Zahraniční výbor projednávaje hořejší
návrh dra. Ant. Hajna a soudr. vzal s povděkem na
vědomí zprávu, že české
zahraniční ministerstvo v Paříži
vydává právě nejdůležitější
akta z mezinárodní politiky o české
otázce ve zvláštní červenobílé
knize a uvítá ji rád, jakmile bude moci býti
dopravena i do našeho státu.
Srovnávaje obsah i tendenci návrhu dra. Hajna s
obsahem pařížské publikace, jak mu o
ní bylo referováno a jejíž ukázky
byly dány české delegaci Národního
Výboru v Ženevě v říjnu r. 1918,
vidí zahraniční výbor, že návrh
jde dále nežli co podává pařížská
červenobílá kniha (nehledíc ani k
tomu, že tato vydává se po francouzsku), takže
i případné její české
vydání nevystihlo by plně obsah a tendence
podaného návrhu.
Návrhu jde o to, aby sebrány byly úřední
cestou všecky podstatné projevy, které staly
se během války o české otázce
jakožto otázce státoprávní.
Přehlížíme-li uplynulé období
světové války a ptáme-li se, kdo všechno
při řešení české otázky
bral účastenství, ať ve smyslu přátelském,
ať nepřátelském, postihujeme tyto činitele:
1. Naše vlastní činitele za hranicemi, nejdříve
politické, pak zároveň i diplomatické,
kteří na konec stali se pravoplatnou vládou
přiznaného již československého
státu.
2. Vlády a státníky dohodových státův.
3. Domácí českou politiku, provozovanou českými
poslanci i českými stranami, posléze "Českým
Svazem" a "Národním Výborem"
(při čemž uplatňovaly se činně
i živly neposlanecké).
4. Politiku našich spojencův uvnitř bývalého
Rakousko-Uherska, na prvém místě politiků
jihoslovanských a později i polských.
5. Vlády a státníky býv. centrálních
státův.
6. Politiku našich nepřátel uvnitř býv.
Rakousko-Uherska, na prvém místě německých
i maďarských.
7. Projevy učiněné na mezinárodních
konferencích socialistických, třebas kusých
(ve Štokholmě a v Londýně).
O těchto projevech, z nichž mnohé jsou povahy
sice jen politické, přece však vždy svůj
význam v historii našeho osvobození mají
zachovaný, bylo nám bývalou c. k. korespondenční
kanceláří referováno jen kuse, mnohdy
zkrouceně, a některé projevy byly nám
zhola zamlčeny. Tak vznikl trapný stav pro českého
poslance, politika, diplomata i novináře, i pro
veškeru naši veřejnost, která již
před válkou tak ráda všímala
si politiky a jejíž zájem i soudnost válkou
byly zvýšeny měrou nezměřitelnou.
A teprve nyní, když byl utvořen vlastní
náš stát a kdy bourají se čínské
zdi, jimiž bývalé vlády rakouské
ihned po vypuknutí války odřízly a
zabarikádovaly český národ před
světem ostatním, máme možnost nesnesitelné
tyto nedostatky odstraniti a palčivou žízeň
po pravdě a skutečnosti ukojiti.
I navrhuje zahraniční výbor:
Národní shromáždění vybízí
vládu, resp. prozatímní zahraniční
její úřad při ministerském
předsednictvu zřízený, aby bez průtahu
opatřil veškeren materiál svrchu vyjmenovaný
v autentickém znění a podal o něm
zprávu zahraničnímu výboru. Materiál
ten budiž potom v českém jazyce vytištěn,
aby se mohl státi přístupným i veškeré
politické veřejnosti naší republiky
po příkladu všech demokratických států;
závažné úřední projevy
buďtež otištěny vedle toho i v jazyce originálu.