Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na místě dosavadních poštovních spořitelen zřizuje se pro území státu československého poštovní úřad šekový, který jest podřízen ministru pošt a telegrafův a náleží do oboru správy poštovní. Poštovní úřad šekový má sídlo v Praze. Jakmile poměry dovolí, nejdéle však 1. ledna 1921, bude zřízen takový úřad také v Brně a dle potřeby i v místech jiných. Obor působnosti poštovních úřadů šekových, jejich vnitřní organisace a stav úřednictva bude stanoven nařízením.

Poštovní úřady šekové obstarávají záležitosti tímto zákonem jim svěřené, užívají poštovních úřadů ku provádění vkladů a výplat, pokud jich neobstarávají samy a zastupují státní správu vůči osobám třetím. Státní správa ručí za peníze svěřené poštovním úřadům, jakož i úřadům šekovým. Úřady šekové budou míti k ruce poradní sbor.

Poradní sbor jest oprávněn podávati návrhy a dobrá zdání v záležitostech jim zvláště vyhražených. Poradní sbor skládá se nejméně z osmi členů, z nichž tři vysílá vláda, ostatní pak určuje sbor zákonodárný. Předsedou poradního sboru Jest ministr pošt a telegrafů, který vymezí přesný obor jeho působnosti.

Poštovní úřady šekové otevrou každému, kdo o to požádá a složí kmenový vklad, konto šekové (clearingové). Kmenový vklad zůstane u šekového úřadu uložen tak dlouho, pokud ho majitel konta nevypoví. Nejdéle do měsíce po výpovědi, která může býti dána kdykoliv, šekový úřad kmenový vklad vrátí. Poštovní úřady šekové mají však právo žádost za otevření konta bez udání důvodů zamítnouti, po případě majitele konta kdykoli vyloučiti z řízení šekového.

Výše kmenového vkladu určena bude na řízením.

Poštovní úřady šekové postarají se, aby vklady byly vhodným způsobem zúročeny, musí však toho dbáti, aby vždy byla po ruce dostatečná část peněz v hotovosti ke krytí běžných potřeb.

Zúročení vkladů se dosáhne:

1. koupí cenných papírů,

2. vklady na běžný účet u bank (vklady kontokorrentní),

3. půjčkami na cenné papíry,

4. eskomptem kuponů cenných papírův a směnek splatných v hranicích státu československého, pokud směnky jsou již eskomptovány bankou, záložnou neb úvěrním spolkem.

5. Prodejem cenných papírů majitelům kont.

Půjčky dle bodu 3. povolují se nejdéle na 3 měsíce; eskomptní lhůta dle bodu 4. nesmí být delší tří měsíců. Na které cenné papíry možno půjčovati a do jaké výše, u kterých ústavů mají býti hotovosti ukládány a jaké další obchody mají býti zaváděny, o tom rozhodne ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí po vyslechnutí poradního sboru.

Z výnosu uložených peněz hradí se nejprve úroky majitelům kont, jakož i výlohy zařizovací a správní. Nedostačí-li výnos ke zúročení vkladův, ani ke krytí zmíněných výloh, uhradí se schodek z prostředků státních jako záloha poštovní správy. Zálohy tyto budou bez úroků spláceny z přebytků na konci roku vykazovaných. Čistého výnosu po úhradě těchto záloh použije se k tomu, aby založen byl reservní fond. Z reservního fondu budou hraženy případné ztráty. Budou mu proto přikazovány roční přebytky, pokud nedosáhne výše 5% vkladů na konci roku. Jakmile však reservní fond dostoupí této výše, odevzdá se veškeren čistý výnos poštovní správě.

Vklady v řízení šekovém zúročí se nejvýše 2%. Ministr pošt a telegrafů může však po dohodě s ministrem financí po slyšení poradního sboru rozhodnouti, aby vklady - zvláště kmenové - buď vůbec nebyly zúročeny, nebo byly zúročeny jen částečně, nebo, aby míra úroková byla nižší než 2%.

Ze šeků vystavených v řízení šekovém (clearingovém) vybírá se ve prospěch státu pouze jediný poplatek a to kolkovné v obnosu 4 h za kus. Prohlášení jakéhokoli druhu na šecích, plné moci, vzájemné stvrzenky a výpisy z kont jsou prosty poplatků kolkových i jiných. Také peníze svěřené poštovním úřadům šekovým nepodléhají žádným poplatkům.

Poplatky, které poštovní úřady šekové vybírají od majitelů kont mimo výrobní cenu dodaných tiskopisů, jsou tyto:

1. Manipulační poplatek 4 h za každou jednotlivou účetní práci na kontě provedenou (vklad, dobropis, odpis),

2. provise 1/4 pro mille z hotových výplat, která odpisuje se na kontě.

Ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí může po slyšení poradního sboru poplatky tyto dle poměru a potřeby zvýšiti nařízením.

Poštovní úřady šekové skládají účty ze své činnosti a podléhají v tom směru kontrole nejvyššího státního úřadu účetního. Ministr pošt a telegrafů podá po účetní závěrce roční zákonodárnému sboru zevrubnou zprávu o činnosti a stavu poštovních úřadů šekových. První taková zpráva budiž podána za r. 1919. Tyto výroční zprávy, jakož i vyhlášky všeho druhu budou uveřejňovány v úřední části "Pražských Novin".

Poštovní úřady šekové nepodléhají daním. Veškeré dopisy, týkající se záležitostí služby šekového řízení, jsou ve vzájemném styku poštovních úřadů šekových s poštovními úřady a vkladateli, po případě jich zákonnými zástupci, od poštovného osvobozeny.

Ustanovením tohoto zákona podléhá také dosavadní poštovní spořitelna v Praze od počátku své působnosti.

Dobu, kdy vejdou poštovní úřady šekové v život, stanoví ministr pošt a telegrafů zvláštním nařízením.

Provedením tohoto zákona jest pověřen ministr pošt a telegrafů spolu s ministrem financí.

Sotva byl prohlášen samostatný československý stát, již projevovalo se všeobecně přání lidu po zřízení české poštovní spořitelny. Protichůdné zprávy objevovaly se v denních listech, kde dávány různé rady namnoze neodborné. Tak byli na př. vyzváni majitelé účtů, aby vypovídali své šekové účty a obecenstvo, aby na složenky nic nevplácelo. Tato neodborná rada měla přímo katastrofální následky. Z Vídně docházely spousty platebních poukázek poštovní spořitelny k výplatě a při tom obecenstvo u poštovních úřadů jen nepatrné obnosy ukládalo. Z toho povstal naprostý nedostatek peněz u poštovních úřadův a nebylo možno poukázky vypláceti. V této tísni očekávala se jediná pomoc od nejrychlejšího zřízení české poštovní spořitelny v Praze. S největším chvatem byly vykonány přípravy, z Vídně bylo několik úředníků poštovní spořitelny s pomocí československého vyslance převezeno do Prahy, objednány nejnutnější tiskopisy, postaveno něco vypůjčeného nábytku v Jindřišské škole a za tísnivých poměrů jala se dne 20. listopadu poštovní spořitelna úřadovati. Naděje v ní kladené nebyly zklamány: V době od 20. listopadu do 7. prosince 19 18 bylo súčtováno 168,564.355 K 25 h; denně súčtuje se průměrně 14 milionů K vkladů. Peněžní tíseň poštovních úřadů rázem skončila, poštovní správa zaplatila bankám své dluhy a vyplácení platebních poukazů děje se bezvadně. Ale poštovní spořitelně nastává za nynějších nejistých valutárních poměrů nový úkol: pokud možno eliminovati hotový oběh peněz. Od 28. listopadu přijímá poštovní spořitelna své vlastní šeky (výjimečně též vídeňské) ku provedení dobropisů (clearingů) a platebních poukázek. Od 15. prosince budou přijímány též pokladní šeky. Jest naděje, že do nového roku bude spořitelna již za prvními překážkami a že bude v plném rozsahu obstarávati obchody šekové centrály.

Jde nyní o to, aby dostalo se zřízení poštovní spořitelny zákonné sankce. Návrh zákona přikloňuje se z větší části k rakouskému zákonu o zřízení poštovní spořitelny z r. 1882 a 1887, ale ne úplně. Prozatím nepomýšlí se totiž na úsporné řízení. Ač je úsporné řízení původním účelem poštovní spořitelny, tedy během doby úplně ustoupilo v Rakousku do pozadí a šekové řízení dosáhlo rozmachu závratného. Tak byl na př. čistý výnos z úsporného řízení r. 1917 jen 3,871.493 korun, z šekového řízení však 24,593.815 K.

Poštovní spořitelní knížky v Čechách nenabyly zvláštní obliby, tak na př. připadá v Haliči jedna poštovní spořitelní knížka na 29 obyvatel, v Čechách na 67, na Moravě na 93, ve Slezsku na 86. Také doposud z obecenstva nebyl projeven zvláštní zájem o úsporné řízení a bylo by snad možno, ponechati toto pole činnosti českým záložnám.

Poštovní spořitelna jako v jiných státech podléhá dle návrhu ústřední poštovní správě. Poštovní úřady vykonávají nejdůležitější díl agendy; přijímají vklady, vyplácejí splátky a súčtují je v denních účtech. Jsou ve stálém styku přímo s poštovní spořitelnou. Poněvadž čistý zisk dle návrhu opět odvede se poštovní správě, tedy poštovní úředníci zvláštního platu za své služby, konané poštovní spořitelně, neberou. Mnohem komplikovanější byl by poměr, kdyby poštovní spořitelna snad měla podléhati jinému centrálnímu úřadu než ministerstvu pošt a telegrafů. Jednak není myslitelno, aby poštovní úřady částí své činnosti podléhaly také jinému resortu, jednak by bylo třeba komplikovaného vyúčtování také o službách, které by poštovní úředníci konali pro jiný resort.

Demokratickému nazírání naší doby bude vyhovovati, zřídí-li se poradní sbor, v němž budou zastoupeny všechny vrstvy národa, které mají o poštovní spořitelnu zájem. Tento poradní sbor bude zárukou, že poštovní spořitelna bude se vyvíjeti dle potřeb lidu a na moderních základech.

Kmenový vklad stanovil se zatím 100 K jako u vídeňské poštovní spořitelny. Původně žádal se u vídeňské poštovní spořitelny kmenový vklad 200 K, později byl však snížen na polovici. Poštovní spořitelna ve Vídni jest povinna vrátiti kmenový vklad do 15 dní po výpovědi. Lhůta tato nebyla však dodržována a proto se navrhuje lhůta měsíční, která může býti dodržována.

O obchodech ukládacích bude dle nařízení ministerstva pošt a telegrafů, které vyjde, jakmile zákon bude schválen, rozhodovati poradní sbor pošt. spořitelny, jenž bude složen z odborníků.

Dá se očekávati, že poštovní spořitelna v Praze bude nějakou dobu passivní, neboť investice v době válečné, kdy tiskopisy, nábytek, psací i sčítací stroje nutno velmi draho platiti, byla obzvláště nákladná. Proto v návrhu zákona je zmínka o zálohách státní správy. Čistý výnos odevzdá se poštovní správě, z toho důvodu, poněvadž pošta vykonává nejdůležitější práce pro poštovní spořitelnu a tudíž je spravedlivo, aby výnosu bylo užito ve prospěch poštovní správy.

Manipulační poplatek u poštovní spořitelny ve Vídni je stanoven 4 hal. za jeden úkon účetní. Tento poplatek za nynějších poměrů je nedostatečný a odporučovalo by se zvýšení na 10 hal., aspoň prozatím po dobu nynějších drahotních poměrů. Snad by bylo lze dáti poradnímu sbor zmocnění, aby normální poplatek 4 hal. zvýšil dle potřeby až do 10 hal.

Provise 1/4 pro mille vybírala by se za všechny hotové výplaty. Ovšem se nevybírá za výplaty dobropisem (clearing).

Název "Poštovní spořitelna" vznikl z pojmu řízení úsporného. Poněvadž dnešní agenda ústavu nekryje se se starým pojmenováním, označuje se ústav v předloze zákona názvem "Poštovní úřad šekový".