Poslední události ohrožují vážně
v některých městech rabováním
reelní obchod a stanovením různých
cen za zboží, které by mohlo přivoditi,
že by se nikdo neopovážil převzíti
zboží toto do prodeje. Navrhují tudíž
podepsaní, aby bylo provedeno co nejrychleji opatření,
které by bylo s to zachrániti zoufalé poměry
ošacovací a přinésti rovnováhu
do obchodu s látkami a textiliemi a tím přesvědčiti
veřejnost, že vláda učinila vše,
co měla po ruce za daných okolností.
Má-li se takovému chaosu předejíti,
nechť ministerstvo pro zásobování lidu
nařídí textilní komisi československého
státu, aby provedla ihned nejpřísnější
soupis veškerého zboží s udáním
cen a to po doručení dopisu obchodníkům
a továrnám do třech dnů. Při
této komisi nechť zvolena jest 24tičlenná
cenová komise, která skládati se bude
z polovice z továrníků, obchodníků
a živnostníků a z polovice z politických
stran, delegovanými z řad konsumentů. Tato
komise nechť jest pověřena mandátem,
by ceny ustanovila takové, které by odpovídaly
dnešní době a neohrožovaly dnešní
obchod. Tato komise nechť provede s textilní komisí
destribuci do měst, kde bude toho potřeba a to do
té výše, jakou soupis předchozí
ukáže.
Ceník odhadnutého zboží, nechť
se ve všech časopisech veřejně vyhlásí
a ve všech městech nechť stávají
cenové komise jako dohledací, aby se zbožím
nebyla prováděna nekalá manipulace. Textilní
komise, nechť dá ono zboží do volného
prodeje, s nejpřísnějším
potrestáním těch obchodníků,
kteří by se opovážili prodávati
přes ceny, eventuelně kteří by se
zbožím spekulovali.
Jako konečné ustanovení žádají
navrhovatelé, aby s těmi obchodníky neb továrníky,
kteří zboží nepřihlásí
a míní s ním meziobchod, bylo naloženo
co nejpřísněji, t. j. nejlépe zboží
zrekvirovati a určiti jej zdarma některým
veřejným korporacím.
Dle našich informací v továrnách a skladištích
zboží jest a bylo by s to v této velké
kalamitě uklidniti obyvatelstvo. Dále jest ochotna
vláda zásadně trvati na tom, aby ani jediný
metr zboží z oblasti československého
státu nesměl býti vyvežen? Je vláda
ochotna naříditi zákaz na zhotovování
luxusního zboží, jež továrníci
jen proto žádají, aby ono zboží
dostalo známku exportní, což navrhovatelé
rozhodně nedoporučují?
Podepsaní se táží, je ochotna vláda
přání navrhovatelů ihned a rychle
provésti a to v zájmu československého
státu? Je ochotna vláda onen soupis naříditi,
aby bylo známo přesně jaké a kolik
onoho zboží se toho času v československém
státě nachází?
V Praze 14. ledna 1919.