Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Školský výbor, probrav po předchozím přehledu posavadního zápasu za druhou českou universitu a po krátkém nárysu dějin bývalé university moravské všechny důvody mluvící pro neodkladné zřízení druhé české university, zdůraznil jednomyslně její naléhavou potřebu, jakožto nesporného, celonárodního, osvětového požadavku.

Ve věci samé omezil se školský, výbor pouze na řešení otázek, o kterých v rozpravě obecné neb podrobné projeveny byly různá stanoviska a rozdílné názory. Při tom byl školský výbor veden snahou, aby ve své zprávě vyjádřil vše, co mu tanulo na mysli a co do znění zákona nebylo lze vložiti.

I. Ačkoli v posledních dvou desetiletích nebylo již sporu o tom, že druhá česká universita náleží na Moravu a tam že jejím sídlem může býti jedině hlavní zemské město Brno, vyskytly se přece názory, že nová česká universita jednak nemá býti zřízena na Moravě, jednak, že nemá býti umístěna v Brně, nýbrž na Slovensku v Prešpurku (posl. dr. Krejčí), případně v Olomouci (posl. dr. Stojan). Mimo to bylo navrženo, aby současně byly zřízeny university dvě, jedna na Moravě, druhá na Slovensku, případně, aby zřízena byla universita jedna, společná pro Moravu a Slovensko, jakožto soubor samostatných fakult, jež měly býti po různu umístěny v Brně, Olomouci a v Prešpurku (posl. dr. Krejčí).

Když pak z povolané strany byly náležitě objasněny poměry university v Prešpurku a poukázáno k tomu, že slovenští politikové z důvodů na snadě jsoucích, té doby zřízení university pro Slovensko sami si nepřejí (posl. prof. Vlček) a když konečně uváženo bylo, že není možno ani myslitelno, aby Morava se Slezskem, kteráž po více než padesát roků se úsilovně university domáhala, byla pominuta, a že otázka tato byla již od dvou desetiletí kruhy vědeckými i širokou veřejností ve prospěch Moravy definitivně rozhodnuta, vyslovil se školský výbor, slyšev názor ministra školství a národní osvěty, pro zřízení university na Moravě.

Rozhodnutím tímto nemá ovšem býti nijak prejudikováno zřízení university na Slovensku, kteráž, jakmile splní se nutné předpoklady a podmínky jejího trvání a rozvoje, má býti samozřejmě ihned zřízena.

Proti souhlasnému návrhu obou referentů, dra. Budínského a profesora dra. Srdínka, aby druhá česká universita umístěna byla v hlavním městě Moravy Brně, navrhoval posl. dr. Stojan za sídlo nové university bývalé universitní město moravské Olomouc, odvolávaje se na důvody historické a finanční, any v Olomouci jsou vhodné universitní budovy a studijní knihovna.

Školský výbor vycházeje ze stanoviska, že druhá česká universita, má-li se zřením k poměrům malého národa splniti své vědecké národní i politické poslání, umístěna může býti jedině ve velikém městě, kteréž má dostatečné vysokoškolské prostředí podporující a umožňující její rozvoj nejen počtem obyvatelstva, nýbrž i jeho zámožností a vzdělaností, kteréž je ústředím duchové práce i osvětového ruchu, kulturních ústavů, institucí, je sídlem středních a vysokých škol a všeho druhu úřadů, rozhodl se pro hlavní město Brno, kteréž všem těmto podmínkám nejlépe vyhovuje a kteréž po spojení s předměstskými obcemi bude míti více než dvě stě tisíc obyvatel a dík své výhodné zeměpisné poloze má zajištěnou skvělou budoucnost.

II. Stanovisko školského výboru k otázce. jaká nová universita má býti, má-li býti zřízena dle typu universit posavadních, či má-li býti zřízena již jako universita moderní, dle reformních snah za úpravou vysokoškolského studia se nesoucích, určeno bylo úvahou, že dlužno, ježto v názorech na reformu universitního studia doposud nebylo docíleno jednotnosti a ustáleností, řešení otázek těchto ponechati pozdější samostatné zákonité úpravě a zříditi novou universitu v podstatě podle vzoru universit posavadních.

Z těchto důvodů nebylo také možno vyhověti návrhu posl. Housera, aby k nové universitě přičleněna byla fakulta školská pro vzdělání učitelů, ačkoli se školský výbor jednomyslně pro vysokoškolské vzdělání učitelstva vyslovil.

Školský výbor hleděl typ staré university zdokonaliti a proto navrhuje zřízení dvou fakult, místo původní fakulty filosofické. Tato podle návrhu osnovy bude rozdělena na fakultu přírodovědeckou (pro obory matematické a přírodovědecké) a fakultu duchovědnou (pro obory filosofické, filologické a historické). Rozdělení toto již dávno jest provedeno na universitách francouzských, italských, španělských, ruských, belgických, nizozemských, některých švýcarských, některých amerických, japonských i na universitě turecké. Rozdělení to jest také odůvodněným přáním vysokoškolských kruhů našich; bude ho nutno provésti také na universitě pražské při příležitosti změny zákona o pražských universitách. Co se pojmenování fakult týče, sluší podotknouti, že jest různé v uvedených státech. Tak fakulta přírodovědecká má pojmenování v cizích státech buď matematicko-přírodovědecká neb fysiko-matematická neb krátce přírodovědecká (Madrid), fakulta filosofická buď se nazývá historicko-filologickou neb filosofickou. Výbor se rozhodl pro pojmenování jednoslovné.

Nová universita nechť použije veškerých styčných bodů, kde se vysoká škola může přiblížiti lidu a zemi, což zvláště má význam v některých oborech fakulty přírodovědecké a duchovědné (svéráz).

Nová universita budiž také budována na vymoženostech amerických vysokých škol tak, aby sloužila vědě, praxi i lidu. Školský výbor vycházeje z nezbytně nutné, jednotné místní správy celé university nehledě ani k důvodům jiným, nemohl přistoupiti na návrh posl. dra. Stojana, aby lékařská fakulta umístěna byla v Olomouci.

Také návrh posl. dra. Stojana, aby na nové universitě zřízena byla theologická fakulta, nedošel souhlasu školského výboru, ježto otázka odluky theologických fakult jest právě předmětem zákonodárného jednání.

III. V otázce potřeby a doby aktivování jednotlivých fakult a budování nové university, byly školskému výboru směrodatnými tyto úvahy: Pražská universita jest tak pře plněna, že je to na újmu studia posluchačů i práce profesorů.

Počet posluchačů na právnické fakultě v Praze v tomto zimním semestru 1918-19, podle stavu 10. ledna jest přibližně v prvním ročníku 900 na celé fakultě 1800, na lékařské fakultě v prvém ročníku asi 580, na celé fakultě podle přibližného odhadu 1700, na filosofické fakultě v prvním ročníku asi 400, na celé fakultě asi 1300, takže na celé universitě je přibližně 4800 posluchačů. Není pochyby, protože zápis dosud jest v plném proudu, že konečné číslo bude daleko přesahovati číslo 5000.

Jeví se tudíž velmi naléhavá potřeba toho, aby přeplnění fakult i přetížení profesorů co nejrychleji bylo odpomoženo.

Toho lze docíliti, bude-li při nové universitě již příštím studijním rokem 1919-20 zřízena právnická fakulta (první ročník) a fakulta lékařská (první a druhý ročník). Obé jest bez obtíží možno a co nejrychleji proveditelno. Pro urychlené zřízení obou fakult mluví vedle toho i skutečná potřeba právnického a lékařského dorostu.

Právníků bude zapotřebí ve všech oborech veřejné státní i autonomní správy, jakož i v soudnictví, zejména se zřetelem na Slovensko a na to, že za rakouské vlády bývala převážná většina úřednických míst obsazována Němci, kteříž musí býti v zájmu státním nejrychleji vystřídáni úředníky českými.

Ještě více nutným je neodkladné zřízení fakulty lékařské. Posluchárny pražské lékařské fakulty mohou pojmouti maximálně 200 posluchačů, to však pouze tři největší, jinak stačí pouze průměrně pro 100 posluchačů, mnohé dokonce pouze pro 40-80. Již z toho důvodu jest vzhledem k obrovské inskripci do prvního letošního ročníku nezbytně nutno, aby počátkem studijního roku 1919-20 otevřeny byly současně první a druhý ročník lékařské fakulty v Brně, aby inskripce příštího podzimu byla rozdělena mezi první ročníky v Praze a v Brně a aby letošní první ročník pražský mohl býti rozdělen do dvou druhých ročníků. Kvalifikované učitelské síly pro veškeré obory obou těchto ročníků jsou po ruce, podle informací, čerpaných z děkanství pražské lékařské fakulty. Rovněž budovy potřebné pro provisorní umístění příslušných ústavů jsou v Brně k disposici.

Zdravotní péče, jež musí býti zdokonalena a moderně vybudována i přítomné zdravotní poměry poválečné vyžadovati budou zdatného lékařského dorostu, i jest tudíž svrchovaným zájmem veřejným, aby lékařská fakulta byla co nejrychleji uvedena v život.

Rovněž aktivování fakulty přírodovědecké a filosofické nestrpí odkladu i jest žádoucno, aby obě dvě byly nejpozději studijním rokem 1921-22 zřízeny, neboť řádné obsazení našich středních, odborných i vysokých škol způsobilými učitelskými silami i vlastní vědecká a badatelská práce toho nutně vyžadují.

Školský výbor jest toho názoru, že obtíže jak věcné, tak i personální, jež při aktivování uvedených fakult se zajisté vyskytnou, nejsou toho rázu, aby v době stanovené, nemohly býti překonány.

Při budování definitivních ústavů a klinik třeba pamatovati na všecky vymoženosti doby, směřující jak pro zdar vědecké práce a studia, tak pro tělesný prospěch studentů i učitelů. V definitivních budovách musí nalézti místa jak spolky vědecké, tak sdružení studentská; nesmí chyběti tělocvična, šermírna, koupelny a pod. Současně s budováním university musí býti postaráno o byty studentů po způsobu kolejí anglických, naší Hlávkovy koleje a koleje Kounicovy, ovšem v měřítku daleko větším. Bydlení studentů v podnájmu mělo by býti časem omezeno vůbec na míru nejmenší. Stejná péče budiž věnována od prvopočátku řádnému stravování studentstva a podniky podobné nebuďtež ponechány pouze privátní dobročinnosti, nýbrž vezmiž do rukou jejich organisaci i podporování stát sám.

S největším důrazem pronáší výbor názor, že hmotné postavení učitelstva vysokých škol, jak tomu bylo v bývalém státě rakouském, jest přímo skandálem, neboť za obnos 3600 K, který tvoří počátečný plat mimořádného profesora a průměrně bývá dosahován v 35 letech, a obnos 6400 K, který tvoří počátečný plat řádného profesora a průměrně bývá dosahován v 45 letech, nemožno vůbec snad ani platem nazvati, nýbrž žebráckou odměnou, nedůstojnou jak požadované a konané práce, tak stavu, čítaného ve všech státech mezi výkvět každého národa.

Zabezpečuje zákonem výstavbu nové university v Brně nemůže školský výbor opomenouti, aby při této příležitosti neupozornil na to, že budováním druhé university nesmí býti ani o rok zdržena výstavba budov a ústavů pro českou universitu pražskou.

Během debaty vysloven názor, aby maďarská universita v Prešpurku ihned byla zrušena, aby nestala se později příčinou nových obtíží. Maďarští profesoři i studenti mají nedaleko moderně vybudovanou universitu v Debrecíně, na kterou se mohou uchýliti. V Prešpurku není vůbec podmínek pro další trvání maďarské university. Názor tento sdíleli všichni členové výboru.

IV. K navržené osnově zákona, kterouž podaný návrh byl poněkud pozměněn, budiž především uvedeno, že školský výbor nepokládal za nutné, aby za účelem vyznačení národnostního rázu university bylo použito výrazu »s českou vyučovací řečí«, ježto výraz tento není s pojmem »universita česká« souhlasný a zvláště když v záhlaví zákona byla nová universita již označena jako druhá česká universita.

Rovněž nepokládal výbor za potřebné pojati do osnovy ustanovení o theologické fakultě v Olomouci, kteráž s novou universitou není v nižádné spojitosti.

Školský výbor usnesl se k návrhu posl. dra Stojana, aby studijní knihovna v Olomouci ponechána byla na svém posavadním místě, ježto náklad s přenesením knihovny spojený není v úměrném poměru s její vědeckou cenou pro novou universitu.

Ustanovení ohledně knihovny Ústavu národního hospodářství a Ústavu věd právních a státních při české vysoké škole technické v Brně nebylo do osnovy pojato, ježto školský výbor má za to, že opatření ohledně užívání řečených knihoven jako věc vyučovací správy spadá do nařizovací moci ministerstva školství a že tudíž do zákona nenáleží.

Za účelem správného výkladu a provádění § 4. navržené osnovy bylo jednomyslně usne seno, že přípravnými pracemi s řešením otázek se zřízením nové české university v Brně souvisejících bude pro každou fakultu pověřena šestičlenná komise za předsednictví vlády, kterouž jako zvláštní poradní sbor při ministerstvu školství a národní osvěty vláda ustanoví ihned, jakmile zákon nabude platnosti. Tři členové této komise mají býti jmenováni z profesorských sborů po slyšení příslušných fakult české pražské university a další tři členové z vědeckých kruhů na Moravě. Komise tato činí vládě návrhy na jmenování profesorů, její funkce končí, jakmile bylo alespoň pět profesorů pro tu kterou fakultu jmenováno, kteří pak ustaví se jako profesorský sbor.

Návrh posl. dra Stojana, aby nová universita pojmenována byla Cyrillo-methodějskou byl zamítnut a usneseno, aby nazvána byla universitou Masarykovou.

Pojmenování druhé české university jménem Masarykovým budiž nejen oceněním jeho vědecké a vychovatelské práce, uznáním jeho zásluh, kterých jako vysokoškolský učitel a politik v boji za druhou českou universitu si získal, nýbrž světlou památkou připomínající českému národu na věčné časy jeho veliké osvobozovací dílo.

Školský výbor tudíž navrhuje:

Národní shromáždění račiž přiloženou osnovu zákona přijati.

Referenty pro jednání ve školském výboru o tomto předmětu byli poslanci dr. J. Budínský a prof. dr. Ot. Srdínko. Zpravodajem pro Národní shromáždění ustanoven dr. J. Budínský.

V Brně se zřizuje československá státní »Masarykova universita« o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické.

Fakulta právnická prvním ročníkem, fakulta lékařská prvním a druhým ročníkem budiž zřízena počátkem studijního roku 1919-20, fakulta přírodovědecká a filosofická nejpozději počátkem studijního roku 1921-22.

Konečné umístění a výprava nové university, její všech ústavů a klinik ve vhodných budovách k účelu tomu vybudovaných staniž se nejdéle do roku 1930.

Ministerstvo školství a národní osvěty se splnomocňuje, aby vyslechnuvši poradní sbor pro vysoké školy při něm zřízený, vydalo pro dobu počátečnou potřebná nařízení.

Provedení tohoto zákona ukládá se vládě.

Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy bude vyhlášen.