Říšský zákon o školách
obecných ze dne 14. května 1869 mění
se tak, že § 25. má toto znění:
Školní knihy a jiné prostředky k učení,
jichž děti ve škole potřebují,
opatřují školní obce.
Podle platného zákona školního ze dne
14. května 1869 jsou povinni opatřovat dětem
knihy školní a jiné prostředky k učení,
jichž mají zapotřebí, rodiče
nebo jejich zástupci. Zemský zákon ze dne
6. prosince 1882 pro Čechy zavazuje k tomu v případech
prokázané nuznosti rodičů nebo jejich
zástupců obce jejich pobytu. Školních
dětí, které jsou z rodin chudých a
nemají knih a jiných potřeb školních,
je na každé škole značný počet,
a obce jejich pobytu zákonnou povinnost k nim zřídka
plní. Poskytují-li se jim ve škole knihy a
jiné potřeby k učení, bývají
obyčejně z darů a z dotace školní
obce. Těch pomůcek se téměř
nikdy nedostává pro všechny děti chudobné,
což zdržuje žactvo v prospěchu. Půjčováním
knih a podělováním školními potřebami
rozdělují se školní děti ve dvě
skupiny, jednu, jež je jimi opatřena, a druhou, která
musí o ně ve škole žádat, rozdělují
se podle majetku a uvědomují si třídní
rozdíly.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh
byl odkázán školskému výboru.