Obce okresu Mor. Ostravského obrátily se na vládu
československé republiky o zřízení
ústavu patologicko-anatomického a bakteriologického
pří některé z nemocnic tohoto okresu.
Okres Mor. Ostravský, vklíněný mezi
Opavské a Těšínské Slezsko a
hraničící v hrotu tohoto klínu s posavadním
Slezskem Pruským, je uzlem drah, probíhajících
od severovýchodu, východu, severozápadu a
západu směrem k Moravě a přirozeným
mostem, vedoucím ze Slovenska na severní Moravu,
a tudíž i jedním z nejfrekventovanějších
okresů moravských, zprostředkujících
průchod obyvatelstvu z Haliče, Ruska, Pruska, obojího
Slezska a Slovenska do Československé republiky.
Poměry zdravotní, jak vytvářejí
se za posledních čtyř let, ukázaly,
že Ostravsko může býti jediným
zachycovačem všech sdělných chorob,
které k nám ze sousedních zemí přicházejí.
Již za dob prvních válečných
událostí v obvodu říše Ruské
potvrdila se tato skutečnost a bylo jasně viděti,
kde nejsnáze možno stavěti hráze proti
nebezpečí nákazy a kde je také i účelno
zříditi stanici pro karantenisování
cestujících z té neb oné části
severu, kteří v ohledu zdravotním nebezpečí
přinésti by mohli obyvatelstvu naší
republiky.
Ostravsko jest však pro zřízení prosektury
i v jiné příčině uzpůsobeno.
Máť všeobecnou nemocnici v Mor. Ostravě
s 398 lůžky, epidemickou nemocnici v Zábřehu
nad Odrou, moderně zařízenou v roce 1912
ve způsobu pavilonovitém i odpovídajícím
všem požadavkům moderní vědy lékařské,
se 78 lůžky, schopnou účelného
rozšíření, nemocnici železářských
závodů ve Vítkovicích s 258 lůžky,
nemocnici v Přívoze se 38 lůžky a nemocnici
pro havíře závodů Marie Anna v Mar.
Horách s více než 200 lůžky. Disponují
tudíž obce Ostravské nemocničními
budovami s bezmála 1000 lůžek. Při tom
vhodno též podotknouti, že v Mor. Ostravě
je bývalá baráková nemocnice, v níž
umístěno býti by mohlo asi 1500 lůžek.
Moderní medicinu bez oddělení bakteriologického
těžko si dnes mysliti. Řídí se
bakteriologickými vyšetřeními zařízení
profylaktická, zařízení všecka,
která směřují k potlačení
té či oné nákazy, zařízení,
jež ve zdejším průmyslovém kraji
nutno vždy podnikati s náležitou opatrností,
poněvadž každé takové opatření
hluboko zasahuje též do sociálních a
hospodářských poměrů všech
zúčastněných, tedy nemocného
i jeho okolí. Tato okolnost zavdala podnět k tomu,
že už v roce 1915 zřízena byla malá
bakteriologická laboratoř v epidemické nemocnici
zábřežské a že později v
roce 1917 z iniciativy tehdejších úřadův
vojenských improvisována byla vojenská laboratoř
v témže ústavě.
Dnešní poměry, kdy valná část
potravin dovážela se a dovážeti se bude
z krajin, v nichž už ode dávna různé
choroby sdělné byly domovem, vidí se potřeba
zvýšené pozornosti a sledování
chorob nakažlivých tím naléhavěji,
i když bychom přezírali onen moment, že
hygienická zařízení v Polsku, s nímž
republika naše do užšího styku jistě
bude přicházeti, na dlouho nebudou taková,
aby obyvatelstvo naše nebylo v nebezpečí nepoměrně
větším než v dobách předválečných.
Jak dlouho tyto poměry potrvají a jaké poměry
nadejdou po uzavření míru, nelze s bezpečností
říci, avšak jedno nutno pokládati za
jisté, že zvýšením frekvence obyvatelstva
a příchodem jeho z krajin, o jichž zdravotních
poměrech nemůžeme dnes náležitě
býti informováni, budou zdravotní poměry
obyvatelstva naší republiky v nebezpečí
jistě zvýšeném.
Tyto úvahy vedly súčastněné
obce k poznání, že dosavadní zdravotnická
opatření našeho kraje nutno zdokonaliti, v
prvé řadě že nutno bude zříditi
řádnou, všem potřebám odpovídající
prosekturu. Je pravda sice, že na Moravě je prosektura
v Brně a Olomouci, ve Slezsku prosektura v Opavě,
leč tyto ústavy pro svoji vzdálenost nestačí
vyhovovati potřebám zdravotnictví, zejména
v ohledu bakteriologickém.
Z toho důvodu žádají navrhovatelé,
aby ministerstvo pro zdravotnictví zřídilo
v okresu Mor. Ostravském ústav pro patologickou
anatomii a bakteriologii a aby tento ústav byl vypraven
všemi moderní medicinou požadovanými pomůckami
a aby tento ústav byl ústavem státním.
V ohledu formálním budiž tento návrh
přikázán odboru pro zdravotnictví.