Podle návrhu dra Boučka měl býti §
303. tr. z. doplněn tímto dodatkem: "Přečinu
tohoto se však nedopouští, kdo přítomen
jsa bohoslužebnému obřadu, ať v kostele
nebo mimo něj, a) knězi, zneužívajícímu
tohoto obřadu k politickým výpadům
stranickým nebo osobním urážkám,
připomene jeho pravé povolání a nepřípustnost
jeho počínání, nebo b) po skončeném
bohoslužebném obřadu vyloží přítomným
důvody, pro které za to má, že výklady
knězovy byly nesprávné."
Právní výbor však k návrhu referentovu,
s kterým také dr. Bouček projevil souhlas,
rozhodl se doporučiti Národnímu shromáždění
doplnění § 303. tr. z. ustanovením,
které sice nikoho by neopravňovalo, aby v kostele
nebo hned po bohoslužebném obřadu pokáral
nebo poučil kněze, který náboženského
obřadu zneužil k politické agitaci, které
by však míru chrámového a náboženského
chránilo ještě účinněji
tím, že zneužití náboženských
obřadů k politické agitaci pod přísným
trestem zapoví.
Občanské svobody kněží se navrhované
ustanovení nedotýká, ježto jim nebrání,
aby se rovnoprávně účastnili veřejného
života, užívajíce plně obecné
spolčovací, shromažďovací a tiskové
svobody a všech politických práv občanských.
Nebrání ani svobodnému učení
a cvičení náboženskému a církevnímu,
neboť nepřekáží výkladu
dogmat a mravouky ani jejich aplikaci na duchovní a soukromý
život věřících, zakazujíc
toliko rušení míru chrámového
a náboženského svárem politických
agitací a kritikou řádů veřejných,
které přece vnitřní, duchové
svobody a svědomí jednotlivcova nikdy se nemohou
dotknouti.
Právní výbor navrhuje Národnímu
shromáždění, aby přijalo tento
Čl. I. § 303. zákona trestního ze dne
27. V. 1852, č. 117. ř. z. zní: Kdo veřejně
nebo před několika lidmi, nebo v dílech tiskových,
rozšiřovaných vyobrazeních nebo spisech
posmívá se učení, obyčejům
nebo zřízením církve nějaké
nebo společnosti náboženské, státem
zákonně uznané, nebo je zlehčiti hledí,
anebo kdo nějakého jejich služebníka
náboženského při výkonu obřadů
bohoslužebných urazí nebo se v čas veřejného
provozování náboženství tou měrou
neslušně chová, že z toho jiným
vzejíti může pohoršení, dopouští
se přečinu, ač není-li čin
ten zločinem rušení náboženství
(§ 122.) a potrestán býti má tuhým
vězením od jednoho do šesti měsíců.
Stejně buď pro přečin, pokud tu není
těžšího trestního činu,
potrestán duchovní kteréhokoliv vyznání
nebo jiná osoba v podobné funkci činná,
která při úkonu náboženském,
zejména při vykonávání úřadu
kazatelského, při přisluhování
svátostmi, při náboženském vyučování
nebo cvičení, při procesí, pouti nebo
podobných shromážděních, buďsi
přímo nebo nepřímo, promlouvá
o věcech státního nebo politického
života, kritisuje platné nebo navrhované zákony
nebo nařízení vládní, doporučuje
určité politické organisace nebo strany,
proti určitým politickým organisacím
nebo stranám brojí, tisk určitého
politického směru doporučuje nebo odmítá,
do volebního zápasu ať ve prospěch ať
ke škodě některých kandidátů
nebo stran zasahuje.
Čl. II. Zákon tento nabývá účinnosti
čtrnáctým dnem po vyhlášení.
Čl. III. Provedením tohoto zákona se pověřují
ministři spravedlnosti, vnitra a školství.