Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 394.

Dotaz

členů Národního shromáždění Antonína Němce, Františky Kolaříkové a soudruhů na pana ministra vnitra a na pana ministra zeměbrany týkající se nesprávného postupu úřadů a vojska ve Žďáře na Moravě.

Dostali jsme tento dopis:

"V úterý dne 7. ledna t. r. šel dav ze Žďáru města, čítající asi 150 hlav, na okres. hejtmanství do Nov. Města žádati plnou dávku cukru, t. j. kg 1,20 a plnou dávku mouky, to proto, že po celou dobu války i po převratu dávky nebyly dodržovány.

Při této příležitosti vymohl sobě dav prohlídku u místních obchodníků - prohlídka byla povolena hejtmanem a provedena za účasti 8 zástupců dělnictva - neorganisovaného - komisařem drem Körbrem z Nov. Města, starostou města a za asistence jednoho četníka a strážníka. Prohlídky konány byly v úterý a ve středu, a ve středu večer konána veřejná schůze občanstva, na které byla volena komise 12 členů, která měla rozhodnouti, jak naložiti se zabaveným zbožím. Do této komise dostalo se 5 našich soudruhů za předsednictví soudr. Hory. Komise usnesla se rozdati všecko zabavené zboží zdarma místním chudým, proti čemuž se odvolal postižený obchodník látkami Hynek Inwald k okres. hejtmanství. Toto se stalo v pátek dne 10. ledna 1919 a v sobotu ráno o 6. hod. dne 11. ledna přibylo do Žďáru 40 mužů od 81. pěš. pluku za vedení poručíka Bláhy (stud. techniky), kteří zatkli soudr. Horu, Štěpánka, a obč. Švomu Ant., obč. Plevu, který přišel nyní ze zajetí z Ruska - podezřelý prý z bolševismu -, obč. Roseckého, superarbitr. vojína, desertéra Procházku, superarbitr. obč. Wasserbaura a obč. Soukupa, též vojína na dovolené. Vojáci, když zatýkali soudr. Horu (4 muži), prohlásili tohoto za nebezpečného české republice. Ostatní vojíni řekli, že jim bylo řečeno, že ve Žďáře se demoluje; a zatím viděli, že jest všechno klidné a nic se vlastně nestalo, takže se tomu divili, proč jsou sem posíláni. Poručík Bláha se též tázal obč. Švomy, zda je soc. dem. neb Sokol, což mělo zajisté svůj účel. Když se po Žďáře rozhlásilo, že. soudr. Hora jest zatčen, zastavena ihned v továrnách práce a dělnictvo indif. i organisované žádalo ihned, aby byl s. Hora propuštěn. Vedle vojska bylo do Žďáru ztaženo četnictvo z celého okresu. Soudr. Hora protestoval proti zatčení a žádal důvody, a tu mu bylo poručíkem Bláhou řečeno, že prý jsou zde vojáci proto, aby našli zbraně vojenské, které jsou majetkem republiky. Soudr. Hora řekl, že, jsou-li zde zbraně, musí to věděti městská rada, a žádal energicky, aby byl propuštěn na svobodu, čehož konečně dosáhl. Když byl propuštěn, žádal, aby byli propuštěni na svobodu druzí hoši, což se mu povedlo, ale musil vyhověti přání poručíka Bláhy, aby vyzval ke klidu a k odevzdání voj. zbraní. Zástup odpověděl soudr. Horovi, že si přinesli z fronty vši, ale žádné zbraně, a co měli, že jim bylo rozkradeno. Ekspedicí vojska bylo dělnictvo tou měrou rozjitřeno, že měl s. Hora po celý den co dělat, jen aby je uklidnil. Ač se nic nestalo, přes to městská rada dala tisknout vyhlášky, jimiž žádala občanstvo o klid. A ač již bylo četnictvo a vojsko ve Žďáře, přišlo ještě v neděli ráno 12. t. m. do Žďáru 35 mužů z Jihlavy od 81. pěš. pl. s nadporučíkem neznámým, který si zavolal soudr. Horu na radnici, kde musel s. Hora podepsat prohlášení, že org. soudruzi žádných zbraní nemají. K prohlášení tomuto jej přiměl vládní komisař neznámého jména, jednání přítomný. Všichni tvrdí, starosta, komisař, důstojníci, že ve Žďáre zbraně jsou, což jest pravda, ale není jich tolik, aby musila do Žďáru přijíti tak silná ozbrojená moc. Náš názor o celé věci jest tento: Akce-prohlídka, s úspěchem provedená u fy. Hynek Inwald, nahnala starosti jiným zbohatlíkům a pak naše organisace měla konati v neděli dne 12. t. m. veřejnou schůzi lidu, na které mělo býti žádáno odstoupení městské rady, která prokázala neschopnost zakřiknouti drzé lichváře, a mělo býti žádáno nahrazení její správní komisí. Vedle toho mělo býti žádáno suspendování okres. hejtmana Hroneše, který odpíral ženám mobilis. vojínů vyž. příspěvky - byl starým regimentem dekorován - zbohatlíky protežoval a zbavoval vojny, kdežto chudý ani churavý dělník pardonu neměl. Zkrátka, chtěli jsme na této schůzi protestovati proti lidem, kteří jsou skvrnou Československé republiky. Lidé, kteří zasluhují odsouzení, vládnou zase dále a zase proti lidu. Tu páni asi měli starost a řekli si - zbraně nám budou důvodem, abychom mohli povolat do Žďáru vojsko a snad se nám povede lid vyprovokovat, aby mohla voj. moc zakročiti; ovšem plány tyto soudr. Hora zkřížil výzvou ke klidu. Proto podepsaná organis. žádá klub soudruhů poslanců, aby jménem jejím co nejenergičtěji protestovali proti postupu tomuto; žádáme:

I. Aby odstoupila městská rada jako neschopný orgán proti lichvářům v místě a aby byla nahrazena správní komisí.

II. Aby byl suspendován okres. hejtman Hroneš, který protizákonným způsobem vyvolal mnoho slz žen mobilis. vojínů nepřiznávaje jim vyživ. příspěvků, jenž přímo ironicky odbýval naše ženy, když intervenovaly ve věcech aprovisačních u něho, a to již roku 1915, když ještě bylo všeho dost. Nebylo možno s ním mluviti aniž čeho docíliti.

III. Aby ihned bylo odvoláno vojsko ze Žďáru, jelikož se tím cítí všechno dělnictvo na své cti uraženo, protože nic násilného neučinilo.

Uvedený dopis osvětluje situaci tak ostře, že netřeba k němu přičiňovat slova.

Podepsaní se tudíž táží:

"Jsou páni ministři vnitra a zeměbrany ochotni, dáti uvedenou věc vyšetřit a provésti nápravu ve smyslu práva a spravedlnosti a na ochranu občanstva republiky Československé?"

V Praze 22. ledna 1919.

Ant. Němec, Frant. Kolaříková,

Pavlán, Bechyně, Němeček, Charvát, Felix Časný, Svěcený, F. Svoboda, Hudec, J. Kříž, Aust, Šáda Josef, B. Ecksteinová, Pik, J. Marek, K. Dědic, Nádvorník, Fr. Houser, Brožík, Merta R., Skurský, Brodecký.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP