Od roku 1897 usilují zájemníci o vybudování
místní dráhy z Plzně do Manětína
s prodloužením do Nečtin. Také byly
vykonány již všechny přípravné
práce.
Zemský sněm království Českého
usnesl se, uznávaje veliký hospodářský
význam dráhy, aby byl zemský výbor
zmocněn zajistiti dráze zemskou podporu, tím
že budou převzaty kmenové akcie, aby bylo doplněno
30% celkového zařizovacího kapitálu.
V XXI. schůzi poslanecké sněmovny rakouské
rady říšské r. 1913 byla předložena
vládní předloha o stavbě drah a zde
pod č. 27 uvedena také dráha z Plzně
do Manětína a do Nečtin, jako projekt nejvýš
naléhavý. Bohužel nebyla tato osnova pro přerušení
říšské rady schválena a tak stavba
oddálena.
Dráha má veliký, ba životní význam
pro celý západ český. Kraje při
projektované trati ležící by se provedením
dráhy netušeně povznesly.
Leží tam mohutné lesy, jsou tam cenná
ložiska pískovcového kamene, kaolinu, uhlí,
cihlářské hlíny, lomy na břidlici
atd. Pro nedostatek dráhy je zemědělské
hospodářství podél trati velmi chudé
a znamenitě by se drahou povzneslo.
Podle rozpočtu z roku 1913 vyžadovala by celá
trať 6,245.000 korun, kterýžto náklad
ovšem dnes je značně vyšší,
ale jistě jest zcela úměrný prosperitě
dráhy.
Podepsaní navrhují, aby byla dráha z Plzně
do Manětína a do Nečtin provedena mezi prvními,
jež budou vystavěny.
Formálně navrhujeme, aby byl tento návrh
přikázán železničnímu
výboru.