Finanční výbor usnesl se ve schůzi
dne 13. února 1919 takto:
Budiž připojenému vládnímu
návrhu zákona, aby byla oddělena správa
finanční od správy politické, uděleno
ústavní schválení; to budiž z
těchto
Vládní návrh dokonává zákonem
to, co ve skutečnosti bylo a platí již dnes
a odstraňuje tak poslední zbytky spojitosti správy
politické se správou finanční, jejíž
úředníci skoro již jen v osobních
věcech podléhali náčelníkům
politických instancí jsouce jinak svou agendou plně
podrobeni představeným svých těles
finančních. Poznámky vládní
předlohy správně vyličují vývoj
nynějšího stavu a jeho neudržitelnost.
Výbor finanční dohodl se co do návrhu
svého s výborem ústavním.
Správa přímých daní odděluje
se od správy politické.
Berní referáty, tvořící podle
nařízení rakouského ministerstva financí
z 10. září 1868 čís 129 ř.
z. oddělení okresních hejtmanství,
stávají se samostatnými úřady
I. stolice pro správu přímých daní
a přejímají veškeren obor působnosti,
který dosud měla okresní hejtmanství
ve věcech správy přímých daní
i s jejich vymáháním. Úřady
tyto, které se zovou berními správami, podléhají
zemskému finančnímu úřadu (zemskému
finančnímu ředitelství, finančnímu
ředitelství).
Ve městech s vlastním statutem se co do vymáhání
daní nic nemění.
Zemští finanční ředitelé
(finanční ředitel) jsou samostatnými,
na přednostech zemských správ politických
nezávislými přednosty zemských finančních
úřadů (zemských finančních
ředitelství, finančního ředitelství).
Zákon tento, jehož provedením se pověřuje
ministr financí, nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
O vládní předloze jednal kromě výboru
ústavního též výbor finanční.
Oba tyto výbory plně a jednomyslně uznaly
důvody, jež vláda ve své předloze
(tisk 357) uváděla pro oddělení správy
finanční od politické (viz tisk 508). Důvody
ty netřeba zde opakovati.
Ústavní výbor ve shodě s výborem
finančním, nezměniv znění předlohy
(otištěné v tisku 357 a 508), navrhuje tedy,
aby osnově vládní bylo uděleno ústavní
schválení.