Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Po převratu ze dne 28. října m. r. odešlo mnoho vyšších úředníků a důstojníků do pense, nebo jim udělena byla trvalá dovolená. Někteří z těchto hodnostářů zdržují se dosud na území republiky Československé a dostávají výslužné, nebo plat. Tím stává se, že jednotlivci, kteří se po případě těžce prohřešili na národě československém, přes to dostávají za tuto svou neblahou činnost vysoké pense a platy z pokladny státní. Tento stav jest neudržitelný a nutno proto prozkoumati, nakolik dotčený činovník z vlastního popudu a osobního prospěchářství překročil hranice politického tlaku proti československému národu, jenž nařizován byl v době válečné z Vídně. Někteří z nich ještě po převratu dopustili se před svým odchodem přímo nepřátelských činů proti republice, chtějíce na příklad pokud možná zastříti stopy persekuční činnosti dřívější vlády rakouské. Takoví zřízenci měli by zajisté požadovati platu nebo pense spíše od onoho státu nebo národu, jehož politickému zájmu v době válečné zcela byli oddáni.

K samostatné činnosti v tomto směru měli příležitost toliko úředníci a důstojníci vyšších hodností. Proto omezuje osnova svá ustanovení na úředníky a důstojníky VI. nebo vyšší hodnostní třídy.

Navrhovatelé jsou si vědomi, že mnohému z dotčených činovníků, pokud činnost jejich byla bezvadná, bude trapno podříditi se stanovenému řízení. Na druhé straně nelze však přehlédnouti, že příznivý výrok komise (viz § 2. osnovy) mnohého z nich formálně ospravedlní před nespravedlivými útoky a pomluvami.

Státní úředníci a důstojníci VI. nebo vyšší hodnostní třídy, kteří před 28. říjnem 1918 konali službu na území republiky československé a po tomto dni vstoupili do výslužby, nebo jimž dána byla časově neobmezená dovolená, mají právo na výslužné nebo plat toliko podle tohoto zákona.

Kdo z dotčených úředníků nebo důstojníků chce zachovati si nárok v § 1. uvedený, musí podati do dvou měsíců, od platnosti tohoto zákona počítajíc, žádost k příslušnému ministerstvu, o níž rozhodne zvláštní komise s konečnou platností. Nepodá-li do této lhůty žádosti, ztrácí jakýkoliv nárok na státní výslužné nebo plat.

Komise skládá se ze 16 členů, které volí národní shromáždění a rozhoduje o došlých žádostech, uváživši úřední působnost žadatelovu v době válečné. Shledá-li, že žadatel hrubě porušil své úřední povinnosti, nebo z osobního prospěchářství a vlastního popudu zúčastnil se národního a politického pronásledování národa československého v době válečné, zamítne nárok na výslužné nebo na plat.

K rozhodnutí, jímž opírá se právo v § 1. řečené, je třeba dvoutřetinové většiny. Komise je schopna se usnášeti, je-li přítomno aspoň 12 členů.

Komise jest oprávněna vyžádati si ode všech úřadů nutných dokladů o působnosti žadatelově a může žadatele vyslechnouti, jakož i případné svědky.

Zákon ten nabývá platnosti dnem vyhlášení.

Jeho provedením pověřuje se vláda.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova přidělena byla výboru zřízeneckému.