Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Pro obvod československého státu mimo Slovensko zřizuje se "Nejvyšší důchodkový soud" se sídlem v Praze.

Soud ten říditi přísluší prvnímu presidentu nejvyššího soudu v Praze; zašlo-li by ho něco, druhému presidentu a po tomto senátním presidentům v pořadí jejich hodnosti.

President nejvyššího soudu jmenuje z radů nejvyššího soudu v Praze tři přísedící a tři náhradníky a ministr financí z radů při ministerstvu financí rovněž tři přísedící a tři náhradníky nejvyššího důchodkového soudu.

Ministr financí jmenuje též zapisovatele nejvyššího důchodkového soudu.

Senáty, povolané k rozhodování trestních důchodkových věcí, složeny jsou z předsedy a čtyř členů, po dvou z radů nejvyššího soudu a z radů ministerstva financí určených a ze zapisovatele.

Pro obor působnosti nejvyššího soudu důchodkového a řízení před ním zůstávají všechny dosavadní zákony a nařízení v platnosti.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedení zákona ukládá se ministrům financí a spravedlnosti.

Zákonem ze dne 28. října 1918, č. 11. sb. z. a n., ponechány veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení, tudíž také důchodkový trestní zákon ze dne 11. července 1835, prozatím v platnosti. Podle § 519. tohoto trestního zákona zřízen byl pro všechny země, v nichž zákon ten platnosti nabyl, t. j. království a země v bývalé rakouské říšské radě zastoupené (mimo Dalmacii), nejvyšší soud důchodkový se sídlem ve Vídni. Po utvoření samostatného státu československého nutno zříditi novým zákonem "Nejvyšší důchodkový soud" se sídlem v Praze.

Příslušnost tohoto soudu má zůstati zatím obmezena na Čechy, Moravu a Slezsko, jelikož na Slovensku, kde důchodkový trestní zákon z 11. července 1835 nikdy neplatil, podle zákonů uherských, i dále v platnosti ponechaných (čl. LXVI: 1871 a čl. XXXIX: 1873), rozhodují o důchodkových přestupcích některé sborové soudy a v druhé a konečné stolici vrchní soudy. Nezavede-li se tedy na Slovensku náš trestní důchodkový zákon z 11. července 1835 - což již vzhledem k jeho zastaralosti se doporučiti nemůže -, bylo by zbytečno, zříditi také pro ně nejvyšší soud důchodkový.

Osnova obsahuje dále povšechná ustanovení o složení soudu. Počet členů senátu (předsedy nepočítaje) má býti ve shodě s § 10. zákona ze dne 2. listopadu 1918, č. 5. sb. z. a n., a za změny § 798. důchodkového trestního zákona ze šesti na čtyři snížen.

Co do oboru působnosti nově zřízeného nejvyššího důchodkového soudu a řízení před ním mají dosavadní zákony a nařízení až do další úpravy zůstati v platnosti.