Ze všech krajů Československé republiky
docházejí nás zprávy o nespokojenosti
drobných zemědělců, zvláště
pak domkářů, s vývojem hospodářských
a zásobovacích poměrů. Uhlí
ani petroleje na venkově není a ceny všech
potřeb, které drobný lid kupuje - šatstva,
obuvi a hospodářských potřeb udržují
se doposud na výši nepřiměřené
maximálním cenám za výrobky zemědělské.
Podle novinářských zpráv hodlá
ministerstvo zásobování naříditi
nový způsob odběru zvířecích
výrobků a případné jejich rekvisice.
Poněvadž výroba těchto výrobků
jest jediným zdrojem výživy domkářů
a malorolníků vůbec a jakýkoliv ukvapený
postup ohrozil by ještě více sociální
postavení tohoto pracujícího lidu, navrhují
podepsaní, aby při všech nařízeních
o zásobování a rekvisicích bylo vyňato
určité existenční minimum, kterého
domkáři a malorolníci potřebují
pro sebe a své rodiny, ze všech rekvisic a veřejných
dávek naturálních.
1. Domkáři a malorolníci, jejichž výměra
nepřekročuje tří hektarů orné
půdy, buďtež vůbec vyňati ze všech
naturálních dávek, ať polních,
ať zvířecích výrobků.
2. Tažné krávy domkářů
a malorolníků buďtež vyňaty z odvádění
mléka a mléčných výrobků.
Tažné krávy jsou existenčním
základem malorolnické živnosti a v nastávajících
jarních pracích slouží především
k obdělávání polí a teprve
na druhém místě k produkci mléka.
V té době nestačí jejich dojivost
ani pro ukojení vlastní potřeby malorolníkovy.
3. Domkáři a malorolníci, kteří
si zabíjejí pro vlastní potřebu jeden
kus vepřového bravu, buďtež vyňati
z rekvisice sádla.
Čítá-li rodina domkářova a
malorolníkova více, než šest členů,
budiž sproštěna odvádění
sádla i z druhého kusu.
Návrh tento budiž přikázán výboru
zásobovacímu.