Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 502.

Dotaz

člena Národního shromáždění inž. Pospíšila, Čuříka, dra Mazance a soudr. na ministra vnitra o znásilnění svobody přesvědčení dělnic Anny Kukačkové a Marie Jany Mayerové, zaměstnaných u fy. L. a C. Hardtmuth v Českých Budějovicích.

Členky Všeodborového Sdružení křesť. dělnictva v Čechách Anna Kukačková a Marie Jana Mayerová byly zaměstnány jako dělnice u firmy L. a C. Hardtmuth v Českých Budějovicích, kde byly v poslední době ustavičně vybízeny, aby přistoupily za členy místní skupiny sociál. demokratického spolku lučebního dělnictva a bylo jim vyhrožováno, že, nevstoupí-li, budou přinuceny práci opustit.

Poměry dospěly tak daleko, že skutečně v úterý dne 10. prosince min. r. byly povolány do kanceláře závodu a tam jim bylo sděleno, že dělník Fr. Švec a dělnice Anna Šímová jako důvěrníci naléhají na to, aby se staly členkami řečeného spolku, jinak že dělnictvo nebude s nimi pracovati.

Pan Václav Vedral, jednatel odbočky Všeodborového Sdružení křesť. dělnictva v Č. Budějovicích, odebral se proto ve středu 11. prosince min. r. do kanceláře jmenované firmy a vyjednával o té věci se spolumajitelem firmy p. Lamesanem.

Tento pán prohlásil, že firma sice souhlasí s tím, aby dělnictvo bylo organisováno, ale že jí nezáleží na tom, v jaké organisaci se dělnictvo organisuje.

Pan Lamesan projevil ochotu povolati důvěrníka soc. demokr. p. Ševce, aby jednatel odbočky Všeodb. Sdr. p. Vedral mohl se s ním domluviti a věc případně urovnati.

V rozmluvě na to vedené před p. Lamesanem projevil p. Švec souhlas se správností toho názoru, že dělnictvu musí býti ponecháno tolik svobody, aby mohlo vstoupiti do odborové organisace, která jeho smýšlení odpovídá, ale při tom odvolával se na to, že dělnictvo v továrně zaměstnané si toho přeje, aby uvedené dělnice do organisace lučebního dělnictva vstoupily, jinak že s nimi pracovati nebude. Také vyslovil obavu, že, kdyby řečené dělnice nevstoupily do jejich organisace, že by mnohé členy ztratili, ježto jiné dělnice prý řekly: dopadne-li to těmhle dvěma dobře, přestoupíme také do Všeodb. Sdružení.

Konečně slíbil, že ve schůzi odb. organisace lučeb. dělnictva, která týž den večer - dne 11. prosince - konati se bude, věc uvede na přetřes a že výsledek p. Vedralovi sdělí.

Avšak místo nějakého sdělení, dostavily se v pátek dne 13. prosince k p. tajemníku Vedralovi obě řečené dělnice a oznámily mu, že jsou propuštěny z práce.

Dosud nebyly znova přijaty a jedna z nich pod dojmem tohoto násilí těžce onemocněla a jest odkázána na nemocenskou podporu, druhá pak na podporu v nezaměstnanosti.

Podepsaní jsouce přesvědčeni, že v tomto případě nejen že jest nejhrubším způsobem porušen dosud platný zákon, ale že jest znásilněna neslýchaným v dvacátém století způsobem osobní svoboda a svoboda přesvědčení, které přece v demokratické republice jest nejdražším statkem každého občana, táží se,

1. zda jest pan ministr ochoten dát tento případ vyšetřiti a vinníky potrestati?

2. zda jest pan ministr ochoten v budoucnosti každé podobné znásilnění dělníků křesťanského smýšlení zameziti?

V Praze dne 13. února 1919.

Ing. Pospíšil, Čuřík, Dr. Mazanec,

Fr. Čapka, Václav Sedláček, Mašek, Dr. Stojan, Valoušek, Dr. Kordač, Zavoral, Šamalík, Kadlčák, prof. Šrámek, Ševčík, Dr. Dolanský, Jílek, Šolle, F. Šabata, Bařina, Jan Rýpar, Dr. Novotný.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP