V Čechách jest mezi 568.389 zemědělskými
usedlostmi 59.214 takových, které mají půdu
pouze najatou, a dále jest tu 281.619 usedlostí,
které vedle půdy vlastní mají také
pozemky najaté. Na Moravě i na Slovensku jest podíl
pachtýřů ještě větší.
Zvláště v okresích, kde se prostírají
latifundie, jsou zemědělci odkázáni
na pacht. A tu namnoze vyvinuly se poměry takové,
že pacht stal se dědičným. Mnozí
majitelé velkostatků žádají na
pachtýřích mimo pachtovné také
práci na svých polích a v lesích.
V poslední době snaží se někteří
majitelé velkostatků jednak zvýšiti
značně pachtovné nebo dokonce odebrati půdu
pachtýřům. Tímto postupem přiostřují
se ještě dosavadní neudržitelné
poměry ve vlastnictví pozemkovém. Tisíce
přičinlivých zemědělců,
kteří po celá desetiletí pracovali
na půdě najaté, chvějí se o
existenci. Mezi pachtýři převládají
domkáři a chalupníci, kteří
- zvláště na Šumavě - nemají
jiné půdy. Prvním krokem v agrární
reformě musí býti: úprava neudržitelných
poměrů pachtýřských, které
namnoze připomínají ještě doby
robotní. Hnutí mezi pachtýři panských
pozemků, získati půdu do vlastnictví,
nabývá živelného rázu.
Podáváme tudíž návrh zákona,
jenž má zjednati nápravu a statisícům
československých zemědělců
zabezpečiti vlastní půdu.
Prokáže-li pachtýř pozemku, zapsaného
v zemských deskách, nebo pozemku rustikálního,
kterým byl deskový velkostatek zaokrouhlen, že
pacht trvá nejméně od 28. října
1900 v jeho rodině nebo v rodině jeho manželky,
má právo žádati na majiteli pozemku,
aby mu neprodleně postoupil za náhradu pozemek do
vlastnictví.
Tento zákon platí jen pro pacht parcelní,
nikoli však pro pacht hospodářských
celků, jako jsou dvory a statky.
Pachtýř může toto právo uplatniti
jenom na pozemky do 10 hektarů výměry. Co
jest nad 10 hektarů, jest vyňato z tohoto práva.
Prodal-li majitel pozemek, o kterém se mluví v §
1. t. z. po 28. říjnu 1918, jest prodej tento neplatný,
když pachtýř pozemku, mající
podle § 1. t. z. právo předkupu, uplatní
je podle tohoto zákona.
Výpověď z pachtu, byla-li dána po 28.
říjnu r. 1918, ani odnětí pozemku
pachtýři po tomto dni, neruší jeho práva
předkupního.
Řízení v této věci zahájí
se jen na žádost pachtýřovu, a to u
okresního soudu, v jehož obvodu spachtované
pozemky leží. Soudy řídí se ve
věcech těchto ustanoveními, která
platí pro řízení nesporné.
Soudy obesílají strany pod následky kontumace.
Nedohodne-li se majetník pozemku s pachtýřem
smírně o kupní ceně, pak rozhodne
o ní soud, výslech jednoho nebo dva znalce, podle
svého volného uvážení. Kupní
cena nesmí však přesahovati dvacateronásobný
čistý katastrální výnos pozemku,
ani dvacateronásobnou roční činži,
placenou roku 1913.
Váznou-li na pozemku břemena, podnikne soud z úřední
moci vyzývací nařízení pro
dluhuprostý odpis dotčených pozemků
a v případném odporu rozhodne podle zákonů
dosud platných. Soud má právo povoliti dluhuprostý
odpis i při odporu majitele reálních břemen,
uzná-li, že zbytek velkostatku poskytuje dostatečné
jistoty.
Uzná-li soud, že žadatel nemá práva
na odkup pozemku, poněvadž nejsou tu splněny
podmínky tohoto zákona, pak je odmrštěný
žadatel povinen nahraditi majetníku pozemku veškeré
náklady, vzniklé hájením práva.
Jinak nese si každá strana své útraty.
Proti rozhodnutí okresního soudu, jakožto soudu
první stolice, lze se odvolati do 14 dnů příslušnému
krajskému soudu, jakožto stolici druhé. Další
opravné prostředky jsou vyloučeny.
Tento zákon vstupuje v platnost dnem vyhlášení.
Podrobnější ustanovení budou obsažena
v prováděcím nařízení,
které vydá ministerstvo zemědělství
společně s ministerstvem spravedlnosti, kterým
se svěřuje provedení tohoto zákona.
Návrh náš budiž postoupen výboru
pro vnitřní kolonisaci a zároveň
výboru právnímu.