Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Zemská živnostenská rada pro Čechy jest ústavem zemským, který má své sídlo v Praze, a vykonává úkoly své podle ustanovení tohoto zákona a podle řádu jednacího, a to:

l. shromážděním delegátův a

2. výborem.

Shromáždění delegátů zřídí se tím způsobem, že všechna k volbě oprávněná společenstva živnostenská a gremia každého soudního okresu společnou volbou vyšlou vždy na dobu tří roků delegáta.

Zaujímá-li společenstvo živnostenské nebo gremium, k volbě oprávněné, dva nebo několik soudních okresů, volí ve všech těchto okresích podle počtu členů, z toho kterého okresu soudního k společenstvu nebo gremiu přináležejících, společně s ostatními živnostenskými společenstvy a gremii z téhož okresu.

Právo k volbě ve smyslu § 2. mají veškerá živnostenská společenstva a gremia podle ustanovení řádu živnostenského v Čechách, který v době rozepsání volby platí.

Vykonávání tohoto práva volebního upraveno bude zvláštním řádem volebním, jejž vydá pro první volební období vláda v sou hlase se zemskou správou, pro další volební období výbor zemské živnostenské rady, při čemž se vyhražuje schválení vlády v souhlase se zemskou správou.

§ 4.

Volitelným ve smyslu § 2. jest každý člen společenstva živnostenského nebo gremia k volbě oprávněného.

Ve shromáždění delegátů zasedají a hlasují také členové výboru, uvedení v § 7. pod č. 2 až 6.

Shromáždění delegátů volí ze sebe na dobu 3 roků předsedu a dva jeho náměstky. Zvolenému předsedovi i jeho náměstkům jest potřebí potvrzení presidenta republiky československé. Jeden z náměstků zvolen býti má z delegátů stavu obchodního.

Výbor se skládá:

l. z předsedy a jeho dvou náměstků,

2. ze zástupce, vládou ustanoveného (§ 5.),

3. ze zástupce, zemskou správou ustanoveného (§ 5.),

4. ze zástupce každé obchodní a živnostenské komory, v obvodu zemské rady živnostenské usídlené (§ 5.),

5. ze zástupce Obchodní, průmyslové a živnostenské ústředny v Hradci Králové (§ 5.),

6. ze zástupce Zemského svazu českých živnostenských záložen a družstev v král. Českém v Praze (§ 5.),

7. ze 27 členů výboru, které volí ze sebe shromáždění na dobu tří roků. Jedna třetina z nich zvolena býti má z delegátů stavu obchodnického.

Shromáždění a výbor svolává a jim předsedá předseda a v zaneprázdnění jeho první, po případě druhý jeho náměstek.

Doba působení zástupců, vládou a zemským správním výborem ustanovených, do shromáždění a do výboru, trvá jako u všech ostatních tři roky a jest při nastalém uprázdnění náležitou náhradu zjednati na neuplynulá dosud zbytek této doby působnosti.

Úkolem zemské rady živnostenské jest péče o zvelebování, hájení a zastupování hospodářských, humanních, odborových a vzdělávacích zájmů všech živností, po továrnicku neprovozovaných, a členů společenstev živnostenských, obzvláště podporování společenstev, společenstevních jednot při plnění úkolů, jim příslušejících.

Zemské radě živnostenské náleží tedy:

1. Aby podávala dobrá zdání a vlastní návrhy vládě a zemskému zastupitelstvu (živnostenský poradní sbor stolice II. a III.) ve všech věcech společenstevní organisace a ze jména v těch, které působí k rozvinu stavu živnostenského ve směru sociálním, kulturním a hospodářském, jakož i školství živnostenského, živnostenské výroby, domácího průmyslu, odbytu živnostenských výrobkův a obchodu,

2. aby zvelebovala živnosti:

a) podporou oněch ústavů, jejichž účelem obeznámiti živnostníky se strojovým a pracovním zařízením jejich závodův a rozšiřovati mezi živnostnictvem znalost nových způsobů výroby, obzvláště výstavami vzorků, modelů, strojův a jiných pomůcek pra ovcích,

b) aby nechávala živnostníkům motory a pracovní pomůcky,

c) aby podporovala, zařizovala a spravovala odborná musea a jiné podobné ústavy,

d) aby subvencovala společenstevní organisace hospodářské, jež obraly si za úkol živnostenské zvelebování, jakož i humanitní ústavy živnostenské, obzvláště pobočné ústavy společenstev živnostenských a jejich jednot,

e) aby podporovala a zřizovala učednické besídky a útulky,

f.) aby podporovala a zprostředkovala vládní a zemské akce ve prospěch zvelebování živností,

g) aby vydávala odborné časopisy a

h) aby náležitě přihlížela k tomu, jak používá se subvencí zemských a Zemské rady živnostenské.

3. V oboru školství živnostenského a živnostenského odborného vzdělávání vůbec:

a) aby subvencovala a dohlížela na školy živnostenské, obchodní, řemeslnické, odborné a pokračovací,

b) aby podporovala a pořádala výstavky prací učednických a učňovských prací živnostenských učelišť,

c) aby napomáhala odbornému, kupeckému a technickému vzdělávání samostatných živnostníkův a dorostu živnostenského, obzvláště udílením stipendií,

d) aby pořádala a podporovala mistrovské a pomocnické kursy a udílela stipendia nemajetným účastníkům jejich,

e) aby působila ve prospěch zřizování živnostenských a kupeckých učelišť, na jejich organisaci a úspěšnost, zejména aby podávala návrhy a dobrá zdání zemské správě a vládě.

4. Aby organisovala živnostenskou výrobu a odbyt výrobků živnostenských, zvláště pak aby bylo upraveno řízení dodávkové, pokud jde o živnostenské výrobky pro stát, zemi a ústavy státní a zemské.

5. Dozor nad sprostředkováním práce a služeb ve věcech živnostenských a úprava tohoto sprostředkování.

Zemská rada živnostenská pro Čechy má svou vlastní úřadovnu, jmenuje své úředictvo, čítaje v to kočující učitele a poradce, a vykonává nad nimi dozor.

V shromáždění sluší projednávati:

1. věci, o nichž vládou nebo správou zemskou výslovně bylo určeno, že předloženy býti mají shromáždění,

2. věci, o nichž vzhledem k jejich důležitosti pro živnostnictvo výbor se usnesl předložiti je shromáždění,

3. věci, které člen shromáždění, některá společenstevní jednota nebo některé společenstvo výboru podalo ve lhůtě, jednacím řádem k tomu ustanovené, proto, aby byly předloženy shromáždění, a které bylo výborem uznány za vhodné, aby ve shromáždění bylo o nich jednáno.

Řádné shromáždění koná se každého roku jednou a svolává se z nařízení předsedy. Vyžaduje-li toho zvláštní nutnost předmětu, může předseda svolati mimořádné shromáždění; shromáždění takové má se však také konati, kdykoli o to žádá alespoň polovina členů shromáždění anebo výbor.

Shromáždění jest způsobilé, aby se usnášelo, je-li v něm přítomen předseda nebo jeden z jeho náměstkův a alespoň třetina delegátů. K platnému usnesení vyžaduje se prostá většina hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Volby dějí se prostou většinou hlasů. Podrobnější ustanovení o tom má jednací řád.

Veškeré věci, které nejsou vyhrazeny podle §§ 8-10 shromáždění, náleží přímo do oboru působnosti výboru, obzvláště:

l. Pěstovati věcné a odborné styky se společenstvy a jednotami společenstevními.

2. Otázky a věci, týkající se živnostenských učelišť a jmenování zástupců do dotčených kuratorií.

3. Spolupůsobiti, když prováděna budou opatření pro zvelebování živností a zřízení společenstevního podle vyzvání, došlých Zemské rady živnostenské od vlády neb od správy zemské.

4. Podávati vlastní návrhy, které týkají se živností a společenstevního zřízení.

5. Věci, které se týkají úředníkův a zřízenců úřadovny.

6. Sestavovati rozpočet na rok následující o žádoucím subvencování těch kterých odvětví stavu živnostenského z peněz říšských a zemských a rozpočty útrat, spojených s vlastní činností, zahrnujíc v to útraty s vydržováním úřadovny.

7. Sestavovati účetní závěrky.

Jak rozpočty, tak účetní závěrky předložiti jest ke schválení shromáždění, které předloží je ke konečnému schválení ministerstvu obchodu.

Výbor může při řízení jednotlivých od borných otázek slyšeti znalce, aneb je s hlasem poradním přibrati do svých porad. Dále může k určitým účelům z členů svých sestaviti komis a ustanoviti důvěrníky k stálému podávání zpráv.

Zejména jest zástupcům vlády a správy zemské volno, k poradám výboru přibrati odborníky z úřadů vládních nebo zemských, aby podali potřebné poučení.

Výbor jest také oprávněn vyžádati si od společenstev a jednot zprávy o předmětech své působnosti a po případě úřadům vládním a správě zemské opatření takových zpráv nabídnouti.

Výbor schází se k poradám na pozvání předsedovo zpravidla každý třetí měsíc, a může býti svolán, je-li potřebí, i jindy. Svolání takové státi se musí, žádá-li o to alespoň polovina členů výboru. Aby výbor byl způsobilý se usnášeti, jest třeba přítomnosti předsedy nebo jeho náměstka a alespoň třetiny členů výboru. K platnému usnesení vyžaduje se prosté většiny přítomných, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

Při volbách rozhoduje prostá většina odevzdaných hlasů. Podrobnější ustanovení obsahuje jednací řád.

Předseda živnostenské rady koná dozor při všech jednáních Zemské rady živnostenské, svolává schůze shromáždění delegátův i výboru podle potřeby, nejméně 10 dní napřed písemným pozváním, k němuž připojen jest program schůze, předsedá schůzím těmto a řídí je, pečuje o to, aby bylo provedeno usnesení, podepisuje hotové spisy a přípisy a zastupuje Zemskou radu živnostenskou na venek.

Je-li předseda zaneprázdněn, zastupuje ho jeden z obou místopředsedů.

Místopředseda, zastupuje-li předsedu, má stejná práva a povinnosti, jaká předsedovi podle zákona tohoto příslušejí.

Aby byly věci shromáždění a výboru náležitě vedeny, poříditi má Zemská rada živonostenská jednací řád, jenž podléhá schválení Národního shromáždění.

Členové Zemské rady živnostenské konají práce své jak v shromáždění, tak ve výboru jako úřad čestný. Členům výboru přísluší však náhrada hotových výloh, vzešlých jim vedením věcí.

Ponecháno jest vládě, o této náhradě učiniti ustanovení podrobnější.

Správní náklady, spojené s vedením věcí Zemské rady živnostenské, zapraví se z peněz státních.

Rozpočty a účetní závěrky předložiti jest každoročně včas ministerstvu obchodu. aby byly zařaděny do státního rozpočtu.

Zemský jubilejní fond císaře a krále Františka Josefa I. k podpoře malých živnostníků spolu s fondem bonifikačním se podřizuje Zemské živnostenské radě, kteráž namístě nynějšího kuratoria obdrží správu tohoto fondu podle nynějších stanov, kteréž uvésti jest v soulad se zákonem tímto.

Zemská rada živnostenská jest oprávněna užívati znaku zemského jak při své firmě, tak v razítku.

Zemská rada živnostenská může býti rozpuštěna rozhodnutím presidenta republiky československé.

V případě tom budou do tří měsíců provedeny nové volby, jakož i povolání a jmenování zástupců vlády, zemské správy, obchodních a živnostenských komor, obchodní, průmyslové a živnostenské ústředny v Hradci Králové a Zemského svazu českých živnostenských záložen a družstev v král. Českém v Praze do shromáždění na 3letou dobu působnosti. Až do nového ustavení úřaduje však výbor dále.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu.

Řemeslnictvo a živnostnictvo české, vesměs v živnostenských společenstvech sdružené, domáhá se svou Zemskou jednotou řemeslných a živnostenských společenstev v Praze již od roku 1902 autonomního ústavu zemského, "Zemské rady živnostenské pro Čechy".

Stavu živnostenskému nejde o. pouhý sbor poradní, jako jím býti měly Zemská komise živnostenská při Zemském výboru král. Českého v Praze a Říšská rada živnostenská při ministerstvu obchodu ve Vídni, nýbrž jde mu o zřízení zemské instituce přesně podle vzoru Zemědělské rady pro Čechy, instituce nové, která by podle nynějšího zřízení společenstevního hájila, zvelebovala a zastupovala zájmy řemesel a živností v Čechách, kteréž sdruženy jsou vesměs v živnostenských společenstvech, která jsou podle řádu živnostenského v Čechách.

Voláním po zřízení "Živnostenské rady" nešlo a nejde stavu, který se domáhá toho, aby byla zřízena, o to, aby v život uveden byl nějaký ústav zemský ve prospěch průmyslu a obchodu vůbec, nýbrž šlo mu a jde o to aby uveden byl v život ústav, kterýž by napomáhal jedině výhradně prospěchu a zájmům malých živností, to jest maloživnostenského průmyslu a obchodu, jež vyžadované podpory v nejvyšší míře potřebují. Proto právě klade se váha na to, aby základ "Živnostenské rady" spočíval v nynějších společenstvech živnostenských, podle živnostenského řádu založených, čímž by bylo zabezpečeno pro muže i ženy také všeobecné právo volební do tohoto ústavu.

Návrh dotčeného zákona, vypracovaný Zemskou jednotou řemeslných a živnostenských společenstev v Praze, representantkou stavu maloživnostenského v Čechách, podepsaní předkládají, aby sloužiti mohl za podklad dalšího jednání Národního shromáždění o této otázce. Jediné cestou, v návrhu tomu označenou, může otázka založení "Živnostenské rady" správně býti luštěna, aby bylo dosaženo toho, co se od založení řečeného ústavu očekává, to jest vydatné opory pro stav maloživnostenský, který opory té se dožaduje a jí v nejvyšší míře potřebuje.

Živnostnictvo, podepsanými zastoupené, ohrazuje se proti tomu, aby jednalo se o zřízení ústavu, pro maloživnostnictvo tak důležitého, aniž se náležitě dbá potřeb a důvodných přání tohoto stavu, a aby bylo zřízeno něco, co by sice mělo zvučný název "Živnostenská rada", ale vpravdě by jí nebylo.

V návrhu zákona na zřízení Zemské rady živnostenské pro Čechy, podepsanými předloženém, pamatováno jest na to, aby co do organisace "Zemské rady živnostenské" vyhovovala požadavkům a potřebám stavu živnostenského v Čehách. Na Moravě působí Zemská živnostenská rada již déle než 10 roků blahodárně pro tamní živnostnictvo, bud tudíž jen spravedlivo, přikročí-li se bezodkladně ke zřízení zemských rad živnostenských také v ostatních zemích státu československého, obzvláště však v Čechách, kde živnostnictvo se toho svou Zemskou jednotou řemeslných a živnostenských společenstev v Praze již od roku 1902 domáhá. Sněmu království Českého podána byla kdysi řada návrhů ve věci této, a tato věc byla také v zemském sněmu českém opětně projednávána a jenom pro nastalou nedělnost sněmu zemského nebylo možno v dalším projednávání otázky té pokračovati a je ukončiti.

Po stránce formální navrhuje se přikázati návrh tento živnostenské komisi.

V Praze dne 17. prosince 1918.