K uvedenému dotazu mám čest odpověděti,
že co do účasti vojínů všech
vyznání na bohoslužbách a náboženských
výkonech zaujímám zásadní stanovisko
osobního náboženského přesvědčení
a úplné osobní náboženské
svobody.
Proto nutně byly zrušeny dosavadní rakouské
komandované nedělní a sváteční
"Kirchparády."
Ministerstvo Národní obrany ani žádný
podřízený orgán vojenský nezavazuje
vojínů jakéhokoli vyznání k
jakýmkoli náboženským výkonům,
rovněž však žádnému vojínu
nezakazuje a nebrání, aby se náboženských
úkonů zúčastnil.
Ministerstvo Národní obrany jest přesvědčeno,
že plní po této stránce úplně
svou povinnost, poskytuje-li vojínům všech
náboženských vyznání možnosti,
aby podle svého náboženského přesvědčení
dobrovolně a nenuceně mohli konati náboženské
své povinnosti. Možnost tato jest vojínům
skutečně dána a to jak vojínům,
kteří jsou ošetřováni ve vojenských
nemocnicích, tak i vojínům v jednotlivých
posádkách.
V každé vojenské nemocnici v oblasti československé
republiky jest ustanoven vojenský kněz, aktivní
nebo záložní, a je-li potřebí,
i několik kněží (v Praze, Plzni, Budějovicích
a Pardubicích), kteří v ústavech těch
konají duchovní správu v celém rozsahu.
V menších nemocnicích pověřeni
jsou tímto úkolem místní duchovní.
Povinností těchto kněží jest
zároveň, aby se starali, aby také mužstvo
posádkové mohlo se v neděli a ve svátek
účastniti dobrovolně bohoslužeb.
Pro posádku pražskou se konají bohoslužby
každou neděli a svátek v kostele sv. Mikuláše
na Starém městě a v kostele sv. Jana na Hradčanech.
Ministerstvo Národní obrany nařídilo
všem posádkovým velitelstvím, aby vojínům
všech náboženských vyznání
bylo v neděli a ve svátky dáno volno, aby
každý dobrovolně se mohl účastniti
bohoslužeb. V denních rozkazech oznamuje se mužstvu
z nařízení ministerstva Národní
obrany, kterou hodinu a kde se bohoslužby ty konají.
K třetímu bodu dotazu, aby plukům odcházejícím
do pole byli přiděleni vojenští kuráti,
dlužno odpověděti, že přidělování
kněží k oddílům vyslaným
na Slovensko i Těšínsko se neděje z
toho důvodu, že vojska ta operují ve vlastním
území, kde jsou po ruce místní duchovní,
řeči mužstva znalí.
Přes to přiděleni byli velitelství
vojsk na Slovensku dva vojenští kněží,
jejichž výlučným úkolem jest,
vésti duchovní správu vojenských oddílů
na Slovensku a pečovati, aby všude bylo po této
stránce o vojíny postaráno. Podle oznámení
generálního superiorátu v Praze je to hlavně
vrchní kurát Kolísek, jenž v
tomto směru plní velice svědomitě
a horlivě svoje poslání, navázav styky
s vůdčími osobnostmi kněžskými
na Slovensku.