Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 501.

Dotaz

člena Národního shromáždění Antonína Čuříka, Dra. Mazance, ing. Pospíšila a soudruhů na ministra vnitra

o násilném nucení dělníků křesťanského smýšlení, aby vstoupili do sociálně-demokratické organisace.

V Brně vycházející denník "Den" přináší v čísle 42. ze dne 12. února 1919 tuto zprávu:

Socialistická tyranie.

Neslýchaný případ rudého násilí.

Po schůzi v Horní Rudě, kde tajemník Landa skupinu Všeodborového sdružení vzkřísil a členstvo nabralo nadšení k další práci, došlo v těchto dnech v továrně v sousedním Aloizově, v papírně Kargrově k této hanebnosti sociálních demokratů, kterou pranýřujeme:

Dne 2. února 1919 svolali sociální demokraté schůzi, na které tajemník Hais z Prahy štval proti naší organisaci a dal pokyny důvěrníkům, aby násilně ty dělnice, které jsou v naší organisaci křesťanskosociální, přivedli do socialistické organisace. Dne 3. února šli socialisté se svým podařeným sekretářem k továrníkovi, aby na něho provedli nátlak, aby dělnictvo nesocialistické propustil. Všechny naše členky byly předvolány: Co všechno podrobně se tam dělo, nelze si ani zapamatovati, neboť prý to bylo hotové peklo. Továrník nebyl doma, jen disponent Vizner, kterému se též vyhrožovalo, že se nebude dlouho roztahovati v továrně, ač je pokrokář a z církve vystoupil. Když viděl jednání socialistických svobodářů s našimi členkami, zvolal: "Pro Krista Pána, mějte rozum, vždyť jsou to také lidé a k tomu ženské!" -

Tajemník Hais spustil: Dělnictvo se včera na schůzi usneslo, že musíte přistoupiti k naší organisaci, jinak s vámi pracovat nebudou! Uděláte to? - Členka Hladilová: Nikdy! - Hais: Proč to nechcete udělat? Kdo vás navádí? Kdo vám brání? - Hladilová: Naše přesvědčení. - Hais: Mluvíte za všecky? - Hladilová: Ne jen sama za sebe. - Hais: S tou ženskou, nic není! Já už jsem se včera namluvil dost! Důvěrníci konejte svou povinnost! -

A nyní se odehrála scéna těžko vypsatelná. Hais uchopil hrubě sám Hladilovou a vlékl ji za pomoci pochopů ven! Nyní nastala rvačka mezi socialistickými tyrany a dělnictvem, hájícím svobody. Naši lidé chránili napadené od neurvalostí. Důvěrník Jan Janků řve: Jak se nedáte, tak vás sfackujeme, jestli se vám něco horšího nestane! Rozpřáhl ruku, kterou disponent zachytil. Janků řve dál na členku Matějovu: Co ty, žábo, tady chceš? K Matýsové: Co ty, žebračko? - Hais: Až já odjedu, co tady dělnictvo bude s vámi dělat, za to nestojím! - Členka Kozáková: Však nás nezabijou! - Hais: Nevím. Však vás vynesou! - Janků: Já jsem schopný všeho. Před vojnou jsem byl křesťan. Čtyři roky jsem mordoval, dnes je mi vše jedno! - Důvěrník Valenta k naší člence Staříkové. Pořád chcípeš a nemůžeš chcípnout!

To se děje ve svobodné české republice! Čest Vám, hrdinky naší křesťanskosociální dělnické organisace! Stůjtež za vzor všem stoupencům celé strany. Tak hájiti ideálů je mučednictví moderní! Neopustíme Vás! Mravní i hmotnou podporu dostanete v plném rozsahu.

Pěsti se svírají, když každým dnem docházejí takové zprávy, slzy se derou do očí. Podotýkáme, že dělnice naše jsou u nás organisovány odborově a jsou některé 20 let na místě. Do určitého dne jim socialisty nyní dána lhůta, aby vstoupily do jejich organisace. Továrník prohlásil, že nikoho pro přesvědčení nepropustí. Dík veřejný jemu i panu disponentovi, kteří, ač jsou našimi odpůrci, z lidskosti se zastali práva. Socialisté ohlašují stávku, kdyby naše dělnice nepřistoupily do jejich organisace nebo když nebudou z práce propuštěny.

Kdo je větším utiskovatelem a násilníkem: kapitalista nebo sociální demokracie?

Najde na toto odpověď ministr, jenž bude v Národním shromáždění interpelován?

Potud zpráva "Dne". Jest tak jasná, že z ní nad míru zřejmo, jak násilně počínají si hýčkané živly a jak daří se těm, kteří podle republikánské svobody trvají na svobodě přesvědčení.

I táži se podepsaní:

1. Co hodlá vláda podniknouti, aby zabránila takovým případům násilí?

2. Co zařídí, aby násilníci, ve zprávě této uvedení, byli náležitě potrestáni?

3. Jak odškodní nevinné oběti teroru?

V Praze dne 12. února 1919.

Antonín Čuřík, Dr. Mazanec, Ing. Pospíšil,

Mašek, Dr. Dolanský, Šamalík, Ševčík, Frt. Čapka, Šrámek, Zavoral, Jan Rýpar, Dr. Stojan, Jílek, Sedláček, Dr. Kordač, Bařina, Kadlčák, Šabata, Šolle, Dr. Novotný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP