Státně zřízenecký výbor
ve schůzi dne 23. ledna 1919, projednávaje požadavky
státních zaměstnanců usnesl se jednomyslně
na tom, že je nevyhnutelně třeba, a to dříve,
než bude lze jednati věcně o otázkách
státních zaměstnanců, aby zákon
ze dne 19. dubna 1872 č. 61. ř. z., platný
pro oblast býv. Rakouska, a zákon čl. II.
z r. 1873, pokud se týče Slovenska, jímž
se přiznává přednostní právo
ve službách státních certifikatistům,
byl zrušen.
Zrušením těchto zákonů znemožní
se napříště, aby poddůstojníci,
kteří podle vojenských osvědčení
vstupovali do státních služeb a tím
ostatním déle sloužícím státním
zaměstnancům zabraňovali dosíci definitivy,
nabývali přednostních práv před
jmenovanými zaměstnanci.
Příště budou tedy všechna sluhovská,
dozorčí a úřednická místa
u všech státních úřadů,
ústavů, soudů, věznic, všech
státních podniků, které z části
nebo zcela stát spravuje, tedy také u železnic,
pošt atd., jakož i u podniků, které podle
přiznaných koncessí v budoucnosti vzniknou,
ať již jde o místa výpomocná nebo
definitivní, všem stejně veřejně
přístupna.
Zrušením tohoto zákona vyhověno jest
dlouholetému oprávněnému volání
oněch zaměstnanců ve službách
státních, kteří pro tento zákon
trpěli. Odklizen tím bude pozůstatek režimu
rakouského, jímž především
uznány byly výsady militaristické kasty a
pro nějž pak výpomocní sluhové
a úředníci nemohli dosíci svého
existenčního zabezpečení.
Státně-zřízenecký výbor
z důvodu toho navrhuje, aby zákony o certifikatistech
byly Národním shromážděním
zrušeny.
V Praze dne 30. ledna 1919.
Zákony ze dne 19. dubna 1872 č. 61. ř. z.
(rakouský) a zákon čl. II. z r. 1873 (uherský)
v oblasti Slovenska, jakož i příslušné
všeobecné nařízení ministerstva
obrany v býv. Rakousku-Uhersku, ze dne 12. července
1872 č. 98. ř. z., po případě
č. 13.566-IV. z r. 1873 - se zrušují.
Práv a výhod již nabytých se zákon
tento netýče.
Zákon tento nabude platnosti dnem svého vyhlášení.