Děti jsou naší budoucností. Proto nelze
se spokojiti se sentimentálními frázemi o
nich, nýbrž je potřeba zachránit je
od úplné tělesné i mravní zkázy,
do které je poměry ženou.
Většina matek je nyní tak vysílena a
ustarána, že je prostě k úkolu vychovatelskému
neschopna, nehledě k tomu, že i při nejlepší
vůli nezbývá jí dosti času
pro dítě nestačí ani, aby vyhověla
požadavkům péče tělesné
- nadtož mravní.
Republika má dnes tu velikou a svatou povinnost - ze všech
nejpřednější - aby napravila smrtelné
křivdy, jichž se svět velkých na nevinných
maličkých dopustil. Je povinna to učiniti.
Děti Republiky dosud hladovějí, dosud mrznou,
dosud pláčí. Křivda musí být
rychle odčiněna, ale ne dobrodiním!
Pro děti Republiky nechceme žebrat! Velký,
rozsáhlý akt socíální spravedlnosti
chceme pro ně, neboť dobrodiní, byť
i sebe lépe míněno, vždy uráží
a ponižuje. A my chceme, aby děti naší
Republiky byly ušlechtilé a hrdé, nikoliv pokrytecké
a patolízalské.
Proto navrhujeme:
l. Aby byly zřizovány za vedení nejlepších
odborných sil a za řádné kontroly
občanstva "Domoviny" pro děti do
14 let.
2. K tomu konci budiž zejména teď ihned použito
vyvlastněných císařských a
šlechtických zámků, letohrádků,
klášterů a podobných luxusních
budov se vším komfortním příslušenstvím,
s parky a zahradami.
3. Domoviny buďtež řízeny zásadou,
že pro děti jen to nejlepší jest dost
dobré. Proto nechť jsou vybrány prvotřídní
síly pedagogické zvláštní personální
komisí, která by měla povinnost zameziti
protekci neschopných nebo mravně defektních
sil.
Dále budiž použito pro zařízení
Domovin všech nám dostupných vymožeností
technické kultury.
4. Podle uvedené zásady buďtež děti
vyučovány odborníky, a to tak, aby, jakmile
dorostou, byly schopny samy si vytvořiti jasný a
zdravý světový názor. Proto také
budiž vyloučeno vyučování dogmatům
kterékoli církve.
Dospívajícím dětem budiž vykládána
historie náboženstev a jejich mravní význam
a vliv na vývoj lidstva.
5. Mezi dětmi Domoviny musí býti naprostá
rovnost; postavení dítek nesmí býti
určováno postavením rodičů.
To se snad theoreticky uznává, ale prakticky se
to neděje.
6. Pobyt dětí v Domovinách byl by určován
především potřebou dětí,
potom teprve přáním rodičů.
7. Domoviny na vzdálenějších venkovských
zámcích a klášteřích sloužily
by potřebě dětí z nejbližšího
okolí, ev. byly by tam posílány přiměřené
výpravy slabších městských dětí.
O tom by rozhodovali domácí lékaři
Domovin.
8. Ve městských Domovinách nalezly by děti
příjemný a bezpečný útulek
po školním vyučování. Tam
je jejich místo a nikoli na ulicích.
Tam kde není vhodné, účelu plně
vyhovující budovy, má býti Domovina
co nejdříve vystavěna jako doplněk
školy mateřské. K jednání o stavbu
a zařízení Domovin samozrejmě mají
býti delegovány též ženy.
9. V Domovinách byly by děti stravovány vydatnou
stravou, vhodnou pro dětské žaludky, čímž
by se předešla zbytečná předčasná
úmrtí dětí. Děti nemajetných
byly by tam ošaceny a opatřeny - ale taktním
způsobem, naprosto odlišným od způsobů
dobročinných.
10. Všechny dosavadní kasárnické systemy
výchovné buďtež vyloučeny. Dítě
je budoucí svobodný občan a ta svoboda musí
být v něm respektována. Individualita má
být zušlechtěna a uvolněna, aby se vyvinula
pro radost a štěstí své i druhých.
Pro informace doporučuji v tomto směru methody Fererrových
škol ve Francii. Bylo by možno použít jich
za základ.
Proti účelnosti Domovin nemůže upřímný
Čechoslovák ničeho namítati. Jestliže
bylo možno, aby 6 šlechtičen mělo pro
sebe na Hradčanech palác o 170 pokojích,
pak tím spíš musí Republika upraviti
tyto paláce, zámky atd. pro své děti.
Je lépe zřizovati nyní pro ně Domoviny
nežli později stavět polepšovny, kriminály
a snad i šibenice.
Po stránce formální navrhuji, aby návrh
byl dán výboru sociálně politickému.