Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 406.

Zpráva

právního výboru o návrhu dra Boučka a soudr.,

aby doplněn byl § 303. tr. z. (tisk 192).

Podle návrhu dra Boučka měl býti § 303. tr. z. doplněn tímto dodatkem: "Přečinu tohoto se však nedopouští, kdo přítomen jsa bohoslužebnému obřadu, ať v kostele nebo mimo něj, a) knězi, zneužívajícímu tohoto obřadu k politickým výpadům stranickým nebo osobním urážkám, připomene jeho pravé povolání a nepřípustnost jeho počínání, nebo b) po skončeném bohoslužebném obřadu vyloží přítomným důvody, pro které za to má, že výklady knězovy byly nesprávné."

Právní výbor však k návrhu referentovu, s kterým také dr. Bouček projevil souhlas, rozhodl se doporučiti Národnímu shromáždění doplnění § 303. tr. z. ustanovením, které sice nikoho by neopravňovalo, aby v kostele nebo hned po bohoslužebném obřadu pokáral nebo poučil kněze, který náboženského obřadu zneužil k politické agitaci, které by však míru chrámového a náboženského chránilo ještě účinněji tím, že zneužití náboženských obřadů k politické agitaci pod přísným trestem zapoví.

Občanské svobody kněží se navrhované ustanovení nedotýká, ježto jim nebrání, aby se rovnoprávně účastnili veřejného života, užívajíce plně obecné spolčovací, shromažďovací a tiskové svobody a všech politických práv občanských. Nebrání ani svobodnému učení a cvičení náboženskému a církevnímu, neboť nepřekáží výkladu dogmat a mravouky ani jejich aplikaci na duchovní a soukromý život věřících, zakazujíc toliko rušení míru chrámového a náboženského svárem politických agitací a kritikou řádů veřejných, které přece vnitřní, duchové svobody a svědomí jednotlivcova nikdy se nemohou dotknouti.

Právní výbor navrhuje Národnímu shromáždění, aby přijalo tento

Zákon,

ze dne ...................... 1919,

jímž se doplňuje § 303. tr. z.

Čl. I. § 303. zákona trestního ze dne 27. V. 1852, č. 117. ř. z. zní: Kdo veřejně nebo před několika lidmi, nebo v dílech tiskových, rozšiřovaných vyobrazeních nebo spisech posmívá se učení, obyčejům nebo zřízením církve nějaké nebo společnosti náboženské, státem zákonně uznané, nebo je zlehčiti hledí, anebo kdo nějakého jejich služebníka náboženského při výkonu obřadů bohoslužebných urazí nebo se v čas veřejného provozování náboženství tou měrou neslušně chová, že z toho jiným vzejíti může pohoršení, dopouští se přečinu, ač není-li čin ten zločinem rušení náboženství (§ 122.) a potrestán býti má tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

Stejně buď pro přečin, pokud tu není těžšího trestního činu, potrestán duchovní kteréhokoliv vyznání nebo jiná osoba v podobné funkci činná, která při úkonu náboženském, zejména při vykonávání úřadu kazatelského, při přisluhování svátostmi, při náboženském vyučování nebo cvičení, při procesí, pouti nebo podobných shromážděních, buďsi přímo nebo nepřímo, promlouvá o věcech státního nebo politického života, kritisuje platné nebo navrhované zákony nebo nařízení vládní, doporučuje určité politické organisace nebo strany, proti určitým politickým organisacím nebo stranám brojí, tisk určitého politického směru doporučuje nebo odmítá, do volebního zápasu ať ve prospěch ať ke škodě některých kandidátů nebo stran zasahuje.

Čl. II. Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctým dnem po vyhlášení.

Čl. III. Provedením tohoto zákona se pověřují ministři spravedlnosti, vnitra a školství.

V Praze dne 24. ledna 1919.

Dr. Josef Matoušek, v. r.
Dr. Jaroslav Stránský, v. r.
předseda.
zpravodaj.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP