Zasedání Národního shromáždění československého 1918.

Tisk 283.

Návrh

členů Národního shromáždění Dra. Karla Viškovského, Josefa Vraného, Karla Svobody a soudruhů, aby byl vydán zákon o obstavení majetku domovního, průmyslového a horního.

Aby zabráněno bylo ujmě národního majetku, která by hrozila zcizováním většího majetku nemovitého, vydán byl podle usnesení Národního výboru československého zákon o obstavení zemsko-deskových statků (zákon ze dne 9. listopadu 1918 č. 32 sbírky zákonů a nařízení). Omezená obchodování jinými zemědělskými nemovitostmi bylo již cís. nařízením z r. 1915 zavedeno a jest dosud v platnosti.

Tím, že zákonem tímto vyloučena byla dočasně tržba s těmito nemovitostmi, přilákána byla spekulace k jiným oborům nemovitého majetku, zejména též k majetku domovnímu, a jest nepochybno, že by spekulace zmocnila se i jiných druhů majetku, kdyby jí domovní majetek byl odňat. Tyto důsledky patrně původcům prvého zákona, jenž omezil obstávku na jeden druh nemovitého majetku, netanuly jasně na mysli.

Nehledě k závadnosti spekulativního vyhánění cen nemovitostí, které slouží důležité sociální potřebě, jako jest bytová potřeba obyvatelstva, dále k závadnosti zisků, plynoucích z tohoto obchodu dočasným spekulačním kupcům a prodavačům i sprostředkovatelům, jeví se další nebezpečí těchto obchodů v tom, že majetek nemovitý v našem státě přecházeti může a opravdu též přechází do rukou příslušníků jiných států, a že za to hrnou se do státu našeho bankovky rakouskouherské, jejichž oběh takto se v území státu našeho ještě rozmnožuje. To může míti nepříznivé důsledky na úpravu naší otázky valutní.

Z těchto příčin jeví se žádoucí, aby zákonodárství, které učinilo nový krok obstavením zemsko-deskových statků a tímto neúplným opatřením způsobilo, že kapitál vrhá se nyní na ostatní větší nemovitý majetek, provedlo důsledně myšlénku obstavení většího nemovitého majetku uzákoněním obstávky takového majetku domovního, průmyslového a hornického.

Podepsaní navrhují proto:

Národní shromáždění, račiž přiložené osnově zákona uděliti své schválení.

Ve formálním směru navrhuje se přiděliti návrh výboru právnímu.

V Praze dne 18. prosince 1918.

Dr. K. Viškovský, J. Vraný, K. Svoboda,

Hübner, Rychtera, Dvořák, Slavík, Dr. Kubíček, F. J. Kroiher, ing. F. Klindera, Malkus, K. Sáblík, Zatloukalová-Coufalová, Chlebounová Anna, Dr. Kyjovský, J. Sechtr, V. Stoupal, Vacula, J. Marcha, Malík, J. Malypetr, Mečíř, Babánek, Udržal, R. Beran, A Prokůpek, Dr. C. Horáček.

PŘÍLOHA.

Zákon

ze dne .............................................

o obstavení majetku domovního, průmyslového a hornického.

§ 1. Každé zcizení mezi živými, jakož i zastavení a reální zatížení smluvní i exekuční, jež má za předmět majetek domovní, průmyslový a hornický, mající hodnotu vyšší, než 300.000 K, jest neplatno bez svolení úřadů. Povolení takové udíleti jest povoláno ministerstvo financí, pokud běží o majetek domovní, ministerstvo obchodu a živnosti, pokud běží o majetek průmyslový a ministerstvo veřejných prací, pokud běží o majetek hornický.

§ 2. Zápisy do knih pozemkových o právních jednáních, uvedených v § 1., jež pocházejí ze smluv, datovaných přede dnem platnosti tohoto zákona, jsou bez povolení uvedeného § 1. nepřípustny.

§. 3. Zákon tento nabývá účinku dnem vyhlášení.

§ 4. Provedením tohoto zákona pověřují se ministerstva financí, spravedlnosti, obchodu a živností a veřejných prací.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP