I. Člen vlády pro správu financí po
dvakráte podal Nár. shromáždění
výklad, o kterém nelze říci, že
by býval ve všem všudy šťastný.
Vytýkáme zejména nejasné narážky
na způsob, kterým valuta má býti upravena.
Odstavec jeho poslední řeči, ve kterém
prohlásil, že ve 2 hodiny podá své návrhy
a ve 4 hodiny že už budou zamýšlená
opatření v proudu, v souvislosti s jeho poznámkou
o tom, kolika vagomů je třeba na miliardu korun,
způsobil přímou paniku v obecenstvu. Lidé
vykládají, že vagony hlídané
na Rohanském ostrově legionáři, jsou
naplněny novými penězi a že peníze
dosavadní budou znehodnoceny na čtvrtinu, ano i
na desetinu. To má za následek, že drobní
lidé, kteří mají skrovné úspory,
kupují šmahem nejzbytečnější
věci, jen aby se peněz zbavili. Velcí kapitalisté,
kteří mají styk s bankami, o nichž je
rozšířena pověst, že jejich ředitelé
nejsou bez vlivu na úmysly správy finanční,
ovšem škod takovýchto jsou uchráněni.
Stejně nešťastně působil výrok
jmenovaného člena vlády o válečné
výpůjčce, po němž mnozí
menší upisovatelé valem prodávali papíry
tyto za 50% i míně, ochotným špekulantům,
kteří pak prostým lombardem u rak.-uher.
banky 25% hodnoty bez jakéhokoli risika získávali.
Tím se nám do našeho státu znovu nahrnulo
za miliony rakouských korun; ale nejen to: když z
různých článků novinářských
počalo se usuzovati, že válečná
výpůjčka snad přece není bezcenná,
lidé nyní zachváceni obavou o své
peníze, z nedostatku ukládacích papírů
kupují zase válečnou výpůjčku
za kurs i přes 70%, které se před tím
se značnými ztrátami byli zhostili. Nepřeháníme,
řkouce: ještě jeden takový neprozřetelný
výrok a lidé nebudou už míti peněz,
o které by se musili strachovati. Od vlády žádáme
činů a ne poplašných výroků.
Tážeme se Vás proto, p. náměstku
předsedy vlády:
Jste-li ochoten zakročiti, aby projevy uvedeného
člena vlády byly pečlivěji odvažovány
a aby zdržoval se tajuplných narážek,
které připouštějíce nejrozmanitější
výklad, vyvolávají obavy a paniku v obecenstvu?
II. Zájmy obchodu a průmyslu vyžadují
toho, aby obchodníci navazovali styky s cizinou, k tomu
konci dožadují se pasů. Člen vlády
pro správu financí vyhradil si osobně rozhodovati
o tom, má-li někomu pas býti vydán
čili nic. Důvodů pro své zamítavé
rozhodnutí neudává. To je pravomoc, která,
není-li jí nejopatrněji užíváno,
může ohroziti vážnost jeho úřadu
i celé vlády, neboť snadno vzniká podezření,
že obchodnici a průmyslníci jedné skupiny
jsou favorisováni. Leží přece na bíledni,
že obchodník, který může do ciziny,
získává zákazníky a dodavatele
surovin, kdežto jeho konkurent této výhody
pozbývá. Avšak tu nejde jen o obchodníka
a továrníka, jde i o lid dělný, kterému
musí býti poskytnuto příležitosti
k práci, jde o veliký počet cestujících
a jiných obchodních zřízenců,
kterým stagnací obchodní a průmyslovou
život se ztěžuje.
Z té příčiny tážeme se:
Jste ochoten učiniti opatření, aby člen
vlády pro správu financí udával důvody,
pro které vydání pasu odpírá
a aby vydána byla pravidla, kterými jest se mu říditi?
Jste ochoten udati jména firem, kterým do dnešního
dne pasy byly vydány, abychom posouditi mohli správnost
postupu v této věci?
Jste ochoten ze zřetele na naléhavost věci
zakročiti neodkladně?