Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Dosud platné ustanovení o zařazení vysokoškolských profesorů do hodnostních tříd státních úředníků se zrušují.

Válečné a jiné mimořádné přídavky, jež se poskytují všem státním úředníkům podle hodnostních tříd nebo podle výše jejich služebních platů, vyměřují se vysokoškolským profesorům podle výše platů tímto zákonem stanovených.

Diety a poplatky stěhovací vyměřují se řádným profesorům dle V., mimořádným profesorům dle VI. hodnostní třídy.

Řádní profesoři vysokých skol požívají platu rovnajícího se třetímu platovému stupni VI. hodnostní třídy státních úředníků. Dokončením 4. služebního roku nabývají platu V. hodnostní třídy. Odtud stupňuje se plat vždy po čtyřech letech rovnoměrně tak, že dokončením 16. služebního roku dostoupí nejvyššího platového stupně IV. hodnostní třídy.

Mimořádní profesoři vysokých škol požívají platu, jenž počíná částkou rovnající se druhému platovému stupni VII. hodnostní třídy státních úředníků a postupuje vždy po 4 letech tak, že dokončením 12. služebního roku dosáhne výše třetího platového stupně VI. hodnostní třídy.

Řádní profesoři požívají aktivitního přídavku V., mimořádní profesoři aktivitního přídavku VI. hodnostní třídy státních úředníků. Tyto aktivní přídavky vyplácejí se čtvrtletně předem současně s platem v oněch měsících, ve kterých jest splatno nájemné dle ustanovení platných v místě vysoké školy. Ku projevenému přání oprávněného zařídí se výplata měsíční.

Profesorům řádným i mimořádným, kteří přecházejí na vysoké školy z jiné služby veřejné, nebudiž vyměřeno počátečné služné menší, než jest ono, jehož požívali posledně ve svém dřívějším postavení.

Také v jiných případech lze podle okolností jednotlivým řádným i mimořádným profesorům přiznati požitky vyšší než systemisované i jiné výhody.

Vyšší platy i jiné výhody, než systemisované tímto zákonem, které jednotlivým profesorům byly poskytnuty před tím, než tento zákon nabyl účinnosti, buďtež jim ponechány.

Pro postup do vyšších stupňů platových jest u řádných i mimořádných profesorů rozhodna služební doba uplynuvší od jmenování, ať jmenování to se stalo dříve než tento zákon nabyl účinnosti, či později.

Těm mimořádným profesorům, kteří byli činni podle svého učebního příkazu po více než čtyři roky, může při jich jmenování profesory řádnými tato služební doba, pokud přesahuje čtyři roky, býti včítána pro postup vyšších stupňů platových.

Jmenování profesorů bezplatných není přípustno. Těm, kteří jimi jsou v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, přísluší od této doby služební požitky tímto zákonem stanovené (§ 6.).

Dovršení 60. roku životního není pro profesora vysokoškolského překážkou pro postup do vyššího stupně platového.

Řádní i mimořádní profesoři vysokoškolští požívají stálého, do výslužného nezapočítatelného přídavku místního od 1500 K do 3000 K. Tento přídavek vyměří vyučovací správa stejnou částkou pro všechny řádné i mimořádné profesory téže vysoké školy, přihlížejíc ke drahotním poměrům jejího sídla a k počtu posluchačů.

Oni profesoři, kteří jsou přednosty ústavů, klinik a polyklinik, nebo řediteli seminářů, jakož i oni profesoři, kteří konají s posluchači laboratorní, konstruktivní a jiná praktická cvičení, požívají za to remunerace od 1000 do 2000 K. Tuto remuneraci vyměřuje vyučovací správa, přihlížejíc k veškerým okolnostem, rozhodným pro ocenění výkonu, o který jde, a k návrhům sborů profesorských. Tato remunerace vyplatí se dne 1. března, po případě dne 1. července běžícího semestru zároveň se služným. Ukáže-li se hledíc ke značnému počtu účastníků semináře, prosemináře, nebo praktického cvičení potřebným zříditi paralelní oddělení, budiž za jeho řízení poskytnuta další remunerace dle téhož měřítka stanovená. Zřídí-li se po návrhu sboru profesorského k vedení takového paralelního oddělení zvláštní cvičitel, postavený pod dohled profesora, budiž k tomu přihlíženo při vyměřování remunerace profesorovy.

Rektoři vysokých škol dostávají funkční přídavek 6000 K, děkani 3000 K za rok. Tento přídavek je splatný měsíčně současně s platem. Zastupuje-li rektora neb děkana, jehož něco zašlo, jiný člen vysoké školy nepřetržitě nejméně po jeden měsíc, vyplatí se zástupci část funkčního přídavku připadající na celou dobu zastupování.

Profesorům řádným i mimořádným započítá se do výslužby také čas, po který působili na vysoké škole před svým jmenováním jako asistenti nebo konstruktoři. Po návrhu sboru profesorského lze také léta docentská, jakož i léta, strávená v činnosti vědecké na jiných veřejných ústavech zcela nebo z části do výslužby započítati.

Rovněž může doba soukromé služby nebo soukromé prakse býti započítána k návrhu sboru profesorského zcela nebo z části do výslužby a podle okolnosti i do let potřebných k dosažení vyššího platového stupně. V té příčině budiž zvláště přihlíženo k profesorům těch oborů, při nichž prakse jest podmínkou jmenování.

Vdovám a sirotkům po řádných profesorech příslušejí zaopatřovací požitky dle ustanovení platných pro V. a měl-li zemřelý plat rovnající se platu IV. hodnostní třídy, dle ustanovení platných pro IV. třídu hodnostní státních úředníků.

Vdovy a sirotci po mimořádných profesorech požívají zaopatřovacích požitků dle ustanovení platných pro VI. hodnostní třídu státních úředníků.

Za vysoké školy ve smyslu tohoto zákona se pokládají university, vysoké školy technické, bánské, zemědělské, zvěrolékařské, umělecké akademie, jakož i jiná učeliště jim na roven postavená, pokud výslovně za vysoké školy byla prohlášena.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem .............................

Provedením jeho jsou pověřeni ministr školství a národní osvěty a ministr financí.

Ve formálním ohledu navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru školskému.