K dozoru na státní hospodářství,
státní jmění a státní
dluh československé republiky zřizuje se
nejvyšší účetní kontrolní
úřad se sídlem v Praze. Úřad
tento jest samostatný a neodvislý na vládě.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad skládá se z předsedy,
jeho náměstka a potřebného poctu úředníků
a výpomocných sil.
Předsedu nejvyššího účetního
kontrolního úřadu jmenuje k návrhu
vlády president republiky, v jeho nepřítomnosti
zástupce presidenta republiky. Jeho náměstek
a ostatní úředníci budou jmenováni
k návrhu předsedy nebo přímo jím
podle zákona o jmenování a postupu státních
úředníků.
Předseda je za působnost nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
Národnímu shromáždění
československé republiky odpověden a práv
jak z nezákonného jednání, které
ve své úřední působnosti přímo
či nepřímo zavinil, tak z vědomě
zamlčených nezákonných jednání
kontrolovaných úřadů.
Předseda podléhá zákonu o odpovědnosti
členů vlády a soudnímu řízení
ustanovenému v zákoně tom. Je-li zaneprázdněn,
přechází jeho působnost i odpovědnost
na jeho náměstka.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu je povinen, věci
týkající se působnosti jeho a vlastní
předlohy zastávati v Národním shromáždění
a ve všech jeho komisích a výborech a dáti
potřebná vysvětlení buď osobně
nebo svými zástupci. Při jednání
jest oprávněn hlásiti se o slovo, které
mu nesmí býti odepřeno.
Dozoru nejvyššího účetního
kontrolního úřadu podléhají
účty státních úřadův
a závodů, týkající se peněz,
materiálu a hodnot jiných, jakož i účty
nadací a fondův, ústavův a společností,
podporovaných státními penězi nebo
spravovaných státními orgány.
Dozoru jeho nepodléhají zákonitě povolené
disposiční fondy vlády.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad je povinen zvláště zkoušeti,
spočívají-li příjmy a výdaje
na zákonných ustanoveních anebo smlouvách,
jsou-li řádně poukázány a súčtovány
a bylo-li při nařízeních, týkajících
se státního jmění, jednáno
hospodárně. Též je všímati
si toho, shodují-li se poukazy a účty se
zákonem o státním rozpočtu.
Úřady a orgány jmenované v §
5. jsou povinny předložiti nejvyššímu
účetnímu kontrolnímu úřadu
na požádání účty a doklady.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad je též oprávněn,
aby dal přehlížet účty svými
zřízenci na místě samém, provedl
občasné dohlídky v účetních
úřadech, a vyžaduje-li toho bezpečnost
státního jmění neb účel
kontroly, zařídil u správních úřadů
za dozoru svých zřízenců skontrování
pokladen, likvidaci a inventarisaci zásob.
Nastane-li ve správním roce nutná potřeba
poukázati výdaje, o které ve státním
rozpočtu není postaráno, nebo jimiž
se překročí povolený úvěr,
jsou příslušná ministerstva nebo nejvyšší
správní soud povinny, zaslati spis po dohodě
s ministerstvem financí před výpravou k nahlédnutí
nejvyšší u účetnímu kontrolnímu
úřadu, jenž jest oprávněn učiniti
do 8 dnů své námitky. Nelze-li námitek
těch odstraniti dohodou, rozhodne ministerská rada.
jejíž porady v tomto případě
předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu může se zúčastniti.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad je povinen, výdaje ony zaznamenávati
a v závěrečném úctu (§
10.) vykazovati.
Výtky, týkající se ůčtův,
a vady nalezené při dohlídkách oznámí
nejvyšší účetní kontrolní
úřad příslušnému ministerstvu
nebo nejvyššímu správnímu soudu,
které jsou povinny, ve lhůtě stanovené
jím odstraniti vady vytčené nebo náležitě
vyvrátiti. Nestane-li se tak, anebo jsou-li námitky,
činěné proti výtkám, neoprávněny,
vyjedná nejvyšší účetní
kontrolní úřad věc s příslušným
ministerstvem nebo s nejvyšším správním
soudem; nelze-li dosíci dohody, předloží
věc ministerské radě a předseda nejvyššího
kontrolního úřadu jest oprávněn
jednání v ní se zúčastniti.
Nedojde-li ani v ministerské radě k dohodě,
předloží věc zároveň se
závěrečným účtem (§
10.) k rozhodnutí Národnímu shromáždění.
Jedná-li se o výtky nejvyššímu
správnímu soudu a nedojde-li k dohodě, předloží
se věc se závěrečným účtem
přímo k rozhodnutí Národnímu
shromáždění.
Při dozoru na státní dluh jest nejvyšší
účetní kontrolní úřad
povinen zkoušeti, dělá-li se emise dluhopisů
nebo pokladních poukázek přesně podle
zákona, jsou-li závazky státu řádně
knihovány, plní-li vláda přesně
povinnosti státu jak u vlastních dluhů, tak
i u těch závazků, za které stát
ručí, a je-li v pořádku zúrokování,
umořování a zajištění
dané věřitelům.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad dohlíží také na oběh
drobných mincí a zkoumá na základě
výkazů finančního ministerstva, děje-li
se ražení a oběh mincí v mezích
zákonem stanovených.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad sestavuje ročně závěrečný
účet všech státních příjmův
a výdajů. Za tím účelem jsou
povinny správní úřady, které
poukazují platy, předložiti nejvyššímu
účetnímu kontrolnímu úřadu
měsíční výkazy příjmův
a vydání a po uplynutí správního
období roční účty, v nichž
jest vykázati úhrnný výsledek hospodářství
s penězi, jej srovnati se státním rozpočtem
a odůvodnit úchylky.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad předloží závěrečný
účet během následujícího
roku správního Národnímu shromáždění
ke zkoumání a schválení.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad je povinen pečovat o to, aby státní
účetnictví bylo co nejjednodušší
a nejvýhodnější a zařízeno
tak, aby umožnilo snadnou a úplnou kontrolu.
Za tím účelem spolupůsobí nejvyšší
účetní kontrolní úřad
při vydávání nových pravidel
a nařízení, týkajících
se účetnictví a kontroly, i při všech
změnách těchto pravidel. Uzná-li sám
potřebu takových změn, dorozumí se
o tom s příslušným ministerstvem nebo
s nevyšším správ ním soudem.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad vypracuje na základě tohoto zákona
jednací řád pro svou činnost, dohodna
se s vládou.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem svého vyhlášení.
Provedením tohoto zákona jest pověřen
předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu a vláda.
Jest nutně potřeba, by nejvyšší
účetní kontrolní úřad
zahájil činnost co nejdříve a aby
se ihned k tomu děly přípravy, a to
hlavně z těchto důvodů:
l. Součinnosti nejvyššího účetního
kontrolního úřadu je třeba při
zařízení a sestavení prvního
státního rozpočtu. Byť by i pro
poslední měsíce t. r. platil ještě
ovšem s příslušnými změnami
- nynější rakouský (uherský)
rozpočet, bylo by přece výhodno, by se prvním
lednem příštího roku začalo hospodářství
podle vlastního nového rozpočtu, jehož
vnitrní zařízení jest důležité
pro nejvyšší účetní kontrolní
úřad, poněvadž musí dle rozpočtu
pracovat a připravovati závěrečné
účty.
Především však bude potřeba, by
se provedla pod kontrolou nejvyššího účetního
kontrolního úřadu důkladná
inventarisace a bezvadně zjistila velikost
jmění státního (aktiv i passiv), věc
to velmi důležitá pro vládu, občanstvo
a hlavně pro státní úvěr.
Nejvyšší kontrolní úřad
musí také spolupůsobiti při likvidaci
s ostatními státy bývalého rakousko-uherského
mocnářství, a v tom směru mu připadne
úkol zvláště důležitý.
2. Výdaje mimo rozpočet musí nejvyšší
účetní kontrolní úřad
hned s počátku kontrolovat a zaznamenávati,
poněvadž by jinak nebylo možno dosíci
plného přehledu těchto výdajů,
které třeba v závěrečném
účtu zvláště vykazovati.
Kontrola předběžná v těchto případech
jest obzvláště důležita.
3. S přípravami pro sestavení závěrečných
účtů nutno též ihned započíti.
Účetním úřadům se musí
dáti direktivy pro sestavení materiálu k
závěrečným účtům.
Zde právě jest obava, aby se neužilo mimořádných
poměrů k nepořádkům, kterých
by později nebylo lze napraviti.
4. Jest ihned potřeba instrukcí pro účetní
úřady, které by vyhovovaly novým
poměrům a umožňovaly kontrolu. Součinnost
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu při tom jest nezbytna. Zejména
jest poříditi zcela nová správní
pravidla pro vojsko, poněvadž se dosavadní
předpisy, plativší pro rakousko-uherské
vojsko, naprosto nehodí na nynější poměry.
5. Nejvyšší účetní kontrolní
úřad bude míti také za úkol,
aby dohlížel na činnost a práce úřadův
účetních, podřízených
správcům nejvyšších správních
úřadů. Tito nemohou za nynějších
poměrů věnovati sami těmto úřadům
dostatečné pozornosti, které je však
v době přechodní obzvláště
zapotřebí.
Úřady musí věděti, že
hned od začátku jsou kontrolovány, a to hlavně
tam, kde se jedná o nové úřady, nové
poměry a nové lidi.