a) urychlené pensionování vysloužilého
konceptního, kancelářského a ostatního
zřízenectva státních úřadů
a soudů,
b) zrušení dosud stávající
tajné kvalifikace u státních úřadů
a soudů,
c) zařazení kancel. úředníků
všech resortů při státních úřadech
a soudech ze skupiny E do skupiny D služební pragmatiky
a
d) změnu přísežní formule
pro oficianty a kancelářské pomocníky.
ad a) Jest nesporno, že u státních úřadů
a soudů slouží dnes obrovská většina
úředníků konceptních, kancelářských
a jiných zřízenců, kteří
překročili zákonem stanovenou dobu služební
(35 let) a takto většina z nich dnes až přes
40 let slouží. Tito vysloužilí státní
služebníci jsou brzdou veškerého pokroku
a postupu ku hmotné škodě mladších
sloužících a nově nastupujících
sil.
Pokud se služebního výkonu těchto vysloužilců
týče, nemůže býti a není
týž takový, jaký by býti měl
a má, takže jejich činnost státu naprosto
neprospívá a mimo to jest u mnohého z těchto
služebníků rakouský byrokratismus tak
hluboce zakořeněn a jen hmotný prospěch
ideálem, takže o vlasteneckém smýšlení
těchto služebníků zde naprosto mluviti
nelze.
Jest dále nesporno, že vláda musí do
stavu kancelářských úředníků
svého času převzíti kancelářské
oficianty a pomocníky soudů a státních
úřadů, pro které, jenž tvoří
dnes armádu tisícovou, nemůže tolik
míst vypsáno býti a finanční
etát zatěžovati. Proto lze v tomto směru
zjednati odpomoc všeobecným pensionováním
vysloužilců shora řečených, čímž
periodicky uprázdnění míst, které
dalším povinným pensionováním
při dosažení 35leté služby udržováno
bude v chodu, se získá a které i mladším
příslušníkům konceptních
úředníků a jiných zřízenců
rozhodně prospěje a takto, jak shora řečeno,
finanční etát zatížen nebude,
jak by tomu při všeobecném a dnes vyloučeném
zvyšování platovém bylo.
Aby však při nuceném pensionování
nikdo do pense odcházející citelně
poškozen nebyl, navrhujeme, aby těmto služebníkům
40% drahotního přídavku do výslužby
bylo započteno.
ad b) U státních úřadů
a soudů nebyla dosud vzdor existující služební
pragmatice tajná kvalifikace - kterou mnohému služebníku
státnímu bylo ubližováno a ubližováno
je - odstraněna. Setrvání této sečné
zbraně jest naší republiky nedůstojno,
proto nutno tento bývalý rakouský systém,
kterým bezdůvodně ničeny byly existence
státních služebníků, co nejdříve
odstraniti a zavésti všeobecnou kvalifikaci veřejnou
ohledně veškerého státního zaměstnanectva.
Poněvadž blíží se doba opětného
kvalifikování úřednictva, budiž
tajná kvalifikace pokud o tomto návrhu rozhodnuto
nebude jen v nezbytně nutných případech
připuštěna.
ad c) Zařazením kancelářského
úřednictva všech resortů státních
úřadů a soudů ze skupiny E do skupiny
D služební pragmatiky získá totéž
hmotně. Hlavně u mladších služebníků,
takže tím různé etáty nepatrně
budou zatíženy a situace těchto služebníků
se rozhodně zlepší. O toto zařazení
marně domáhalo se úřednictvo v bývalém
Rakousku, které úřednickému stavu
nebylo obzvlášť příznivě
nakloněno. Jest tudíž v zájmu spravedlnosti
postarati se touto cestou o hmotné zlepšení
hospodářské situace a dlužno při
tom uvažovati, že právě státní
služebnictvo nižších vrstev nejvíce
válkou strádalo a zaslouží si, aby mu
pomoženo bylo.
ad d) Nařízením veškerého
ministerstva ze dne 28. prosince 1918 č. 101 stala se článkem
3. tohoto nařízení oficiantům a kancelářským
pomocníkům státních úřadů
a soudů bezpříkladná křivda
tím, že opět jako v bývalém Rakousku
až za sluhy a výpomocné sluhy jsou zařazeni.
Křivda tato dovršena jest dále zněním
přísežní klausule v článku
tomto předepsané, dle které tito státní
zaměstnanci složiti mají jednoduchou přísahu
a slib tohoto znění:
"Přísahám a slibuji na svou čest
a svědomí, že všechny povinnosti mně
platnými zákony a nařízeními
uložené budu svědomitě plniti, příkazů
svých představených budu poslušen, úředního
tajemství neprozradím a ve všem svém
jednání jen prospěchu státu a zájmu
služby budu dbáti."
Přísaha sluhy a výpomocného sluhy
zní:
"Přísahám a slibuji na svou čest
a svědomí, že československé
republice budu vždy věren a její vlády
poslušen, že budu veškery státní
zákony zachovávati, všechny své úřední
povinnosti dle platných zákonů a nařízení
vykonávati pilně, svědomitě a nestranně,
poslušen budu příkazů svých představených
a ve všem svém jednání jen prospěchu
státu a zájmu služby budu dbáti."
Takto zní i přísaha úředníků
jen s tím rozdílem, že přísahá
zachovávání úředního
tajemství.
Z přísežních formulí úředníků,
sluhů a výpomocných sluhů vysvítá,
že tito přísahají věrnost
československé republice a poslušnost vládě,
což se u oficiantů a kancelářských
pomocníků vůbec nevyžaduje, oni skládají
slib práce, poslušnost svým představeným.
Formule pro ně určená snižuje tyto státní
zaměstnance, od kterých se práce úřednická
vyžaduje, kterou také konají, před veřejností
co nejvíce, řadí je za sluhy výpomocné,
kteří těmto zřízencům
ve službě jsou podřízeni, snižuje
je rovněž tak, jak tomu bylo v bývalém
byrokratickém Rakousku, ve kterém rovněž
až za výpomocné dozorkyně vězňů
byli zařazováni. Konají-li tito služebníci
státní práce úřednické,
vykazují-li na př. u soudů úřednické
zkoušky, jest to v naší republice nedůstojné
odstrkování těchto platných sil, které
v bývalém Rakousku vytrpěly hotové
mučednictví, jsouce dosud existujícím
zákonem certifikatistickým přímo ničeni.
Proto jest nezbytnou nutností, aby znění
přísežné formule, které bylo
opět dle rakouského vzoru sestaveno, ohledně
oficiantů a pomocníků ihned bylo zrušeno
a ve smyslu formule pro úředníky předepsané
změněno, neboť formule pro ně stanovená,
ve které tito služebníci státní
z přísahy věrnosti československé
republice a poslušnosti vládě vyjmuti jsou,
je skutečně bolestnou ironií a paskvilem
v naší republice, ve které se stále
jen spravedlnost hlásá.
Návrh budiž přikázán státně
zřízeneckému výboru k projednání.
V Praze 13. ledna 1919.