Zásobování tříd spotřebních
na venkově i městech, armády i občanstva,
masem a tuky jest v československé republice
otázkou zrovna tak palčivou, jako zásobování
mlýnskými výrobky, luštěninami
a bramborami.
Proto opatřování masa a tuků vyžaduje
největší péče vyživovacích
úřadů.
Otázka zásobení masem a tuky jest dosud řešena
oním způsobem, jaký byl za starého
rakouského režimu zaveden a prováděn.
Pěstitelé dobytka hovězího jsou nuceni
podle nařízení úředního
odevzdati nařízené kusy dobytka na určených
k tomu místech pro zemské tržebny, které
pak přidělují dobytek jednak na porážku,
jednak pro další chov.
Nařízení a odběry dobytka neprovádějí
se ve všech zemích republiky československé
způsobem stejným.
V Čechách vydána byla před časem
poučení pro odběrací komise, podle
nichž má se na určité výměry
pozemků ponechat zemědělcům potřebný
potah.
Na Moravě bylo podobné poučení připravováno,
avšak nebylo vydáno. Proto prováděl
se odběr dobytka na Moravě v každém
okresu jinak, a to podle toho, jaká tam byla komise, resp.
příslušný úřad politický.
Jsou na Moravě mnohé okresy, kde jest hovězí
dobytek téměř vybit.
Nyní provádějí se nové rekvisiční
odběry podle nových kontingentů okresních,
které jsou na jednotlivé obce a pak chovatele dobytka
rozepsány. Ustanovení soupisní komisaři
mají za povinnost - nařízený kontingent
dobytka v obcích určiti - stůj co
stůj. Tak se stává, jak dokazují
určité případy, že jsou nejen
určeny, ale i chovatelům nemilosrdně rekvirovány
stelné jalovice, krávy a nepostradatelné
tahounky.
Ba i jediná často stelná kravka jest domkářské
rodině odebrána, a malozemědělec ponechán
jest vůbec bez dobytka. Taková rodina zbavena
jest výživy i potahu, a v nejednom případě
bývá tento kus dobytka malému zemědělci
odebrán třeba i násilím, a statkáři,
který má koňský nebo volský
potah, přidělen pro další chov.
Tím v mnohých krajích Čech, Moravy
a Slezska hrozí nebezpečí, že
nebude na jaře dostatek tažného dobytka a mnoho
půdy zůstane neobděláno.
Ve Slezsku nejsou poměry v tomto směru lepší,
na Slovensku však jeví se dobytka jatečného
i užitkového velký přebytek. Rolníci
slovenští nemohou vůbec trhů dobytčích
obesílati, jelikož na dobytek není kupcův.
Vyvážeti dobytek nemohou, neboť uherské
hranice jsou uzavřeny a v našich zemích nejsou
trhy posud povoleny.
Tak se vyskytuje zjev, že na Slovensku jest dobytka takový
nadbytek, že rolnictvo trpí velké škody,
protože nemůže dospělý dobytek
odprodati, a mladý do chovu dosazovati, kdežto v ostatních
zemích československé republiky, zejména
na Moravě a ve Slezsku, stále prováděny
nemilosrdné rekvisice hovězího dobytka,
jimiž jest ohrožena nejen výživa rodin,
ale i obdělání půdy.
Proto jest nutno v zájmu zabezpečení příštího
osevu polí, aby zajisté ponechán byl
rolnictvu a domkářům potřebný
dobytek tažný, aby rodinám, jejichž
výživa častokráte jen na dojné
kravce závisí, byl tento kus dobytka ponechán.
Spravedlnost toho žádá, aby okresy, kde jest
hovězí dobytek téměř vybit,
byly dalších rekvisicí dobytka už ušetřeny
a nedostatek masa aby se kryl nákupem hovězího
a vepřového dobytka nejen na Slovensku, kde jest
ho přebytek, nýbrž i ve státech dohodových
a neutrálních.
Nutno také při této příležitosti
vytknouti, že příděly dobytka na porážku
pro jednotlivá místa ať průmyslová,
ať města nebo venkov nedějí se spravedlivě,
čímž způsobuje se jen roztrpčenost,
zvláště na venkově, kde příděly
dobytka na porážku jsou vzácností.
Velká nesprávnost jeví se také v
konsumu masa. Srovnají-li se maximální
ceny hovězího dobytka a ceny masných
výrobků, hlavně v hotelích, tu jeví
se úžasný rozdíl.
Jest proto nejvýš na čase, aby se i tu zavedl
pořádek a zjednala spravedlnost řádnou
kontrolou a trestáním zjištěné
lichvy.
Nákup dobytka na Slovensku dá se provésti
nejlépe výměnou těch životních
potřeb, jichž Slovensko pohřešuje. Jsou
to zejména uhlí, cukr, petrolej, látky, kůže
a j.
Jest proto záhodno, aby zásoby těchto životních
potřeb, kterých můžeme pohřešovati,
byly na Slovensko dováženy jako kompensace za dobytek,
tuky, dřevo a jiné potřeby, kterých
u nás se nedostává a které by výměnná
sprostředkovatelna, nikoliv výdělkářská,
za přiměřené ceny vykupovala. Tak
nejrychleji by se dosáhlo, aby pro Čechy,
Moravu a Slezsko potřebný dobytek aspoň
z části byl opatřen. Nutno ovšem zaříditi
potřebná opatření dopravní,
hlavně na drahách, aby nakoupený dobytek
a tuky, mohly se do těchto zemí co nejrychleji dovážeti.
Aby se chov dobytka hovězího, pokud to možná
zachránil od úplného vybití, jest
nutno, aby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
vydána byla ochranná nařízení
o dodávkách dobytka, a to pro všecky země
československé republiky jednotná,
a aby co nejrychleji provedena byla všecka opatření,
aby ze Slovenska a z ciziny nejen byl hovězí a vepřový
dobytek do Čech, Moravy a Slezska dopraven, ale také
i obilí, mouka a jiné potraviny co nejdříve
dovezeny, aby tak v našich zemích mohlo býti
od dalších rekvisic dobytka vůbec upuštěno
a obchod s hovězím dobytkem úplně
mohl býti uvolněn.
Zásobovací výbor proto navrhuje:
I. Ministrům orby a zásobování se
ukládá, aby po dohodě se zásobovacím
výborem Národního shromáždění
vydali nařízení s ochrannými
ustanoveními o odevzdávání dobytka,
pro všechny země státu československého
jednotné, se zřetelem na zachování
dobytka dojného a tažného.
II. Ministerstvo zásobování se vyzývá:
a) aby neprodleně zjistilo v ústřednách
množství zboží, kterého možno
jako kompensace pro Slovensko upotřebiti za dobytek, tuky
a jiné potřeby
b) aby proto na Slovensku sprostředkovatelnou pro
Čechy, Moravu a Slezsko hlavně dobytek, tuky a jiné
potřeby zakupovalo, a cukr, petrolej, látky, kůže
a uhlí slovenskému lidu odprodávalo,
c) aby přesně dohlíželo, by příděly
masa pro města, venkov i zásobovací korporace
byly stejnoměrně a spravedlivě přidělovány,
d) aby provedlo náležitou kontrolu nejen nákupu,
ale i konsumu, pokud se týče prodeje a cen masných
výrobkův a pokrmův.
III. Vláda se vyzývá, aby
a) neprodleně přikročila k účinným
opatřením pro rychlé nabytí potřebného
obilí, mouky, dobytka a masa z ciziny,
b) aby neprodleně učinila potřebná
opatření k dovozu těchto potřeb po
dráze, neb po vodě,
c) aby o provedených a projektovaných opatřeních
co nejdříve podala zprávu.
V Praze dne 29. ledna 1919.