Až do konce roku 1918 je státní hospodářství
kryto zákonem daným dne 30. července 1918
ř. z. č. 285 o vedení státního
hospodářství v době od 1. července
až do 31. prosince 1918, který podle čl. 2.
zákona ze dne 28. října 1918 o zřízení
samostatného státu československého
též pro nynější náš
stát má platnost.
Pokud se jevila potřeba, by k různým účelům,
zejména k výdajům jednotlivých ministerstev
byly povoleny jisté úvěry nehrazené,
rozpočtovým provisoriem bude nutno zúčtovati
je jako mimořádné nepreliminované
úvěry a dodatečně je ospravedlniti
v závěrce státního účtu
za druhé pololetí 1918, o jejichž modalitách
bude zjednána shoda s nejvyšším účetním.
kontrolním úřadem, jakmile zahájí
svou činnost.
Pro rok 1919 zamýšlí finanční
ministerstvo odchylně od dosavadního způsobu
preliminování od července jednoho do června
druhého roku sdělati rozpočet na celoroční
období, počínající se 1. lednem
1919.
Práce k tomu směřující jsou
v plném proudu. Protože však ještě
nějaký čas uplyne do skoncování
jejich a mimo to z čistě technických příčin
(tisk) není možno, by podán byl návrh
finančního zákona na rok 1919 schválen
ústavně před 1. lednem 1919, je nutno zabezpečiti
nepřetržitý běh státního
hospodářství rozpočtovým provisoriem,
které by mělo být usneseno podle tohoto návrhu:
Vláda se zmocňuje, by vybírala daně,
dávky a poplatky, jakož i jiné státní
důchody po dobu od 1. ledna do 30. června 1919 podle
platných ustanovení.
Státní výdaje na toto období hradí
se na vrub státního rozpočtu, který
cestou zákonodárnou na rok 1919 bude stanoven.
Vláda se zmocňuje:
a) by opatřila peníze pro veškeré, státními
příjmy nehrazené státní výdaje
až do 1000 milionů korun v období od 1. ledna
do 30. června 1919 úvěrními operacemi;
b) by převzala nutné záruky k úhradě
nevyhnutelných potřeb, částka jejich
nebudiž včítána do nejvyšší
částky 1000 mil. korun uvedené pod a).
Ministr financí se zmocňuje, by přímo
nakládal s movitým i nemovitým majetkem státním
a s pohledávkami státními v území
státu československého, pokud toto právo
dosud příslušelo c. k. rakouským, kr.
uherským neb c. a k. společným úřadům
a ústavům.
Provedení tohoto zákona, který nabývá
účinnosti 1. lednem 1919, ukládá se
ministru financí.