
externí honorovaní docenti a lektoři; některé
přednášky z důležitých oborů
(národního hospodářství, obchodního
a směnečného práva) nepřednášejí
se na vysoké škole technické v dostatečném
počtu týdenních hodin a posluchači
musí celá kolegia z nich ještě také
poslouchati na právnické fakultě, ač
tu jsou přednášky ty upraveny podle jiných
předpokladů a k jiným účelům;
neposkytnuto ani stálé dotace na knihovnu; rovněž
místnosti jsou nedostatečny.
Profesorský sbor české vysoké školy
technické domáhal se stále četnými
žádostmi a podáními marně v těchto
směrech u bývalého ministerstva vyučování
nápravy. Zvláště poukazoval, že
je nutno toto dvouleté přípravné obchodní
studium pro učitelství na vyšších
školách obchodních postupně vybudovati
ve vysokou obchodní školu širšího
rázu, odůvodňuje tento požadavek mimo
jiné tím, že ve všech evropských
zemích jsou vysoké školy obchodní zřízeny
a stále se nově zřizují, i dokládaje,
že sám veliký počet zapsaných
posluchačů, průměrem ke 200 ročně
- ve školním roce letošním jsou zapsáni
394 posluchači řádní a na 400 posluchačů
mimořádných, vesměs to absolventů
obchodních akademií, z nichž jen malé
procento se věnuje učitelství - podává
nejlepší důkaz, že vysoké školy
obchodní širšího směru je potřebí.
Ale přes všechny kroky, které za tím
účelem byly úředně sborem profesorským,
články novinovými i jinakými intervencemi
učiněny, zůstala do dnešního
dne organisace tohoto dvouletého obchodního studia
táž. Je sice pravda, že ani rakouským
Němcům v tomto směru nepovolilo ministerstvo
vyučování nic, ale v tom vězí
právě výmluvná ilustrace bývalých
našich poměrů: pro ně udržovalo
ministerstvo obchodu značnými ročními
subvencemi řečenou německou exportní
akademii ve Vídni, zřízenou obchodním
museem vídeňským, a takto se nepřímo
dosáhlo, že se nám Čechům zdánlivě
"spravedlivě" nemusilo dáti nic.
Ostatně stalo se zřízení československé
vysoké školy obchodní v tomto směru
i tím naléhavé, že budou v krátku
posluchači československé národnosti
z vídeňské exportní akademie vykázáni,
a je otázkou, nebude-li dokonce nutno se zřetelem
na dosavadní nával posluchačů ke studiu
obchodnímu na české vysoké škole
technické v Praze a na jednoročních abiturientských
kursech, při obchodních akademiích pro absolventy
středních škol zavedených, - tyto kursy
by po úplném vybudování vysoké
školy obchodní přestaly - zříditi
české vysoké školy dvě. Pro druhou
vysokou školu by se pak doporučovalo jako sídlo
její město Olomouc, jejíhož zřízení
se tamní činitelé zároveň domáhají.
Bylo by pak i možno upraviti organisaci obou vysokých
škol tak, že by některá odvětví
speciálná třetího ročníku
těchto škol zřízena byla jen v Praze,
jiná jen v Olomouci.
Hlavní organisační zásady navrhované
vysoké obchodní školy v Praze jsou:
1. Povinné studium obecného směru obchodního
budiž dvouleté. Po odbytí těchto dvou
ročníků mohou posluchači vykonati
prvou (státní) zkoušku.
Jako řádní posluchači a posluchačky
přijímají se absolventi středních
škol obecného směru typů dosavadních
(reálek, gymnasií a reál. gymnasií),
nebo typu nového, až dojde k reformě střední
školy, a to kteréhokoli směru. Absolventi a
absolventky obchodních akademií přijímají
se rovněž za posluchače řádné
a bude příslušné zákonné
opatření v tomto směru učiněno.
Další třetí rok bude věnován
studiu oborů speciálných pro jednotlivá
odvětví praktického života a bude určen
pro ty posluchače, kteří chtějí
se věnovati těmto některým oborům:
I. organisaci a správě podniků obchodních,
zvláště vývozních a dovozních
velkoobchodů se zbožím, jakož i organisaci
a správě větších podniků
průmyslových,
II. podnikům bankovním,
III. podnikům dopravním a zasílatelským.
Dále bude tento třetí ročník
míti
IV. odbor pro výchovu úředníků
konsulárních podle vzoru pařížské
École des hautes études commerciales, a další
V. odbor pro učitele obchodních nauk na nižších
i vyšších školách obchodních.
Kdyby došlo ke zřízení vysoké
školy obchodní zároveň v Olomouci, mohl
by v Praze odbor dopravní třetího ročníku
odpadnouti a mohly by se zříditi ve třetím
ročníku v Olomouci odbory pro organisaci a správu
podniků obchodních a průmyslových
a odbor zasilatelský, odbory bankovní a konsulární
by se v Olomouci asi sotva daly s prospěchem zavésti,
poněvadž by jim scházelo nutné prostředí;
rovněž odbor pro přípravu k učitelství
by se musil ponechati v Praze, ježto musí posluchači
podle nyní platného řádu zkušebního
poslouchati některé přednášky
na filosofické fakultě universitní.
Po třetím roce koná se z odborů I.
až IV. druhá (státní) zkouška ze
skupin předmětů jednotlivých odborů.
Zkouška učitelská pro obchodní školy
a obchodní akademie bude upravena zvláštními
ustanovením.
Tato kolegia třetího ročníku mají
také poskytnouti prohloubenějších znalostí
jednotlivých podrobných partií obchodní,
průmyslové a peněžní prakse a
oborů pomocných, jako reklamy, odborné žurnalistiky,
prakse revisní a j.
Odbor pojišťovací, který bývá
rovněž na vysokých školách obchodních
zastoupen, zatím není navrhován, a zůstaveno
v této věci rozhodnuti na dobu pozdější.
- Pokud se výchovy konsulárních úředníků
týče, vyskytly se v denních listech také
úvahy a hlasy, aby byla zřízena samostatná
akademie konsulární, snad podle vzoru vídeňského,
nebo aby bylo připojeno toto studium k právnické
fakultě.
Ale v činnosti konsulů vystupuje v novější
době čím dál, tím více
do popředí jejich působení v obchodě.
Konsulové mají býti obchodnictvu a průmyslnictvu
své domácí země spolehlivými
poradci, ochotnými zpravodaji a podněcovateli styků
obchodních.
V tomto směru je nutně třeba nápravy,
vždyť je všeobecně známo, jak neteční
a neschopní byli konsulové bývalého
Rakousko-Uherska. Byl obecný stesk, že jsou pouhými
formalisty, pouhými representanty, ale nic víc.
To uznali konečně i ve Vídni a hleděli
neudržitelnému již stavu pomoci aspoň
tím, že přeměnili roku 1898 dosavadní
orientální akademii v konsulární akademii,
zavedše tu hlavně také přednášky
národohospodářské a obchodní.
Ale reforma provedena jen polovičatě. Vzorem nám
může býti v tomto směru Francie.
Tam je zařízena výchova pro službu konsulární
na pařížské vysoké škole
obchodní (École des hautes études commerciales).
Posluchači této školy se mohou totiž po
dvouletém studiu ucházeti o místa vicekonsulských
elevů a po třetím roce speciálního
studia o místa vyslaneckého attaché a o místa
elevů konsulských. Je to výchova nejen nejúčelnější,
ale způsobí státu i nejméně
nákladů.
Přednášky speciálné třetího
ročníku poskytnou též jednotlivými
cykly a kursy vítané příležitosti
těm, kteří jsou již zaměstnáni
v praksi, aby mohli vzdělání své v
určitých směrech prohloubiti a uceliti (na
př. zřídily by se obchodní kursy pro
právníky a pod.).
2. Mimo uvedené řádné přednášky
a přednáškové kursy budou pořádány
jednotlivé soubory přednáškové
z různých oborů, přístupné
i širším kruhům (hlavně jako ve
černí kursy).
3. U předmětů, jež vyžadují
technické zběhlosti, zavedena budou povinná
cvičení. Bude také dána posluchačům
příležitost, aby se naučili psáti
na stroji a těsnopisu.
4. Cizím řečem bude se vyučovati v
kroužcích a cvičeních. Francouzština
nebo angličtina bude povinná, rovněž
jeden slovanský jazyk.
5. Dosavadní posluchači obchodních věd
na české vysoké škole technické
v Praze budou připuštěni k pokračováni
ve studiu a k prvé státní zkoušce na
nově zřízené vysoké škole
obchodní.
Navrhují tudíž podepsaní:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti o tomto zákonu:
V Praze se zřizuje československá státní
"Vysoká škola obchodní" s českou
vyučovací řečí.
Prvý ročník budiž otevřen počátkem
října 1919, druhý ročník počátkem
října 1920 a třetí ročník
počátkem října 1921. Po prvé
dva roky bude připojena jako samostatný odbor k
české vysoké škole technické
v Praze.
Vládě se ukládá, aby provedla tento
zákon.
Po stránce formální navrhují podepsaní,
aby návrh byl přikázán výboru
školskému.