Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Nedostatek obchodní vysoké školy, jaká ve všech ostatních kulturních státech již dávno existuje, pociťuje se také víc a více u nás, tak že již v bývalých rakouských státech z obchodnických kruhů byl učiněn nutný požadavek, aby byly zřízeny ústavy, které vedle nejdůkladnějšího vzdělání v kupeckých oborech zařizují své vyučování podle způsobu vysokých škol, tak zejména vědecky probírají určenou látku a pěstují vědy učením a badáním.

Ale nejen výrobní stavy ukázaly zájem o zřízení takové vysoké školy, než ona byla uznána také za potřebu mnoha mladých lidí, kteří, vystoupivše ze střední školy, z různých důvodů ještě nechtějí vstoupiti do prakse a kterým by studium na vysoké škole poskytlo žádoucího přechodu do prakse. Obchodní vysoká škola byla konečně prohlášena za nezbytný ústav pro vzdělání učitelův a učitelek, kteří se zvláště chtějí věnovati vyučování na obchodních školách a své kvalifikace pro učitelský úřad mnohem lépe než na jakékoli jiné vysoké škole nabyli by na obchodní vysoké škole.

Dosud neměly úspěchu snahy, aby byla zřízena obchodní vysoká škola. Exportní akademie ve Vídni zápasila až do poslední doby marně, aby byla uznána za vysokou školu. Ohromné politické převraty nynějšího času způsobí mezi jiným také to, že mládež se nebude jako dosud tlačiti výhradně ke státním službám a nebude viděti ve státním postavení cíl své touhy, nýbrž že se obrátí mnohem raději k volným povoláním, a jmenovitě obchodnickou činnosti bude chtíti dokázati své umění a odvahu. K tomu, aby v soutěži s cizinou mohla čestně obstáti, bude však třeba co nejrozsáhlejšího všeobecného vzdělání, jakož i nejdůkladnějšího ovládání obchodních věd; zeměpisných a národovědeckých disciplin a zejména cizích jazyků. Takové vzdělání může býti získáno jen na vysoké škole, která podle svého studijního plánu též umožňuje vzdělání ve speciálních oborech a důkladnou vědeckou prací studujícím získává přesnou znalost dnešního hospodářského života.

Československý stát bude podle všeobecného přesvědčení míti skvostnou hospodářskou budoucnost. Jeho velmi vyspělé zemědělství, jeho bohatství nejdůležitějších surovin, jeho rozmanitý a schopný průmysl a zvláště také jeho vroucí politické styky s nejdůležitějšími cizími státy zaručují mu vážené postavení na světovém trhu.

Za takových poměrů může mladý stát spolehlivě počítati na čilý zahraniční obchod, zejména je-li množství obratných, cíle vědomých, theoreticky a prakticky vzdělaných mladých obchodníků v zahraničí činno a zjednává-li jako jeho pionýr odběratele pro výrobky domácí živnostenské pilnosti a vlasteneckého průmyslu. Aby vychovala takové obchodníky, to bude vedle ostatních úkolů, na počátku uvedených předním cílem vysoké školy obchodní.

Přiložená osnova 1. naznačuje v podstatě účel a budoucnost této školy: 2 ročníky pro všeobecné a 3. ročník pro speciální nauky obchodní.

Žádost naše, aby tento ústav byl zřízen v Olomouci jest podepřena mnoha důvody. Budiž napřed uvedeno, že podle zkušenosti vysoké školy v menších městech často lépe prospívají a zejména potřebám studující mládeže po prohloubení jejich vědomostí lépe vyhovují než-li vysoké školy ve velkých městech. V Anglii, Francii, Německu a Americe těší se vysoké školy v středních a malých městech velmi silné návštěvě, protože nikoli neprávem se má za to, že podmínky životní v menších městech jsou příznivější a pokušení velkého města, která příliš snadno odvádějí od studia, se tak nevyskytují. Olomouc byla, jak známo, již sídlem vysoké školy, asi před polovicí století teprve byla stará universita zrušena. Ještě dnes jsou tam bohoslovecká fakulta a bývalá universitní knihovna. Je tu česká a německá vyšší reálka, české a německé vyšší gymnasium, obchodní akademie německá, česká akademie se brzy zřídí, učitelský ústav, české střední školy jsou v Prostějově, Přerově, Lipníku, Hranicích, Kroměříži, Litovli a Zábřehu. V blízkém Prostějově je česká obchodní akademie, v Přerově obchodní škola.

Město leží asi ve středisku československého státu, v nejpříznivější dopravní poloze, je uzlem šesti důležitých železničních tratí a bude nepochybně míti rychlý hospodářský vývoj. V blízkosti je velký světoznámý průmysl, jako výroba hospodářských strojů, suken, slaměných klobouků v Prostějově, výroba strojů v Přerově, textilní průmysl, tkalcovství bavlny a plátna ve Šternberku, Šumperku a Zábřehu, závody železářské a hutní v Mor. Ostravě, uhelný průmysl v témž místě, výroba nábytku v Bystřici p. H., velké sklárny v Krásně a na Vsetíně. Všechny tyto průmysly jsou odkázány na export a chopí se rády příležitosti, jsouce podporovány obratnými exportními akademiky, upevniti svou platnost na zahraničním trhu. Tyto průmysly mají však také živou potřebu dovozu. Aby také při opatřování surovin v zahraničí pomohli vlasteneckému průmyslu, bude úkolem zdatných zástupců v cizině.

Olomouc po připojení 13 předměstských obcí stane se městem, jež bude míti na 60.000 obyvatelů a bude v hospodářském a kulturním směru důležitým střediskem. Olomouc obdrží snad také, až budou vybudovány projektované nové dopravní cesty a vodní cesty, velké množství nového průmyslu.

Po stránce finanční jest tato vysoká škola subvencemi státu a samosprávných korporací, jakož i průmyslových svazů zabezpečena. Obchodní a živnostenská komora v Olomouci přinesla by zajisté ráda veliké oběti a usnesla se již, věnovati tomu účelu částku 100.000 K. Matice školská v Olomouci věnuje částku 50.000 K a město Olomouc poskytlo by umístění, a jistě stejné částky jako obchodní a živnostenská komora, takže by jen tito 3 činitelé poskytli čtvrt milionu korun a umístění, aby co nejdříve, a to v Olomouci, vznikl tento ústav, jehož úkolem by bylo, vědy, pro obchodnické povolání potřebné a užitečné, pěstovati vyučováním a badáním, a československému státu dáti obratné obchodníky.

Žádáme tedy:

Národní shromáždění, račiž se usnésti na tomto zákonu:

V Olomouci se zřizuje nákladem státním česká "Vysoká škola obchodní".

První ročník budiž otevřen počátkem října 1919, další ročníky pak počátkem října 1920 a 1921.

Vládě se ukládá, aby provedla tento zákon.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl výboru školskému.

Přehled hodin, jež nutno absolvovati k diplomové zkoušce neb ke zkoušce pro úřad učitelský pro vyšší školy obchodní. Základem je, že kandidát musí voliti ke zkoušce dva předměty hlavní (z nichž určitě jedno oddělení z I. odboru) a dva předměty vedlejší. Předmětem vyrozumívá se vlastně souhrn určitých předmětů jednotlivých odborů.

I. odbor: a) obchod se zbožím a průmysl.

I. odbor: b) bankovnictví.

jako u I. odboru a).

jako u I. odboru a).

I. odbor: c) dopravnictví (import a export).

jako u I. odboru a).

I. odbor: d) učitelství na vyšších školách obchodních.