Výbor státně-zřízenecký
navrhuje:
Národní shromáždění nechť
se usnese o této osnově zákona:
§ 1. Kancelářští vrchní
oficianti, oficianti a oficiantky a kancelářští
pomocníci u správy politické, soudní,
finanční, poštovní a jiných státních
ústavů, pokud mají dnes 7 neb více
let služby nebo více než 4 roky služby,
staví se na roveň dosavadním kancelářským
úředníkům, zařaděným
do tříd hodnostních, přiznává
se jim charakter veřejných úředníků
státu československého a zařaďují
se do tří nejnižších tříd
hodnostních XI.-IX.:
§ 2. Do XI. třídy hodnostní zařaďují
se oficianti, oficiantky a kancelářští
pomocníci, sloužící 7-13 let, do X.
třídy hodnostní oficianti, vrchní
oficianti a oficiantky, sloužící 13-20 let,
do IX. třídy hodnostní oficianti, vrchní
oficianti a oficiantky, sloužící více
než 20 let.
Pokud oficianti, vrchní oficianti a oficiantky vykonali
do 1. ledna 1919 odborné zkoušky, jako na př.
u úřadů justičních I. zkoušku
kancelářskou a knihovní nebo I. zkoušku
kancelářskou a zkoušku pro konceptní
pomocníky, nebo II. zkoušku kancelářskou,
zařaďují se do XI. třídy, mají-li
4 léta služby, do X. třídy, malí-li
10 let, a do IX. třídy, mají-li 17 let služby
počítaje od vykonané poslední zkoušky,
pokud ovšem pro ně zařaděni podle odstavce
1. tohoto paragrafu by nebylo výhodnější.
§ 3. Služebně mladší kancelářští
oficianti, oficiantky a pomocníci obdrží k
platům, které jim dosud patří, osobní
přídavek, a to ti, kdo při vyhlášení
tohoto zákona mají nejméně 2 leta
služby, 450 K, kdo mají víc než 4 leta
služby, 600 K. Totéž platí pro výpomocné
kancelářské úředníky,
přijaté do státních služeb po
dobu války, pokud zaměstnáni jsou ve službě
při vyhlášení tohoto zákona aspoň
2 roky a jsou starší 20 let.
§ 4. Zákon tento platí též pro
ty oficianty, vrchní oficianty a oficiantky, kteří
po 28. říjnu 1918 byli jmenování úředníky
do XI., X. neb IX. třídy hodnostní.
§ 5. Zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
§ 6. Provedení tohoto zákona svěřuje
se veškerému ministerstvu.
Kategorie t. zv. smluvních úředníků
ve státní správě je zbytkem starého
rakouského systému, který mezeru ve správě
nevyplňoval řádným jmenováním
nebo systemisováním míst ani přesunem
personálu, který by často byl stačil,
nýbrž ustanovováním úředníků,
které nazval kancelářskými pomocníky
a pomocními oficianty.
Kancelářský pomocník má po
tříleté službě státi se
kancelářským oficiantem, po 18 letech vrchním
oficiantem. Pro pomocníka stanovena výpověď
14 denní, pro oficianta do 15 let 3 měsíční,
po 15 letech půlletní. Denní plat kancelářského
pomocníka činí v Praze 3 K 40 h a klesá
podle aktivních tříd o 40 h. Plat kancelářského
oficianta činí v Praze 1360 K a stoupá v
8 platových stupnicích vždy po 3 letech až
do 2850 K. Podobně rozdělen je plat v nižších
třídách aktivních.
Pense však nevyměřuje se z tohoto platu, nýbrž
z t. zv. pensijní základny, která je v každé
stupnici asi o jednu pětinu menší než
plat. Aktivní přídavky pro oficianty vůbec
nebyly stanoveny.
Oficiantem nestává se však pomocník
po 3 letech, nýbrž často až po 8 - 10
letech, tato pomocnická leta musí si zakupovat do
pense 4 K za každý měsíc.
Za tuto mzdu - nedůstojnou člověka - konali
pomocníci a oficianti u všech oborů státní
správy většinou tytéž práce
manipulační jako úředníci kancelářští:
u politické správy vedou jednotlivá oddělení,
vedou účty školních rad, vojenskou taxu
atd., u soudů vedou samostatně oddělení,
vyřizují agendu knihovní, fungují
při komisích a konají tytéž zkoušky
jako úředníci kancelářští,
u finanční správy vykonávají
práce úředníků účetních
a berních, u zemského finančního ředitelství
vedou většinou oddělení kancelářská,
u evidence katastru zastupují leckdy v různých
pracích geometry atd.
Polovice oficiantů má nižší střední
školy, dobrá třetina pak celou střední
školu.
V demokratickém státě není možno,
aby duševní práce se takto honorovala; je třeba
hájit života a také důstojnosti člověkovy!
Tyto důvody vedly státně-zřízenecký
výbor k tomu, ze přede všemi předlohami
projednal předlohu o těchto, v našem státě
nejhůře placených kancelářských
úřednících.
Poněvadž výbor nechtěl starý
rakouský system o smluvních úřednicích
ještě snad více posílit, hleděl
pomoci zatím těm, kdo již oficianty jsou, tím,
že je zařaďuje do tří nejnižších
tříd platových ad personam a uděluje
osobní přídavek těm oficiantům
a pomocníkům, kteří mají při
vyhlášení zákona víc než
2 roky služby. Aby však i tito byli pokud možná
účastni dobrodiní tohoto zákona a
aby oficianti se středoškolským vzděláním
pokud možná postupovali podle lhůt, ustanovených
v § 2 odst. 2, tomu snažil se výbor státně
- zřízenecký vyhovět výzvou
k vládě, kterou shrnul k návrhu referentovu
v tuto resoluci:
Vláda se vyzývá, aby ty oficianty, oficiantky,
pomocníky a pomocnice, kteří mají
středoškolské vzdělání
aneb vzdělání jemu na roveň postavené
nebo státní zkoušku z účetnictví,
jmenovala do tříd hodnostních podle §u
2 odst. 2 tohoto zákona, a aby u těch oficiantů,
oficiantek, pomocníků a pomocnic, kteří
nemají dosud 7, resp. 4 let služby, při jmenování
bylo postupováno vzhledem k čekatelům vojenským
v poměru 50%.