Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vyřízení tohoto návrhu jest pilné, poněvadž je statistika předpokladem správy i legislativy. Bude co nejdříve nutno provésti sčítání lidu, československá republika nemá však doposud úřadu, který by sčítání připravil a provedl.

Osnova obsahuje ustanovení:

Ve příčině organisace statistické služby obsahuje osnova jen tyto zásady:

a) Statistická služba se obstarává jednak státní statistickou radou, jako orgánem poradním a usnášejícím, jednak státním statistickým úřadem, jako orgánem výkonným.

Rozdělení funkce statistické služby na orgán poradní a výkonný uznává se všeobecně za jedině správnou zásadu, která jest u nás i v cizině téměř všude pravidlem. Jak otázka, co má býti vyšetřováno statisticky, tak i otázka, jakým způsobem jest šetření provést, vyžaduje spolučinnosti administrativy, vědy a zájemníků. Statistický úřad, opíraje se o statistickou radu, může svůj úkol snáze a s větší autoritou provésti. Na tomto principu byla vybudována též Ústřední statistická komise ve Vídni a jest vybudován Zemský statistický úřad v Praze. Zásadu tuto, jako jedině správnou, jest schváliti.

b) Souvislost mezi statistickou radou a statistickým úřadem jest dána předsedou statistické rady, který stojí v čele též statistického úřadu.

Zajištění této souvislosti jest potřebné, avšak nebylo by naprosto nutno, aby byla souvislost ta dána v hlavě rady i úřadu. Mohl by na př. Býti šéf úřadu třeba jen členem statistické rady, jak tomu je např. v Dánsku, avšak není pochyby, že váha úřadu bude ve statistické radě lépe presentována, bude-li tato souvislost pořízena tak, jak se v osnově navrhuje. V Zemské statistické komisi v Praze předsedal nikoliv přednosta úřadu, nýbrž přísedící zemského výboru, avšak tento způsob vyplýval z postavení autonomie a jejího úřadu. Zásadu tedy, aby šéf statistického státního úřadu byl současně předsedou státní statistické rady jest schváliti.

c) Předsedou státní statistické rady a šéfem státního statistického úřadu má býti dle osnovy státní tajemník statistiky.

Už navrhovatel sám připouští, že by hodnost šéfa statistického úřadu mohla býti obmezena na hodnost odborného přednosty. Vzhledem k tomu, že státní tajemníci mají býti úředními nepolitickými představiteli celých ministerstev, považuje komise za dostatečno, bude-li předsedou státní rady statistické a šéfem statistického úřadu odborný přednosta s charakterem předsedy statistické rady. Neboť, i když státní statistický úřad nebude žádnému ministerstvu podřízen a bude organisován zcela samostatně, nebude přece rovnocenným s ministerstvy, což jest dlužno vyjádřiti i navenek hodnostním postavením jeho hlavy.

d) Statistická rasa i statistický úřad jsou bezprostředně podřízeny předsedovi ministerstva.

Úkolem statistického úřadu bude sbírati statistický materiál všeho druhu, potřebný pro správu i vědu, a soustřeďovati veškerou statistiku úřední všech ressortů. Nedá se tudíž říci, že by věcně se dal tento úřad přičleniti k některému ministerstvu odbornému. V Dánsku z té příčiny na př. jest podřízen statistický úřad celkovému ministerstvu. V bývalém Rakousku byla Ústřední statistická komise přičleněna ku ministerstvu vyučování, což mělo důvod jen historický, ale žádný věcný. V Uhrách. jest statistický úřad podřízen ministerstvu obchodu, v Nizozemsku ministerstvu vnitra, ač ministr nemá zde práva dávati úřadu statistickému jakýchkoliv instrukcí. Nemá-li statistický úřad, přičleněný k jednomu z odborných ministerstev, býti jednostranně využitkován a má-li soustřeďovati statistický materiál náležející do ressortů ministerstev všech, pak jest jedině správno, aby stál mimo veškerá odborná ministerstva Z té příčiny považuje komise řešení osnovy, dle níž má býti státní statistický úřad bez prostředně podřízen ministerskému předsedovi za správné. I zásadu tutu jest schváliti

e) Bližší organisace státní statistické rady a státního statistického úřadu ponechává se cestě nařizovací.

Navrhovatel odůvodňuje tento přesun tím, že definitivní organisace statistické služby by v Československé republice závisí na organisaci veřejné správy vůbec, kterážto otázka není té doby ještě rozřešena. Na budoucí zájmové organisaci obyvatelstva a organisaci státní správy záviseti bude přirozeně i složení státní statistické rady a rozvětvení lokální služby statistické. Z té příčiny nedoporučuje se petrifikovati dnes už zákonem složení statistické rady a statistického úřadu; v té příčině jest s osnovou souhlasiti.

Avšak v osnově se nepraví nic o povaze nařízení, jakým se to má státi, ač v důvodech navrhovatele se poukazuje k důležitosti složení statistické rady a nutnosti z toho vyplývající, aby nařízení, jímž se její složení buse upravovati, bylo nařízením celé ministerské rady. Vzhledem k povinnosti zpravodajské, o níž bude níže jednáno, a která záležeti má v tom, že každý občan jest povinen podávati zprávy, na nichž se usnese státní statistická rada, bylo by opravdu důležito, aby složení této rady bylo položeno do rukou celého ministerstva.

Naproti tomu není této kautely třeba u složení státního statistického úřadu a do stačí tudíž, bude-li předseda ministerstva sám zmocněn k nařízení o organisaci úřadu statistického. V tomto smyslu bylo by tedy § 3. pozměniti.

ad a) až e) Ve formálním ohledu bylo by

1. nahraditi v §u 1. slovo »obstarávati« slovy: »organisovati, říditi, i prováděti«, aby se pregnantněji vyjádřil celý úkol státní statistické služby.

2. V §u 2. bylo by statistickou radu i statistický úřad uvésti titulem přijatým v §u 1. a nahraditi tudíž slova: »statistická rada i statistický úřad« slovy: »statistická rada státní i statistický úřad státní«.

3. § 3. měl vy vzhledem k vývodům uvedeným sub e) toto zněmí: »Složení, kompetence a způsob jednání státní rady statistické upraví se nařízením celého ministerstva. Nařízením ministerského předsedy stanoví se složení a působnost státního statistického úřadu, jakož i nižších orgánů statistických.«

Osnova navrhuje uzákonění všeobecné povinnosti statistického zpravodajství pro všechny právní, veřejné i soukromé subjekty ve státě a jako rub této povinnosti ukládá zřízencům statistické služby mlčenlivost o poměrech, které při statistickém šetření se znají. V zemích naších jest uzákonění takové povinností novum. Doposud byla povinnost tato ukládána jen od případu k případu zvláštními zákony při jednotlivých šetřeních, tak na př. při sčítání lidu, pří sčítání závodů a pod. Jen Morava měla statistický zákon, který zavazoval okresní silniční výbory a obce, jakož i ústavy a podniky ke statistickému zpravodajství vůči zemskému statistickému úřadu.

V cizině však se po různu setkáváme už se zákony o statistickém zpravodajství, které ukládají tuto povinnost úřadům a veřejným svazkům, avšak výminečně i soukromníkům.

Tak v Argentině úřady a národní departementy, civilní, vojenské i církevní, jakož i úřady provinciální a obecní, závody a společnosti a správy soukromé jsou povinny poskytovati generálnímu ředitelství statistiky data a zprávy veřejný zájem mající, o něž je ředitelství požádá. Ředitelství smí na výkonné mocí žádati, aby byli propuštěni úředníci, kteří by mu data odpírali anebo je falšovali. Závody a soukromé společnosti jsou v tom případě trestány peněžitou pokutou. (Bull. de l'Institut International de Statistique Tome VIl. Livraison 1. p. 269.)

V Bulharsku platí tato ustanovení zákona o ředitelstvích statistiky, která se výtahem otiskují na všech formulářích statistických: Čl. 14. Data písemná neb ústní, poskytnutá Ředitelství statistiky, nesmí žádným způsobem sloužiti za základ pro ukládání osobních daní ani jako důkazy před různými úřady neb ústavy správními neb soudními. - Písemní údaje zřízenců státních neb obecních, různých společností neb jednotlivců jsou po spracování jich a zřízení všeobecných statistických tabulek spáleny v Ředitelství statistiky. Čl. 16. Všichni jednotlivci nebo společnosti, kteří by odepřeli žádaná data neb zprávy statistické neb pokoušeli se vyhnouti se podání jich nebo podali je falešně, nepřesně neb neúplně, potrestají se pokutou do 100 fr. prefektem depart. po řízení administračním Čl. 17. Každý starosta, člen stálé komise neb jiný úředník neb zřízenec obecní nebo depart., kteří by odepřeli žádaná data neb zprávy statistické nebo pokoušeli se vyhnouti se podání jich nebo podali je falešně, nepřesně neb neúplně, potrestají se pokutou do 150 fr. prefektem depart. po řízení administračním. Čl. 19. Nehledě k pokutám čl. 16., 17. a 18. má prefekt nebo příslušný přednosta učiniti ihned potřebná opatření, aby potřebná data byla opatřena kompetentním úřadem na účet těch, kdo zavinili průtah nebo kdo je podali ne úplná neb falešná.

V Srbsku platí v té příčině §§ 13. až 15. zákona o organisaci státní statistiky. (Statistische Monatschrift N. F. VI. 1901, str. 366 a násl.) Čl. 13. »Pro sbírání materiálu rozesílá ředitelství formuláře všem státním, církevním i obecním úřadům a tyto jsou po vinny provésti s největší svědomitostí vše, co se na nich žádá. Ředitelstva všech bank a jiných veřejných ústavů, všech spolků a korporací, rovněž jako soukromníci, kteří jsou majitely ústavu s právem veřejnosti, jsou povinni vyplniti přesně a svědomitě formuláře ředitelstvím státní statistiky zaslané.« Čl. 14. »Hlavními orgány, povolanými ke sbírání materiálu pro Ředitelství státní statistiky, jsou všichni veřejní funkcionáři a zejména učitelé na školách obecných a kněží. Jsou ve svém obvodu přidrženi ke službě statistické dle daných předpisů a povinní k ní stejně jako k jiným svým úředním funkcím. Obce jsou povinny podporovati je a dáti jim k disposici vše, čeho potřebují ke své službě statistické. Čl. 15. Učitelé obecných škol, kněží a ostatní veřejní funkcionáři ručí za pravdivost a přesnost dat jimi poskytnutých. Dokáže-li se, že některý z těchto orgánů zaslal ředitelství data nepravdivá nebo nepřesná anebo že jich nezaslal včas a nebo vůbec ne, propadá pokutě od 5--50 dinárů ve prospěch ředitelství Státní stat. Stejně se postupuje proti ředitelům veřejných ústavů neb korporací i proti soukromníkům. Rovněž tak jsou oni orgánové, ředitelé veřejných ústav, a korporací i soukromníci trestáni, kteří nepošlou v dané lhůtě a včas přesná data od nich žádaná. Tresty ukládá stálá komise. Odvolání do 15 dnů k ministrovi orby, průmyslu a obchodu. Rozhodnutí ministrovo nelze již bráti v odpor.

V Uhrách platí článek XXXV. uh. zák. o Uherském statistickém ústředním úřadě. Dle §u 9. jsou všechny úřady civilní i církevní povinny opatřovati a dodávati úřadu tomuto data potřebná k jeho účelům. Ústavy, korporace, spolky a společnosti i soukromníci jsou povinni dodávati data jich se týkající a pro účely statistického úřadu potřebná. Soukromníci mohou býti přidrženi k dodávání jen takových dat, o nichž v plánu pracovním sněmem schváleným výslovně jest míněno, že sbírání dat spočívá na doznáních soukromníků. Statistický úřad jest oprávněn ke kontrole nahlížeti do evidenčních záznamů a knih úřadů, povinných dodávati statistická data a ústavů, korporací, spolků a společností, stojících pod úředním dozorem, taktéž do knih podniků, k jichž zkoumání jsou správní úřady oprávněny. Nahlížeti do knih akciových společností a družstev jest přípustné mimo, to i tenkráte, nepodají-li žádaných zpráv, doplňků a oprav. Statistický úřad jest povinen při tom obmeziti se jen na zjištění dotyčných statistických dat nebo jich správnosti. Kdo vědomě podá data falešná neb nesprávná anebo po právoplatném vyzvání podání dat odpírá, dopouští se přestupku a trestá se peněžitou pokutou. Kdo ztěžuje sbírání dat dle tohoto zákona nařízené šířením falešných pověstí anebo překáží včasnému provedení šetření, nese útraty nutného nového šetření nebo jiných opatření. Zřízenec statistického úřadu a každý jiný, kdo byl pověřen sbíráním nebo spracováním statistických dat, jestliže zprávy a data individuální povahy, o nichž při šetření zví, sdělí, vydá, ukáže nebo dá k nahlédnutí soukromé osobě nebo úřadu, který není oprávněn ku převzetí těchto dat, dopouští se přestupku a trestá se vězením i pokutou, vedle toho po případě i disciplinárně jest povinen k náhradě škody. Statistické přiznávky individuálního rázu a data, jež statistický úřad seznal při sbírání a kontrole, nesmí se vzíti za základ při ukládání daní. Statistický úřad neuveřejňuje dat individuálně, nýbrž vždy jen v souhrnech územních nebo věcných, vyjma sdělení spadající do obsahu adresářů a dat, která jsou veřejně oznamována.

Jisto jest, že bez povinnosti zpravodajské nemůže statistika prosperovati. Statistika opřená o zprávy z ochoty je vždy neúplná, nesprávná a méněcenná. Uznává-li se statistika za podklad legislativy a správy, musí se uznati i zpravodajská povinnost. To platí tam více o státě sociálním, jemuž přiznáváme právo hluboko zasahovati do poměrů soukromých, hospodářských i jiných. Tím více musíme přiznati mu právo, aby především správně vyšetřil skutečné poměry. O tom nebude zajisté sporu. Sporné může býti pouze

1. má-li býti uzákoněna tato povinnost předem a pro všechny případy do budoucna, či má-li se tak státi jen, jak tomu bylo doposud od případu k případu.

2. V případě prvním pak může býti spor no, v jakém rozsahu, za jakých kautel a sankcí se tak státi má.

Uzákoňuje-li se povinnost zpravodajská od případu k případu, jest možno lépe praecisovati rozsah této povinnosti a ochranu proti zneužití. Avšak tento způsob jest příliš těžkopádný. Vyžaduje, aby každým šetřením se obíral zákonodárný sbor, způsob to, který zbytečně zatěžuje legislativu a pro statistickou správu znamená při nejmenším průtah, ne-li úplný zmar mnohého šetření, které nesnese odkladu. Tendence jest tedy všeobecná uzákoniti všeobecně statistickou povinnost zpravodajskou. Tuto zásadu osnovy výbor tudíž schvaluje. Otázkou tudíž zůstává

A. v jakém rozsahu jest tuto povinnost uzákoniti,

B. za jakých kautel a C. sankcí se tak státi má.

V té příčině jest opět rozeznávati:

a) rozsah subjektivní, komu má býti povinnost ta uložena,

b) rozsah objektivní, jaká data se mají povinně dodávati.

a) Rozsah subjektivní. Stanoví-li se všeobecná povinnost statistického zpravodajství, není důvodu, proč by některé skupiny právních subjektů ve státě bylo z této povinnosti vyjmouti, pokud se na ně vztahuj státní exekutiva. Z této exekutivy vyjmuty jsou pouze osoby požívající exteritoriality (vyslanectva cizích států). Osoby tyto dlužno tudíž z řečené povinnosti vyjmouti. Na tomto stanovisku stojí též osnova, což dlužno schváliti.

Ve příčině subjektů činí osnova rozdíl mezi jednotlivými individui a svazky všeho druhu, avšak pouze vzhledem k různému způsobu trestní sankce, o čemž bude ještě jednáno. Naproti tomu nečiní osnova rozdílu ve příčině obsahu statistické povinnosti. Jest přece pří zpravodajství statistickém možná účast buď přímá, pokud subjekt podává zprávu o sobě, anebo nepřímá, pokud jest účasten na sbírání statistických dat, zprostředkování a pod. Obec může podávati zprávy o svých podnicích a nebo sbírati statistická data u soukromníků. Nepřímá povinnost statistická se může vztahovati tedy pouze na úřady všeho druhu. Doporučuje se proto tuto nepřímou povinnost zpravodajskou normovati zvláště před úpravou přímé povinnosti zpravodajské a vsunouti mezi nynější paragraf 3. a 4. nový paragraf čtvrtý tohoto znění:

»§ 4. Všechny statistické a jiné úřady ve státě, státní, samosprávné, vojenské, církevní atd., jsou povinny podporovati státní úřad statistický při plnění jeho úkolů a dbáti jeho pokynů v mezích usneseni statistické rady státní.«

b) Rozsah objektivní. Objektivní rozsah přímé statistické povinnosti jest nutně vymeziti, aby nebylo obyvatelstvo přespříliš zatěžováno po libosti statistického úřadu. Bylo by však velmi nesnadno vymeziti předem v zákoně všechny případy přípustného šetření a jemu odpovídající povinnosti zpravodajské. Tento rozpor řeší osnova po vzoru moravského zákona z r. 1914, dle něhož jsou místní samosprávné svazky povinny podrobiti se onomu šetření zemské statistického úřadu, na němž se usnesl zemský výbor. Zemský výbor supluje tudíž zákonodárce, který by jinak od případu k případu musel zákonem statistickou povinnost ukládati. Tak činí i osnova, jenže přenáší tuto funkci na státní statistickou radu. Nelze pochybovati, budou-li ve státní statistické radě náležitě zastoupeny i zájmy obyvatelstva, že nebude statistické povinnosti obyvatelstva zneužíváno. Toto rozřešení zastupované osnovou bylo by tedy schváliti, jako jedině možné a správné, avšak i dostatečně pružné.

Má-li býti obyvatelstvu uložena přímá povinnost statistického zpravodajství, musí býti obyvatelstvo též zabezpečeno proti zneužití svých doznávek. Může býti v zájmu správy a legislativy, aby byly jisté rodinné a jiné soukromé záležitosti statisticky zjištěny, ale nemůže se dopustiti, aby byly tyto poměry individuálně odhalovány. Taktéž nelze připustiti, aby se přiznání statistických používalo za podklad berní, už v zájmu statistické pravdy. Podobně tomu jest ve příčině obchodního a technického tajemství. Bez kautel v těchto směrech nelze povinnosti zpravodajské uzákoniti. Osnovou ukládá se jako kautela v tomto smyslu pouze úředníkům a zřízencům mlčenlivost o věcech při statistickém šetření zjištěných.

Při řešení otázky kautel statistického zpravodajství je míti na zřeteli dvojí: jednak aby netrpěla možnost vědecké, správní a publikační exploatace statistického, materiálu, jednak, aby netrpěly zájmy soukromé při této exploataci. Dlužno tudíž rozeznávati mezi publikaci statistických dat, mezi sdělováním statistických dat jiným než statistickým úřadům a mezi přenecháváním statistického materiálu ke zpracování a využitkování soukromé vědě. Při každém tomto způsobu exploatace statistického materiálu mohou býti zájmy soukromé jiným způsobem dotčeny a potřebují jiné ochrany.

a) Publikace statistických dat. Pravidlem jest zajisté, že se statistická data úředně publikují pouze v úhrnech územních nebo druhových, ve kterých se ztrácí jich individualita, čímž nemůže trpěti zájem soukromý. Jen výminečně se publikují data i individuálně. Na př. pro jednotlivé peněžní ústavy, jednotlivá družstva a pod. Běží v těchto případech zpravidla o taková data, která jsou i jinak publikována anebo alespoň veřejná. V tom smyslu záleží kautela v Uhrách v tom, že se publikace obmezuje při individuálních datech pouze na obsah adresářů a data i jinak veřejně oznamovaná. Nicméně může se přece státi, že individuální statistický výkaz sestavuje data v jiném rozboru než byla uveřejněna a jest často k tomu nucen nerovnoměrností publikace výkazů různých podniků. Kromě toho se může státi i při druhové publikaci, že některá skupina obsahuje pouze jediný případ na př. jediný podnik určité velikosti v okresu. Nedá se tudíž ani zde předem domysliti, jak by bylo možno vymeziti pro všechny možné případy publikaci dat tak, aby netrpěla ani exploatace ani zájmy soukromé. Nejsnáze bylo by tedy utéci se jako při vymezení objektivní statistické povinnosti přímé, k rozhodnutí státní statistické rady, jež by od případu k případu určila rozsah publikace a ochranu zájmů soukromých.

b) Sdělování dat jiným správním úřadům. Účelem statistického zpravodajství jest jedině sdělávání statistiky. Nemohou a nesmějí proto individuální doznávky stran nikdy býti přímo podkladem správních zákroků a zvláště ne berních. Neboť právě obava před zdaněním jest hlavní překážkou správné statistiky hospodářské. Jen statistické úhrny, průměry a vztahy, sdělané pro místní a druhové skupiny, mají sloužiti správě za podklad a mohou tudíž, pokud jsou ve statistickém úřadě sdělány a nejsou dosud publikovány, býti i před publikací v případě naléhavé potřeby úřadům sděleny. Jako kautela stačí v té příčině negativně zapověděti, aby individuální výkazy nebyly žádnému a zvláště též ne berním úřadům přenechávány z čehož plyne a contrario, že není překážky aby souhrnné, byť nepublikované výkazy jiným úřadům k jich správním účelům přenechávány byly.

c) Vědecká exploatace. Úřední statistický materiál může býti v případech zvláštního zřetele zasluhujících přenechán i soukromým učencům ke studiu a zpracování. Případy takové vyloučiti nebylo by s prospěchem, pak ale jest se dívati na soukromého učence, jemuž statistický materiál byl přenechán právě tak, jako na zřízence úřadu, aspoň ve příčině všeobecné povinnosti k mlčenlivosti o individuálních poměrech soukromých, o nichž tímto způsobem zvěděl Aby bylo zajištěno, že nebude tímto způsobem dat zneužito, jest rozhodnutí o tom, zda smějí býti soukromí učenci připuštěni k takové práci, vyhrazeno předsedovi statistické rady.

Vedle této trojí kautely, jež musí býti v zákoně vyslovena, jest ovšem nutno, jak už se činí též v osnově, uložiti statistickým úředníkům a zřízencům povinnost mlčenlivosti o všech individuálních poměrech, o nichž se při svém povolání dozvěděli.

V té příčině jest rozeznávati mezi přímou a nepřímou povinností zpravodajskou. Pokud běží o nepřímou zpravodajskou povinnost, netřeba zajisté úřadům ve státě hrozili pokutou pro neplnění povinností této, jinak se to má s povinností přímou. Osnova, jak již podotčeno, rozeznává mezi jednotlivými individui a mezi svazky všeho druhu, poněvadž u svazků všeho druhu může býti o tom spor koho jest pokutovati. Osnova staví se na stanovisko, že pokutě podléhají zákonní představitelé svazku. V té příčině, jakož i ve formě trestu, jenž záleží v peněžité pokutě ukládané politickými úřady prvé stolice, a s výší pokuty jest souhlasiti.

Pod trestní sankci postavena jest dle osnovy též i povinnost úředníků k mlčenlivosti. Tresty jsou zde přísnější a podrobeny kompetenci soudní. Trest mimo to nevylučuje soukromou náhradu škody. Tato přísnější kautela jest zcela odůvodněna a lze ji schváliti.

V nynějším §u 4. až 6. jest mimo to provésti tyto formální změny:

1. § 4. bude vzhledem k vsunutému novému §u 4. nyní paragrafem 5.

2. V paragrafu nyní pátém bylo by vsunouti za slovem »pravdivě« slovo »a včasně«.

3. V posledním odstavci téhož paragrafu bylo by za slova »provésti šetření« vložiti: »přímo nebo nepřímo«.

4. V paragrafu nyní 6. ve čtvrté řádce bylo by opraviti tiskovou chybu: na místě »doplnění« »splnění« a za slovem splnění bylo by vložiti slovo »jejich«.

5. V nynějším paragrafu osmém bylo by nahraditi slova »úředníci a zřízenci« v první větě takto: »všichni, jichž prostřednictvím se statistická data sbírají, zpracovávají neb uveřejňují«.

6. V témže odstavci paragrafu nyní 8. bylo by vložiti za slovem »zjištěných«: »pokud se dotýkají poměrů soukromých«. V témže odstavci za slovem »úřadům« bylo by vložiti slova: »zvláště berním«.

7. V druhém odstavci téhož §u bylo by upraviti slovosled takto: »porušení této povinnosti se trestá bez újmy případné soukromé náhrady škody řádnými trestními soudy pokutou do 10.000 K a vězením do dvou let, poprvé zpravidla jako přestupek, za přitěžujících okolností nebo při opětování jako přečin.

8. Mezi paragraf doposud pátý a šestý bylo by vložiti vzhledem ke vsuvce §u 4. a přečíslování z toho plynoucímu tento nový paragraf sedmý:

»§ 7. Uveřejňováním statistických dat nesmějí býti odhalovány individuální soukromé poměry. Uveřejnění individuálních statistických dat předpokládá schválení Statistické Rady Státní.«

Neuveřejněné individuální statistické výkazy nesmějí býti ani k nahlédnutí přenechány žádnému jinému úřadu, zvláště ne úřadům berním. Individuálních statistických výkazů nesmí býti použito za základ pro ukládání daní.

Soukromé zpracování úředního statistického materiálu za podmínek § 8. smí připustiti předseda statistické rady.

Paragrafy tyto týkají se jednak převzetí Zemské statistické kanceláře se vším inventářem a personálem do služeb státních, jednak zrušení Zemské statistické komise, pak počátku působnosti zákona a provedení jeho.

K tomu bylo by podotknouti toto:

1. Zemská statistická kancelář v Praze se svým statisticky vyškoleným personálem, se svou odbornou knihovnou i jinými technickými a vědeckými pomůckami, stane se takto základem státního statistického úřadu; převzetí její do služeb státních jest schváliti. Aby bylo zřejmo, že se přijímají úředníci bez újmy svého dosavadního postavení, bylo by vložiti v dosavadním § 7. nyní 9. za slovem: »zařízením« tato slova: »a se všemi svými právy a závazky«

2. V dosavadním § 8. nyní 10. bylo by škrtnouti slova »v dohodě se všemi resortními ministry«, poněvadž už v § 3. jest obmezena nařizovací moc ministerského předsedy, pokud jde o složení Statistické Rady Státní.

Předchozí zprávu referenta schválil výbor sociálně-politický a vyslovil přání:

1. aby nezůstaly výsledky statistického šetření nezužitkovány, nýbrž staly se plodným podkladem správy a legislativy a byly po případě s upozorněním dodávány interessovaným orgánům a úřadům;

2. aby nařízení o složení státní statistické rady obsahovalo též výslovné ustanovení o podrobnějším rozčlenění státní statistické rady v komise pro různé odbory neb zájmy obyvatelstva. To jest tím důležitější, poněvadž bude státní statistika ve státním statistickém úřadě centralisována. Nepřekáží sice zákon, aby nehotovily případ od případu resortní úřady i svou vlastní statistiku, avšak věcný i státní zájem povede stále k větši centralisaci statistiky, která sdělávána v ressortech jest příliš ovládána úzkým zorným úhlem ressortu. Arci i v ústřední statistice se musí potřebným správním hlediskům jednotlivých ressortů plně vyhověti, poněvadž zájem na statistice jest nejen vědecký, politický, ale především i správní.

Sociálně politický výbor schválil všechny změny navržené referentem v původní osnově a navrhuje:

Slavné Národní shromáždění, uděliž přiložené osnově zákona o organisaci statistické služby ústavní schválení.

V Praze 10. ledna 1919.

Po těchto změnách měl by zákon toto znění:

Službu státní statistiky organisovati, říditi i prováděti bude pro obvod celé Československé republiky

a) Statistická Rada Státní, jakožto orgán poradní a usnášející,

b) Státní Úřad Statistický, jakožto orgán výkonný.

Statistická Rada Státní a Státní Úřad Statistický jsou bezprostředně podřízeny předsedovi ministerstva. V čele Statistické Rady Státní a zároveň Státního Statistického Úřadu stojí odborný přednosta jako předseda

Složení kompetence a způsob jednání Statistické Rady Státní upraví se nařízením celého ministerstva. Nařízením ministerského předsedy stanoví se též složení a působnost Státního Úřadu Statistického, jakož i nižších orgánů statistických.

Všechny statistické a jiné úřady ve státě, státní, samosprávné, vojenské, církevní atd. jsou povinny podporovati Státní Úřad Statistický při plnění jeho úkolů a dbáti jeho pokynů v mezích usnesení Statistické Rady Státní.

Každý obyvatel státu, vyjímaje osoby požívající exterritoriality, jest povinen podávati správně, pravdivě a včasně všechny údaje a zprávy, jež bude po něm požadovati Státní Úřad Statistický přímo nebo nepřímo jinými orgány neb úřady podle usnesení Statistické Rady Státní.

Porušení této povinnosti se bude trestati politickými úřady první stolice pokutou do 1000 K a při opětování nebo za přitěžujících okolností vězením do šesti měsíců a pokutou bez omezení.

Státní Statistický Úřad může mimo to provésti šetření přímo nebo nepřímo na útraty provinilého.

Ustanovení § 5. platí též pro všechny veřejné místní i zájmové svazky ve státě, jakož i pro spolky, družstva, a výdělečné společnosti všeho druhu. Za splněni jejich statistické povinnosti zodpovědní jsou osobně ti, kdož po zákonu jsou oprávněni zastupovati příslušný svazek, spolek atd. navenek.

Uveřejňováním statistických dat nesmí býti - odhalovány individuální soukromé poměry. Uveřejnění individuálních statistických dat Státním Statistickým Úřadem předpokládá schválení Statistické Rady Státní.

Neuveřejněné individuální statistické výkazy nesmí býti ani k nahlédnutí přenechány žádnému jinému úřadu, zvláště ne úřadům berním. Individuálních statistických výkazů nesmí býti použito za základ pro ukládání daní.

Soukromé zpracování úředního statistického materiálu za podmínek § 8. smí připustiti předseda Státní Rady Statistické.

Všichni, jichž prostřednictvím se statistická data sbírají, zpracovávají, neb uveřejňují, jsou povinni zachovávati o všech věcech při statistickém šetření zjištěných, pokud se dotýkají poměrů soukromých, přísnou mlčenlivost vůči každému, také vůči jiným nežli statistickým úřadům, zvláště berním.

Porušení této povinnosti, jakož i každé zneužití zpráv a údajů, získaných pro účely statistické, se trestá než újmy případné soukromé náhrady škody řádnými trestnými soudy pokutou do 10.000 K nebo vězením do dvou let, po prvé jako přestupek, při opětování nebo za přitěžujících okolností jako přečin.

»Zemská statistická kancelář král. Českého v Praze« béře se se vším personálem i zařízením a se všemi svými právy i závazky do služeb státních a pověřuje se úkoly Státního Úřadu Statistického. «Zemská Statistická komise král. Českého« se zrušuje.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky. Provedení jeho se ukládá předsedovi ministerstva.