Český průmysl textilní již dlouho
se domáhá, aby zřízena byla česká
vyšší textilní škola průmyslová.
České textilní školství odborné
skládá se té doby z 10 odborných škol
tkalcovských, z nichž jedna věnována
jest zvláště zájmům průmyslu
stávkářského (Strakonice). Školy
tyto mají za účel vychovávati mistry,
t. j. dílovedoucí jednotlivých závodů
a tím jejich program jest úplně vyčerpán.
V poslední době zřizuje se takováto
mistrovská škola pro přádelny v Ústí
n. Orl. Vychovávání strojmistrů jest
sice věcí nad obyčej důležitou,
ale neméně vážným momentem jest,
aby bylo zde učiliště, které by mohlo
vychovávati technické pracovníky a
které by také mohlo sloužiti k vzdělávání
a výchově podnikatelů samotných.
Němci v Čechách mají podobná
učiliště tři, a to v Aši, které
jest věnováno zejména stávkářskému
(pletařskému) průmyslu, textilní školu
přádelnickou v Liberci (bavlnářskou)
a konečně vyšší textilní
školu vlnařskou v Brně. Ústavy tyto
mají onen vyšší program a jsou jakýmsi
vrcholkem odborného školství textilního:
Němci mají mimo to dvacet tkalcovských škol,
působících na nižší výchově
strojmistrovské.
Při vyšších textilních školách
průmyslových mimo to zřizovány jsou
obyčejně důležité ústavy
pro zkoušení tkanin a přízí,
resp. materiálií, kterážto zkušební
činnost padá neobyčejně na váhu,
neboť bez ní průmysl textilní vyvíjeti
se nemůže.
Český průmysl textilní pro nedostatek
české vyšší textilní školy
byl nucen posílati potřebné lidi k výchově
buď do německých učilišť,
anebo za hranice, hlavně do Německa a Anglie.
Snahy českého průmyslu textilního
setkaly se potud s úspěchem, že bývalá
rakouská vláda rozhodla se zříditi
vyšší textilní školu průmyslovou
v Hradci Králové za obvyklé podmínky,
že město Hradec Králové dá k
účelu tomu vhodnou budovu. Na zřízení
této školy a opatření prostředků
učebních byly zařazovány ročně
do rozpočtu menší částky. Není
pochyby, že by se bylo dosáhlo rychlejšího
postupu, aby byla zřízena tato škola, jejíž
učební osnova s příslušnými
rozpočty na vybavení a další vybudování
jest u bývalého ministerstva veřejných
prací ve Vídni, a že by snad ke zřízení
školy této bylo došlo, kdyby nebylo války,
která veškerá jednání v tom směru
přerušila.
Podaným návrhem obnovuje český textilní
průmysl tuto svou snahu, žádaje, aby vyšší
textilní průmyslová škola zřízena
byla v Hradci Králové jakožto místu
ležícím příhodně pro textilní
průmysl.
Obratem poměrů však, jenž nastal prohlášením
samostatnosti české, jest možno otázku
tuto řešiti způsobem poněkud jiným,
kterýž rychleji přiblíží
nás k cíli. Vyšší průmyslová
škola textilní v Brně (Lehranstalt für
Textilindustrie in Brünn) má vlastní budovu
a vypravena jest jako dobrá škola vlnařská
a bylo by jí možno snadno doplniti oddělením
bavlnářským, později pak oddělením
lnářským a hedvábnickým, tak
že by mohla pro veškeré potřeby vyhovovati.
Aby tedy uspořen byl náklad, doporučuje se,
aby německá vyšší textilní
škola průmyslová v Brně přeměněna
byla postupně v českou a za tím účelem
aby pro přechodní dobu byly zřízeny
při ní neprodleně české pobočky.
Časem by k ní přidáno bylo oddělení
bavlnářské, lnářské
a hedvábnické. České oddělení
mohlo by ihned vstoupiti v život, tak že by průmysl
textilní měl ihned k disposici potřebné
české učiliště.
Německá vyšší textilní škola
v Brně jest ve středu československého
státu, a pro tuto výhodnou polohu mohla by velmi
dobře prospívati nejen nejbližším
okrskům, nýbrž též ostatním
územím tohoto státu.
Při ústavě tom jsou bohaté sbírky,
jakož i dosti bohatě zařízené
dílny a laboratoře, které by se za nynějších
poměrů na nově zařízené
škole ani opatřiti nedaly. Proto mohla by tato počeštěná
anebo českým oddělením doplněná
škola vyvinouti daleko větší činnost,
než kterákoliv nově zřízená
česká škola, která by při nynějších
poměrech musila zápasiti s nedostatkem nejnutnější
výzbroje. Mimo to pro posluchače české,
kdyby při škole té byla zřízena
některá nová oddělení (bavlnářské,
lnářské, hedvábnické), bylo
by to prospěšné také z té příčiny,
že by mohli se vzdělati i v jiných odvětvích
textilních. Zvláště je důležito
položiti důraz na to, že v Brně samém
jest silný průmysl vlnařský, tak že
škola tato byla by ve výborném ovzduší,
z kterého by mohlo žactvo i ústav těžiti.
Bavlněné oddělení dalo by se velmi
dobře uvésti v život v nejkratší
době, kdyby přadlácké stroje, které
do nedávna choval spolek českých průmyslníků
textilních, byly tomuto účelu zabezpečeny.
I odděleni pro lněnou výrobu dalo by se v
době poměrně krátké zříditi
zrovna tak, jako oddělení hedvábnické.
Pro všechna tato oddělení je na Moravě
příznivé výrobní prostředí.
Mimo to pro Brno mluví leště závažná
okolnost, že má českou vysokou školu technickou,
na které jest velmi dobře vedená technologická
stolice pro průmysl textilní, jejížto
chemické oddělení jest také dobře
zřízeno, tak že by mohli frekventanti vyšší
textilní školy průmyslové v Brně
i po této stránce účelně doplniti
své vzdělání.
Přeměnou brněnské vyšší
školy textilní na českou anebo přechodným
zřízením českého oddělení
při ní, nebyl by brněnský průmysl
lnářský nijak poškozen.
Posluchačstvo její rekrutuje se nikoli z Brna, nýbrž
ponejvíce odjinud. Po dobu války bylo asi ze 150
posluchačů pouze 20 z Brna a z těchto značná
část národnosti české. Ostatně
posluchačstva mimo brněnského nebude se tato
změna nijak hmotně dotýkati, ježto má
možnost studovati na školách v Liberci a v Aši.
Zřetelem k tomu, že meritorní jednání
s městem Hradcem Králové o poskytnutí
příslušné budovy - a že vystavění
budovy a vypravení školy vyžadovati bude doby
několika roků, dále vzhledem k tomu, že
potřeba vyššího českého
učiliště je neodkladná, rozhodl se školský
výbor, vyslechnuv názor zástupce ministerstva
školství a národní osvěty, jednomyslně
pro to, aby otázka tato řešena byla zároveň
oběma směry a proto navrhuje:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti:
l. Vládě se ukládá, aby s největším
urychlením zřídila české
pobočky a abiturientské kursy při
německé vyšší textilní
škole průmyslové v Brně, což
je prozatímní přechodná její
úprava.
II. Vláda se vyzývá, aby s největším
urychlením pro zřízení vyšší
české textilní školy průmyslové
v Hradci Králové provedla všechny přípravné
práce.