Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Poslanci Josef Šamalík a soudr. podali Národnímu shromáždění tento návrh:

1. "Vzhledem k tomu, že Válečný obilní ústav v Čechách bez ohledu na poměry v ostatních zemích, k státu československému náležejících, zvýšil od 11. listopadu, resp. 15. prosince t. r. vyživovací kvotu chlebovin a

2. že není jisto, zda tato, jakož i od 15. prosince t. r. nově upravená vyživovací kvota jest zabezpečena i pro spotřební lid, aby ohlášené zvýšení kvoty chlebovin se snad nestalo jen agitačním prostředkem politických stran,

3. navrhujeme, aby pro všechny země v československém státě zastoupené byla jednotná kvota chlebovin, která by také z výnosu sklizně všech súčastněných zemí v československém státě byla zabezpečena,

4. a aby rekvisiční systém odběru plodin byl zrušen a aby ve všech zemích státu československého zaveden byl rozumný odběr dle kontingentu na okresy, obce a jednotlivce spravedlivě rozdělený, a aby ve všech těchto zemích po odevzdání potřebných kontingentů byly ostatní zásoby sklizně u rolnictva uvolněny, zejména aby byly zrušeny mlecí lístky."

Potřebu tohoto sjednocení spotřební dávky i jakosti mlýnských výrobků v celém území státu československého nutno plně uznati. Nesrovnalosti, které dnes platí co do spotřební dávky i jakosti mlýnských výrobků, vyplynuly jednak z plného rozvratu zásobování, k němuž vedl režim zásobovací v říši rakouské, jednak z dočasného osamostatnění dřívějších poboček říšského obilního ústavu v Čechách a na Moravě od doby státního převratu. Větší ještě rozdíly panují pochopitelně v utváření zásobování mezi zeměmi, které náležely k dřívější říši rakouské, a mezi územím slovenským, pokud bylo částí uherské říše.

V době státního převratu platily v obvodu naší republiky, jenž přináležel k dřívější rakouské říši, tyto dávky a tento způsob vymílání:

a) všeobecně nejvýše 1150 g mouky týdně,

b) pro tělesně těžce pracující osoby nejvýše 1850 g mouky týdně.

Z tohoto množství spotřeby nesmělo však býti odebráno více mouky k vaření než 250 g na týden.

Pro podnikatele zemědělských podniků a jich příslušníků ustanoveno bylo 1575 g obilí týdně a pro tělesně těžce pracující osoby v zemědělství zaměstnané nejvýše 2100 g obilí týdně.

Ve skutečnosti tato dávka nebyla však vždy plně honorována.

a) pšenice v době od 11. srpna 1918:

     3% krupice,

     22% mouky vařivé,

     65% mouky chlebové,

     7 1/2% otrub,

     2 1/2% promelku;

b) žita v době od 11. srpna 1918:

     90% mouky jednomleté,

     7% otrub,

     3% promelku;

c) ječmene v době od 11. srpna 1918:

     20% mouky vařivé,

     65% mouky chlebové,

     11 1/2% otrub,

     3 1/2% promelku;

d) pšenice v době od 16. září 1918 pro Velkou Prahu:

     3% krupice,

     32% mouky vařivé,

     55% mouky chlebové,

     7 1/2% otrub,

     2 1/2% promelku.

Od doby státního převratu nastaly tyto změny:

Nejprve provedeno bylo dodávání plné dávky v bývalých zemích koruny české.

Dávka obilí, resp. mlýnských výrobků, zvýšena byla od 15. prosince takto:

a) všeobecně 2100 g mouky týdně a z toho 1350 g mouky na chléb a 750 g mlýnských výrobků (mouky vařivé, krup, ovesné rýže, krupice a pravé rýže);

b) pro těžce pracující osoby a vojsko 3150 g týdně, z toho 2250 g mouky na chléb a 900 g mlýnských výrobků (mouky vařivé, krup, ovesné rýže, krupice, pravé rýže).

Pro podnikatele zemědělských podniků a jich příslušníků ustanoveno bylo 16 kg obilí měsíčně.

Zvýšení dávky provedeno bylo v předpokladu, že dosavadní nízké dávky, jichž nelze dodržovati, vedly k pokoutnímu mletí na venkově, které spojeno jest s citelnou ztrátou zrna v mlýnech, a dále k pokoutnímu nákupu mouky i kruhy nesamozásobitelskými, takže při zvýšení dávky dostane se obyvatelstvu jen legitimně toho, čeho pokoutní cestou většina často za nezřízené ceny se domůže. Při dávkách, jichž dodržení jest možno, bude pak také lze přesné dodržování přísnými zákonnými opatřeními zajistiti.

Způsob vymílání zůstal oproti tomu v Čechách beze změny.

Na Moravě a ve Slezsku dávka chlebová a moučná byla rovněž od 15. prosince t. r. zvýšena. Mimo to však sníženy na Moravě částečně ceny pod dřívější (rakouskou) úroveň, a to chlebová mouka pšeničná, žitná a ječná z 1 K na 80 h za kg.

Za to upraven byl na Moravě způsob vymílání takto:

1. Vymílání pšenice snižuje se s 90% na 80% a vymílá se na

     5% krupice,

     45% mouky na vaření,

     30% mouky chlebové,

     17 1/2% otrub,

     2 1/2% rozprach.

2. Žito vymílá se nezměněně jako doposud na

     90% mouky stejnomleté,

     7% otrub,

     3% rozprach.

3. Vymílání ječmene snižuje se s 85% na 80% a vymílá se na

     30% mouky na vaření,

     50% mouky chlebové,

     16 1/2% otrub,

     3 1/2% rozprach.

Vedle toho však platí pro Moravu ustanovení, dle kterého zemědělští producenti v oněch okresech, které odvedly plně svůj kontingent, smějí případným přebytkem obilí volně naložiti. V jiných zemích tento předpis neplatí.

Tím větší jsou ovšem úchylky na Slovensku, a to nejen co do platných předpisů, nýbrž i co do faktického stavu.

Požadavek sjednocení všech těchto ustanovení pro obvod československého státu vyplývá z jednoty státu a jest též v zájmu jednotného upravení služby zásobovací.

V prvé řadě jest ovšem nutnou jednotná organisace obilního zásobování. Toho dosíci se má zřízením společného ústavu obilního pro celý stát s pobočnými ústavy v jednotlivých zemích.

Úkolem této instituce bude pak sdělání jednotného zásobovacího plánu, jenž by nahradil dnešní prozatímní způsob hospodaření dle jednotlivých území.

Vzhledem k dnešnímu stavu a vzhledem k tomu, že nestojíme na počátku období zásobovacího, nýbrž uprostřed tohoto období, nelze okamžité sjednocení ve všech směrech snadno provésti a bude nutno prováděti je postupně.

Nejdříve bylo by lze provésti jednotný způsob vymílání za účelem snížení vymílacího procenta v obvodech, kde dosud platí vysoké procento vymílací.

Pro snížení vysokého vymílacího procenta, hlavně v Čechách platného, mluví řada důvodů. Snížením vymílacího procenta o 5 až 10% docílí se podstatně lepší jakosti veškeré mouky, kdežto dosavadní mouka na 95%, při ječmenu na 85% vymílaná, obsahuje látky pro člověka neztravitelné, jimiž celé množství mouky trpí na jakosti, kdežto by při nižším vymílání látek těchto dalo se využitkovati jako krmiva a nebyly by tedy pro výživu lidu ztraceny.

Silné vymílání značí často jen zdánlivou úsporu, neboť obecenstvo, kterému mouka nevyhovuje, utíká se k pokoutnímu nákupu mouky lepší, a tím dává se podnět k pokoutnictví a lichvě. Obecenstvo namnoze dalo by i přednost zlepšení jakosti při poměrně menší dávce než zvýšení dávky za cenu udržení horší jakosti.

Aby bylo lze posouditi, jaké důsledky mělo by snížení procenta vymílání na úhradu spotřeby, třeba uvésti číslice, znázorňující zásobení při vymílání vyšším a nižším. - V Čechách jeví se poměry takto:

takže by se s tímto množstvím vystačilo do konce r. 1918. Dne 28. listopadu 1918 nevykoupený kontingent by tedy byl k zásobování na rok 1919.

Při nezměněném způsobu vymílání by se pak s tímto nevykoupeným kontingentem v Čechách vystačilo do 28.528 : 5.800 = 4.8 měsíce,. t. j. do 24. května 1919.

Při vymílání b), zavedlo-li by se 1. lednem 1919, do 26.860 : 5.800 = 4.6 měsíce, t. j. do 18 května 1919.

Při vymílání c), zavedlo-li by se od 1. ledna 1919, do 25.567 : 5800 = 4.4 měsíce, t. j. do 12. května 1919.

Podmínkou ovšem je, že celý kontingent bude vykoupen; proto bude nutno kontingent po případě jako kontribuci vymáhati.

Z číslic těchto je patrno, že snížení procenta vymílacího nemělo by za následek příliš značné zkrácení zásobovací doby (při způsobu ad b) pouze o 6 dnů, při způsobu ad c) o 12 dní). Číslice tyto týkají se samotných Čech. -

Na Moravě, kde platí nižší vymílání, a sice pro pšenici 80%, pro žito 90%, ječmen 80%, jeví se zásobovací plán dle stavu dne 8. prosince 1918 takto:

t. j. zásoba do 20. ledna 1919 při dávce normální (200 g pro lehce a 300 g pro těžce pracující). Na kontingent 9982 vozů pšenice a žita. 6028 vozů ječmene nakoupeno do 8. prosince 4961 vozů pšenice a žita, 4256 vozů ječmene, zbývá nakoupiti 5021 vozů pšenice a žita, 1772 vozů ječmene, celkem 6793 vagonů obilí, t. j. množství, stačící při normální dávce na 113 dní.

Podaří-li se zbývající množství kontingentu nakoupiti a použije-li se všeho tohoto obilí k semletí, byla by země Morava s průmyslovým okrskem mor.-ostravským zásobena při normální dávce do 13. května 1919.

Připomenuto budiž, že zásobovací plán moravský počítá s dosavadními nižšími spotřebními dávkami.

Pro Slezsko a pro Slovensko není zatím podrobnějšího plánu zásobovacího, jehož vypracování bude úkolem nově zřízené zásobovací organisace.

Uvedené zásobovací plány předpokládají ovšem, že stanoveného kontingentu bude skutečně dosaženo. Protože kontingenty byly stanoveny namnoze dle odhadu dosti vysokého, není vyloučeno, že jich nebude lze plně obsáhnouti, třebas výkupy tou dobou jsou v celku uspokojivé.

Aby kontingenty co možno v brzku mohly býti splněny, k tomu bude nutno pracovati všemi prostředky. Nestačí tu však pouhé prostředky dosud obvyklé (nátlak na producenty a jiná opatření donucovací), nýbrž bude třeba také umožniti interessentům prostředky hospodářskými, aby výmlat, pro jehož dokončení bude snad nutno určitý termín stanoviti, skutečně včas proveden býti mohl.

K tomu jest zejména nutno opatřiti potřebné uhlí a tekuté palivo, případně též potřebné síly jakožto náhradu za ztracenou pracovní sílu zajatců. Jestliže tímto způsobem splněny budou podmínky pro urychlený výmlat, bude pak možno provedení jeho všemi zákonnými prostředky energicky vymáhati. Očekávané příznivé důsledky navržené změny soustavy vymílací mohou býti zaručeny jen tehdy, jestliže navržené nové vymílací předpisy skutečně budou dodržovány. Nemělo by úspěchu, kdyby sice stanoveno bylo nižší vymílání, kdyby však ve větším neb menším počtu případů nebylo toto skutečně prováděno a dodávána byla mouka výše vymílaná.

Aby nižší vymílání bylo prakticky zajištěno, k tomu přispěti mají jednak přísná opatření zákonná, stíhající nedodržování předepsaného způsobu mletí, jednak zostřený odborný dozor nad mlýny. Vydání uvedených zákonných předpisů se právě připravuje.

Dozor nad jakostí dodávané mouky nutno dále vybudovati. Za tím účelem má zdokonalena býti odborná, pod vědeckým dozorem stojící kontrola jakosti mouky při obilním ústavě. Při tom nutno uložiti též výrobnám chleba, které mouku přijímají, jakož i aprovisacím záruku za jakost zboží. Tyto musí zboží předepsané jakosti neodpovídající pozastaviti, aby závady mohly býti odstraňovány. V případě, kde okresní aprovisace nevyhoví trvale svým povinnostem, bude třeba, aby je přejal do své vlastní režie.

Revisi mlýnů znesnadní okolnost, že četné odborně vyškolené síly, které finančními úřady byly k tomu účelu dány k disposici, povolají se nyní zpět k službě finanční. Vzhledem k jich potřebě bude třeba, aby za ně zjednána byla náhrada, což není však možno dříve, než nové síly budou vyškoleny. Jest proto žádoucno, aby alespoň po jistou dobu dosavadní síly byly po jistý čas ještě ve své působnosti revisní ponechány.

Zabezpečení zásobování vyžaduje dále, aby zabráněno bylo vývozu, který pokoutními cestami na hranicích říše se provádí.

K tomu cíli nutno jest postarati se o hraniční stráže, které by nejen vývozu po dráze, nýbrž i vývozu po silnicích, - zejména nákladními automobily - zabránily.

Ať již kontingentů plně bude dosaženo nebo spíše nikoli, předpokládá zásobení našeho státu mlýnskými výrobky až do nového zásobovacího období nezbytně ještě přívoz obilí neb mlýnských výrobků z ciziny.

Za účelem stanovení žádoucího zásobovacího plánu, v němž i s tímto dovozem počítati dlužno, jest třeba, by množství očekávaného importního zboží a též i přibližná doba přívozu byly včas zajištěny.

Přívozu lze se nadíti jednak z dnešních zásob ciziny, při čemž by pro nejbližší dobu padala v úvahu hlavně jistá kvanta rýže, hodící se za náhradu nedostávajících se bramborů, kdežto v době pozdější, t. j. pro jaro 1919 mohlo by se počítati na dovoz ze zimní úrody jižní polokoule (Jižní Ameriky a Australie), které za dob mírových k nám přibližně v únoru již docházely.

Vzhledem k veliké poptávce Evropy po tomto přívozu a vzhledem k potřebě přívoz urychliti a regulovati dle objevující se potřeby jeví se žádoucím, aby otázka tato mezinárodně byla řešena a doporučovalo by se ustaviti již nyní ze zástupců súčastněných států a jich zásobovacích orgánů mezinárodní komisi, která by měla za účel zjistiti potřebu a termín přívozu, jakož i upraviti otázku dopravní.

Pokud běží o potřebu naší republiky, jest s hlediska dopravy vzíti zřetel též k dopravě vodní, zejména k cestě labské, která by umožnila využitkování dopravního materiálu lodního a odlehčila by při těchto rozsáhlejších dopravách železniční síti, hlavně pak nedosti vydatnému železničnímu spojení s mořem Jaderským. V příčině zabezpečení této cesty labské musilo by se státi mezinárodní opatření.

Návrh poslance Josefa Šamalíka a soudruhů požaduje dále, aby rekvisiční systém odběru plodin byl zrušen a aby ve všech zemích státu československého zaveden byl rozumný odběr dle kontigentu na okresy, obce a jednotlivce spravedlivě rozděleny, a aby ve všech těchto zemích po odevzdání potřebných kontigentů byly ostatní zásoby sklizně u rolnictva uvolněny, zejména aby byly zrušeny mlecí lístky.

Návrh tento má na zřeteli zvláštní ustanovení, které tou dobou pro Moravu jest platné, a o němž výše zmínka se stala.

Dle ustanovení tohoto mají totiž po odevzdání povinných kontingentů v tom kterém okrese přebývající zásoby sklizně u rolnictva býti uvolněny. Při tom vzniká ještě otázka, jakým způsobem s uvolněným kontingentem lze naložiti, zda pouze pro zásobování dotyčných producentů, či též k účelu zásobování neproducentů, a po případě jakou cestou mohou přebytky tyto býti uvedeny do spotřeby.

Návrh směřuje k tomu, aby tato zásada provedena byla ve všech zemích státu československého.

Otázka tato, jakož i otázka zrušení mlecích lístků tvoří též předmět jiného návrhu, podaného Národnímu shromáždění, a sice návrhu Dra Josefa Schieszla a soudruhů, č. tisku 174. Bude tedy otázka tato při projednávání tohoto návrhu výborem zásobovacím zvláště řešena.

Na základě těchto úvah učinil zásobovací výbor tato usnesení:

Uřad pro zásobování lidu se vyzývá, aby:

1. postaral se o stanovení jednotného zásobovacího plánu pro zásobení mlýnskými výrobky a aby na základě plánu toho.

2. přistoupil ke snížení procenta vymílání obilí, t, j. ku zlepšení jakosti mlýnských výrobků, a aby

3. upravil jednotně dávku chlebovou a moučnou v celém uzemí státním v té míře a v tom postupu, jak tomu dovolí stav zásob v poměru k potřebě, zejména vzhledem i na žádanou úpravu vymílání obilí;

4. aby zostřenými zákonnými předpisy a přísným dozorem zajistil dodržování předepsaného procenta vymílání a žádoucí jakost chleba;

5. aby zahájil s urychlením jednání za účelem zajištění dovozu obilí z ciziny a dal podnět k tomu, by pro distribuci dováženého obilí a k řešení dopravních otázek, spojených s dovozem obilí do různých států, zřízena byla mezinárodní komise;

6. aby urychlení výmlatu a dodávek obilí všemi prostředky, zvláště opatřením uhlí, tekutého paliva a zajištěním pracovních sil bylo podporováno;

7. aby nedovolenému vývozu obilí a mlýnských výrobků za hranice státní zostřeným dozorem na hranicích bylo bráněno;

8. aby skutečný stav nezásobených spotřebitelů byl přesně zjištěn a tím neoprávněnému zásobení bylo zabráněno.