Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Členové Národního shromáždění Biňovec, Hrdlička a soudruzi podali Národnímu shromáždění tento návrh:

1. Aby majitelé vepřů, kteří jen jednou do roka poráží, sproštěni byli povinného odvádění tuků a aby pro další porážky vepřů v domácnosti producentů zavedeno bylo toto odvádění vzestupného množství tuků:

2. "První porážka budiž volná, z druhé porážky domácí odvedeno budiž z vepře do 60 kg váhy 3 kg, přes 60 kg váhy 7 kg, přes 100 kg váhy odvedeno budiž 12 kg tuku. Při třetí porážce vepře do váhy 60 kg odvedeno budiž 5 kg, přes 60 kg do 100 kg 12 kg, přes 100 kg váhy 25 kg tuku.

3. Ze čtvrté a všech následujících porážek domácích jest producent povinnen veškeré sádlo k veřejnému konsumu odprodati.

4. Mají-li se do počtu domácích porážek započítati porážky nutné neb nouzové, o tom nechť rozhodne komise při místní obecní hospodářské radě zvolená."

Návrhem tímto má býti docíleno vyššího sběru vepřového tuku a současně také mají býti osvobozeni menší pěstitelé od povinnosti dodávací.

Dosavádní předpisy o sběru vepřového sádla stanovily odváděcí kvotu takto: do 60 kg váhy 2 kg vepřového sádla, do 100 kg 3 1/2 kg, do 150 kg 6 kg a přes 150 kg 10 kg.

Jest samozřejmo, že zásobování tuky vedle zásobování mlýnskými výrobky a zemáky jest jednou z nejdůležitějších otázek zásobovacích a na jejím rozřešení spočívá zdar a klidný vývoj poměrů v naší republice. Nedostatek tuků v oblasti naší republiky není vymožeností války nýbrž stával týž již v dobách míru, jenže mohl býti tenkráte kryt dovozem a dnes nikoliv. Tomu nasvědčují tyto data:

Přihlížíme-li ku spotřebě tuků v dobách míru pouze v Čechách tu jeví se minimální spotřeba 630.000 q tuku sádelného a tolikéže tuku máselného ročně. Tato spotřeba vzniká z denní výměry 25 g pro člověka, což činí za měsíc tři čtvrtě kg a 9 kg na osobu a rok čítaje počet obyvatelstva v Čechách na 7 milionů. Dávka 25 g sádla plus 25 g másla úhrnem 50 g tuků na den a osobu odpovídá fysiologickým zásadám vědy a obvyklé praxi životní.

Pokud opatřování sádla se týká vypadala v dobách míru úhrada takto:

Odhadujeme-li váhu jednoho kusu na 70 kg a koeficient tuku s 35% tudíž na 25% sádla z kusu

Z výročních zpráv ústředních jatek pražských vysvítá, že trh na jatkách ročně pracoval s deficitem 500.000 až 600.000 kusů vepřového dobytka, jež až na 3% uhražován byl přívozem z Uher, Haliče a ostatních zemí Rakouských. Jest tudy zjevno, že venkov celou svoji produkci sám spotřeboval, kdežto města byla odkázána na nákup cizího zboží.

Tyto poměry během války se značně zhoršily, zejména přihlížíme-li k úbytku chovu vepřového dobytka a také i k zmenšenému chovu hovězího dobytka, což mělo svůj vliv na produkci másla.

Podobný poměr jevil se i na Moravě i ve Slezsku a přihlížíme-li ku počtu obyvatelstva na Moravě a ve Slezsku, jež možno páčiti na 3 1/2 milionů hlav pak deficit tuků jeví se nám daleko vyšším. Po celou dobu války byli jsme v zemích oblasti československé republiky úplně odkázáni na dovoz cizích tuků prováděný rakouskou vládou prostřednictvím k tomu stanovených ústředen.

Se strany těchto ústředen bylo však šířeno mínění, že země oblasti naší republiky pokud tuků se týče jsou zeměmi soběstačnými a dle toho také příděl tuků dopadl. Dokladem toho jsou tyto číslice:

Z celkového množství tuků rozděleného Rakouskou ústřední nákupní společností v době od 1. července 1917 do 31. pros. 1917 vyjádřeného číslicí 100% bylo přiděleno tuků: Čechy pro 6,769.237 obyv. 1,446.452 kg či 16·1%, Morava pro 2,622 224 obyv. 900.307 kg či 10·-%, Slezsko pro 756.949 obyv. 241.075 kg či 2·6%, Vídni pro 2,100.000 ob. 3,745.778 kg či 41·7%. Z toho vidno, že pro pateronásobný počet obyvatel v zemích českých bylo daleko méně tuků přikázáno než Vídni.

V době války zásobováni tuky pokud Čech se týče bylo obstaráváno takto:

1. sběrem vepřového sádla a másla Zemskou tukovou ústřednou v Čechách,

2. sběrem loje k výrobě margarinu,

3. příděly tučných vepřů a vepřového sádla jakož i cizího másla Ústřední rakouskou nákupní společností ve Vídni.

Sběrem másla a sádla vepřového pověřena byla Zemská úřadovna tuková pro král. České dle následujících předpisů:

1. každý chovatel dojnice byl povinen odevzdati z každé 20 g másla neb tomu odpovídající množství mléka ku zpracování na máslo.

2. z každého poraženého vepře do váhy 60 kg 2 kg syrového vepřového sádla, do 100 kg 3 1/2 kg, do 150 6 kg a přes 150 kg váhy 10 kg syrového sádla.

Předpisy tyto pozůstávají v platnosti až do této doby. Cena odevzdaného másla obnášela v roce 1917 K 9·35 a sádla K 16·-. Nyní jsou v platnosti tyto ceny jež placeny jsou producentovi: za 1 kg selského másla K 18·-, za mlékárenské K 21·-, za 1 kg vepřového sádla syrového K 16·-, za škvařené K 19·-. Jak vidno ceny podstatně u másla byly zvýšeny, však očekávaný výsledek se nedostavil.

V celé oblasti země české stanoven byl denní kontingent sběru másla na 19.000 kg, při čemž počítán byl stav dojnic v okrouhlé číslici 1 milionu dojnic. Kontingent sběru sádla nemohl býti předem stanoven pro nedostatek statistického podkladu. Sběr másla zůstal daleko za stanoveným kontingentem a příčiny tohoto zjevu nutno hledati jednak v nedostatečné organisaci sběru a pak také v podloudném obchodu. V době kdy ústředna platila za 1 kg másla K 9·35 bylo možno dostati 1 kg podloudným způsobem za K 40 - 50 později i K 70·-.

Za dobu hospodaření Zemské tukové ústředny v král. Českém od 1. května 1917 do 11. prosince 1918 tedy za 19 a půl měsíce odvedeno bylo

naproti tomu přihlížíme-li ku stanovenému kontingentu dennímu 19.000 kg mělo býti za tu dobu odvedeno

tudy docíleno bylo sběrem množství něco více jak desetina předepsaného kontingentu. I když připustíme, že kontingent byl vzat příliš vysoko.

Sběr sádla vepřového za uvedenou dobu

Z výše uvedených číslic je vidno, že zásobování tuku formou sběru naprosto se neosvědčilo a přihlížíme-li ku množství jinou cestou nám přiděleného množství tuků, bylo naprosto nedostatečné.

Přihlížíme-li k výsledkům zásobování tuky jednak prostřednictvím Zemské tukové úřadovny, jednak i sběru loje a výroby margarinu a prostřednictvím Rakouské ústřední nákupní společnosti v roce 1918 vyjdou nám na jevo tyto číslice:

Zemskou tukovou úřadovnou sebráno a přiděleno

"Aprovií" co odbočkou Rakouskou ústřední nákupní společností přiděleno v Čechách

Vepřové půlky byly vedeny z 50% na účet tuku, leč obsahovaly pouze 25% tuku, takže "Aprovií" bylo za celý rok rozděleno

Mimo tohoto množství tuků rozděleno bylo místodržitelstvím 5046 tučných vepřů z Uher ve váze okrouhlé 504.600 kg přepočítaje na tuk celkem

V každém případě vidno, že zásobování tuky bylo nedostatečné a že příděly byly v poměru ku spotřebě i hodně zredukované velice nepatrné.

Dle nahoře uvedených číslic obnášel celkový oficielní příděl tuků v roce 1918 kol

naproti tomu spotřeba, pakli bychom vzali za základ jen 4 miliony nesamozásobitelů a 100 gr tuku na hlavu a týden, obnášela ročně

čili byla spotřeba kryta jen desátým dílem a připadalo na hlavu a týden množství pouze 10 gr. Což oproti žádané spotřebě v době míru 350 gr tuku na hlavu a týden je množství úžasně nepatrné.

Z výše uvedeného je vidno, že otázka zásobování tuky je velice důležitou a třeba této věnovati největší pozornost. Nelze však také zamlčeti pokud sběru se týče, že týž nestejnoměrně byl prováděn, an německé okresy daleko více odváděli než okresy české a tento stav ani v poslední době se nezlepšil, ba naopak zhoršil. Dle statistiky Zemskou tukovou úřadovnou sestavené, bylo - pokud másla a sádla se týče - v době od 1. května 1917 do 31. prosince 1918 sebráno:

Tedy zde jest značný nepoměr.

Tento stav se nezlepšil ani v poslední době, čehož důkazem je, že na př. dne 6. prosince 1918 bylo sebráno celkem 27·81 kg másla a 274·81 kg sádla.

Ku sběru tohoto množství tuků zaměstnává tuková ústředna 163 osob, z nichž je 84 pomocných sil u jednotlivých politických úřadů. Pouze mzdová režie u Zemské tukové ústředny obnáší 36.045·50 K měsíčně. Výsledek hospodaření Zemské tukové úřadovny nutí ku přemýšlení, do jaké míry možno čekati nápravu a zda-li jest účelno na dosavadním zásobování tuky setrvati.

Ministerstvem pro zásobování uspořádaná anketa dne 16. prosince 1918 jednala o možnostech dosíci reformy. Výsledek její však je naprosto negativní. Na anketě bylo také jednáno o návrzích členů Národního shromáždění Biňovce a soudr. a posl. Šamalíka, kterýžto poslední zněl v tom směru, aby producentům, vedle stanovené nejvyšší ceny co kompensace, skytán byl 1 kg cukru a 1 litr petroleje a aby dávka másla stanovena byla 6 kg na dojnici a rok. Za další množství pak skytány co kompensace 2 kg cukru a 2 kg petroleje. Anketa vyslovila svoji pochybnost, zda-li tento způsob sběru měl by výsledek kýžený a vyslovila svoje námitky i po stránce morální.

Také vysloveno bylo mínění, aby sběr másla úplně byl zastaven. Bylo také poukazováno, že Zemská tuková úřadovna nemá výkonné moci a že trestní řízení proti oněm, kdož stanovené množství neodvedli, je příliš zdlouhavé.

Z toho ze všeho, co v předu uvedeno, je vidno, že třeba postaviti zásobovací plán tuky na podklad dnešním poměrům odpovídající a že otázku tuků nutno řešiti jednak pro dobu přechodného hospodářství a také i pro dobu pozdější.

Na základě všech těchto úvah a skutečností učinil zásobovací výbor toto usnesení:

Pokud návrhu členů Národního shromáždění Biňovce, Hrdličky a soudr. se týče, aby majitelé vepře, kteří jen jednou do roka poráží, sproštěni byli povinného odvádění tuků, projeven byl názor, že by ustanovením tímto unikalo značné množství tuků, zejména u pěstitelů s menším počtem rodinných příslušníků. Jinak nebylo proti návrhu tomu námitek a zásobovací výbor doporučuje jej k provedení ministerstvu pro zásobování lidu.

Ministerstvo pro zásobování lidu se vyzívá, aby

1. Stanoven byl co nejdříve jednotný zásobovací plán pro zásobování tuky, aby na základě tohoto zásobovacího plánu stanoveno bylo opatřování tuků.

2. Aby důsledně byla provedena opatření týkající se sběru másla a sádla politickými a obecními úřady.

3. Přiděleno bylo pěstitelům vepřového dobytka na výkrm dostatečné množství krmiv z vlastní sklizně.

4. Doporučeno bylo velkostatkům věnovati ve větší míře péči chovu vepřového dobytka.

5. Stanoveny byly nejvyšší ceny selat v dohodě s odbornými korporacemi.

6. Umožněno bylo větším přídělem krmiv pěstovati výkrm husí jednak v soukromých domácnostech soukromými podnikateli a příslušnými korporacemi.

7. Přidělováno bylo dostatečné množství vydatného krmiva majitelům výdojných hospodářství.

8. Stanoveny byly směrné ceny vepřového sádla a másla přihlížeje k ceně krmiv a ostatním výrobním nákladům.

9. Zahájena akce za nejrychlejší přívoz tuků z přátelské a neutrální ciziny.

10. Působeno bylo, aby cestou kompensací dostalo se nám tuků z Uher a Jugoslavie.

V Praze 15. ledna 1919.