Nemocenský zákon, vydaný ve starém
Rakousku r. 1888, a zákon o zapsaných pokladnách
ze dne 16. července 1892 umožňovaly průmyslovým
závodům, každému společenstvu
i jednotlivcům zakládati nemocenské pokladny,
kteréhožto práva bylo mimořádně
využito v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Tímto tříštěním nemocenského
pojišťování jsou nejvíce poškozeni
pojištěnci, na což bylo sjezdy odborových
organisací dělnických a nemocenských
pokladen často již poukázáno. Poměry
v otázce tříštění nemocenského
pojišťování dospěly tak daleko,
že existují nemocenské pokladny s nepatrným
počtem členů (10, 20, 30), které při
změně zákona nemocenského a s tím
spojeného většího zatížení
nemocenských pokladen nemohou pravidelnou činnost
vykonávati a povinnostem vůči členstvu
dostáti.
Závodní nemocenské pokladny kromě
toho povahou svou jsou pod vlivem majitelů firem a jejich
úředníkův a je také všeobecně
známo, že ústavy tyto dosti často byly
sociální a humanní činnosti značně
vzdáleny. Odvislost dělnictva v těchto pokladnách
je jenom novým důkazem, aby na jejich činnosti
nebylo dále trváno.
Také nemocenské pokladny zapsané svojí
konkurenční činností rozvoji nemocenských
pokladen překážejí a jejich náhradní
činnost v tomto směru není možna proto,
ježto právě v obvodu našeho československého
státu je nutno nemocenské pojišťování
zlepšovati zcelováním jeho, nikoli však
drobením.
Do doby, než bude celkově upraveno dělnické
nemocenské pojišťování, dožadují
se podepsaní, aby byly zrušeny některé
pokladny, a žádají proto, aby Národní
shromáždění schválilo tento zákon:
Všechny závodní, stavební a učňovské
nemocenské pokladny, ať mají počet členů
jakýkoli, se zrušují. Rovněž se
zrušují všechny nemocenské pokladny pomocnické
při společenstvech, které neměly koncem
roku 1913 aspoň 500 členů. Dále se
zrušuje §. 7. zákona ze dne 16. července
r. 1892 ř. z. č. 202, týkající
se zapsaných pokladen pomocných, tak že tyto
nadále nemohou býti rovnocenné se spolkovými
pokladnami v § 60. zákona ze dne 30. března
1888 č. 33 ř. z. o nemocenském pojišťovaní
dělníků.
Jmění rozpuštěných nemocenských
pokladen použije se ke krytí pohledávek již
vzešlých. Pokud jich nekryjí u závodních
majitelé firmy, u stavebních příslušní
zaměstnavatelé, u učňovských
společenstva, přidrženy buďtež ke
krytí závazků vzešlých do dne
31. prosince 1918.
Po krytí těchto závazků zbylé
jmění odevzdáno buď příslušné
"Okresní pokladně nemocenské" nebo
pokladnám nemocenským, jež členstvo
rozpuštěných pokladen těchto přijmou
podle klíče přijatého počtu
členstva.
Zákon tento nabývá platnosti dnem 1. ledna
1919.
Provedením tohoto zákona pověřují
se ministři vnitra a pro sociální péči.
Po stránce formální žádáme,
aby tento návrh byl odkázán sociálně
politickému výboru.
V Praze dne 17. prosince 1918.